Hlinná () je obec nacházející se na jižních svazích Českého středohoří, v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně 4,5 km severozápadně od Litoměřic. Žije v ní obyvatel.
Poloha Vesnice se rozkládá v Českém středohoří nad městem Litoměřice, na mírném jihozápadním svahu v kotlině pod Lysou horou a Hradištěm, které se tyčí přímo nad obcí a obepínají ji ze severovýchodní až jihovýchodní strany. Jižním směrem se otevřená krajina sklání přes Miřejovice k Litoměřicím, na jihozápad od Hlinné se zvedá vrch Plešivec, od severozápadu obec chrání mohutný masiv Varhoště. V obci pramení Tlučeňský potok, jenž směrem na severozápad odtud vytváří Tlučeňské údolí, které klesá k Sebuzínu.
Historie První písemná zmínka o vsi Hlinná v historických pramenech pochází z listiny pražského biskupa Jana IV. z Dražic vydané 1. října 1337 v Praze. Biskup v listinách se souhlasem pražské kapituly směnil některé vesnice patřící klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem, za příhodněji položené vesnice dosud patřící pražskému biskupství, mezi nimi byla zmíněná i ves Hlinná. Vesnice byla úzce spojená se sousedním panstvím, které příslušelo k hradu Kamýk a již v roce 1379 je uváděná, jako součást tohoto panství. Vesnici získal patrně Zbyněk Zajíc z Házmburka, který od roku 1352 měl hrad Kamýk přidělený jako manství. Při majetkovém vyrovnání mezi Zajíci z Házmburka a Kamýky z Pokratic, přešla ves Hlinná, či její část do držení Kamýků z Pokratic. V roce 1389 vesnice přešla do držení Heníka Kamýka, který ji zdědil po otci Jindřichovi z Kamýku. Později se ves vrátila do držení Zajíců z Hazmburka. V roce 1431 Zajícové z Hazmburka hrad Kamýk i s přilehlými vesnicemi prodali Vilémovi z Konic a po něm vesnici v roce 1468 zdědil Petr ze Lstiboře. Po něm panství zdědil Petr Klučovský ze Lstiboře, který dosáhl na králi Vladislavovi Jagellonském toho, že mu byl hrad Kamýk s příslušnými vesnicemi propuštěn z manství do dědičného držení. Jeho potomci pak vlastnili kamýcké panství až do pobělohorských událostí. V době pobělohorské koupil časti vesnice Heřman Černín z Chudenic a čast vesnice získalo město Litoměřice, kterému byla vzápětí tato část konfiskována za účast ve stavovském povstání a do užívání ji získal hrabě Jan z Tilly. Císař Ferdinand II. Štýrský nakonec část vesnice Litoměřicím vrátil. V roce 1850 byla před tím zrušená vrchnostenská správa nahrazena správou státní, zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů. Od 1. července 1980 do 30. června 1990 byla obec spolu se svými částmi Kundratice, Lbín a Tlučeň součástí města Litoměřice.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 147, 259, 267 a 531.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Hlinná 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Obyvatelé 433 405 367 354 337 346 336 162 149 101 82 62 95 119 Domy 68 71 71 68 70 67 69 49 77 29 27 41 54 54
Pamětihodnosti Přírodní rezervace Holý vrch u Hlinné a přírodní památka Hradiště – návrší nad vsí s výskytem vzácné stepní květeny, zvláště pak koniklece otevřeného. Z obou lokalit se nadto nabízejí výhledy zejména jižním směrem na město Litoměřice. Lípa v Hlinné – památný strom na východním okraji obce Venkovská usedlost čp. 12 Kříž
Části obce Hlinná Kundratice Lbín Tlučeň
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Litoměřice Kategorie:Obce v okrese Litoměřice Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Mikroregion Porta Bohemica Kategorie:Sdružení obcí pro nakládání s odpady Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří