Havraň () je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba šest kilometrů jihovýchodně od města Mostu, součástí obce jsou i osady Moravěves a Saběnice. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí II/251 z Jirkova do Postoloprt. Havraň je členem Mikroregionu Most-Jih. Žije zde obyvatel.

Název Název vesnice je odvozen z osobního jména Havran ve významu Havranův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Habran (1281), „de Hrawan“ a „in Hawran“ (1337), de Hauranye (1338), Hawran (1369–1399), Habran (1405), Hawranczy (1381), Hawran (1412), z Havrana (1447), in Hawranie (1455), in hawrani (1492), Habran (1496), ve vsi Havraněvsi (1550), z Havrana (1550), Hawran a Habern (1787) nebo Hawran a Habran (1846).

Historie První písemná zmínka o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých grošů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice.

První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě čp. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena.

Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně čtrnáct malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Počerady–Vrskmaň. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27.

V letech 1850–1900 k obci patřily i Koporeč, Lišnice a Nemilkov.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 812 obyvatel (z toho 396 mužů), z nichž bylo 117 Čechoslováků, 682 Němců a třináct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale pět lidí bylo evangelíky, šest židy, tři patřili k církvi československé a tři lidé byli bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 861 obyvatel: 172 Čechoslováků, 676 Němců a třináct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale šest lidí bylo evangelíky, jeden člen církve československé, šest židů a třináct lidí bylo bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Havraň 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 379 550 927 914 823 812 861 642 595 486 422 328 380 385 430 Domy 53 54 70 88 90 93 121 131 138 110 95 100 105 110 129

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 37 ze dne 8. června 2004.

Znak Štít dělený, nahoře stříbrno-zlatě polcený, vpravo býčí hlava s červeným jazykem, vlevo jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Dole v modrém poli na zeleném návrší stříbrný kostel vlevo s věží, která má červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí zlaté, a okno. Loď se dvěma okny a sníženým kněžištěm má sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková.

Vlajka List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo–žlutě polcený, modrý a zelený, v poměru 4:3:1. V bílém poli býčí hlava s červeným jazykem, ve žlutém poli jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Ze zeleného pruhu vyniká do modrého bílý kostel s věží k vlajícímu okraji. Věž má okno, červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí žluté. Loď má dvě okna, snížené kněžiště a sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pamětihodnosti Původně gotický kostel sv. Vavřince na návrší jižně od obce je prvně zmiňován v roce 1337, v 18. století přestavěn do barokní podoby; pravděpodobně z něj pochází gotická dřevěná socha trůnící madony s Ježíškem, nesená anděly, z konce 14. století, zakoupená roku 2022 do sbírek Národní galerie v Praze Barokní fara pod kostelem, z 18. století Areál cukrovaru z roku 1881; v letech 1963–1967 v bývalé a dochované ředitelské vile vyrůstala spisovatelka Anna Šochová.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Obce v okrese Most Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Sdružení obcí regionu Most-Jih