Zaim Topčić (28. února 1920 Glamoč, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 15. července 1990 Sarajevo, SFRJ) byl bosenskohercegovský spisovatel.
Biografie V Sarajevu dokončil obchodní akademii, poté vystudoval Ekonomickou fakultu Univerzity v Bělehradě.
V létě 1941 se připojil ke komunistickým partyzánům. Roku 1943 byl jako nepřítel ustašovského režimu zatčen a odvezen do koncentračního tábora Jasenovac. Před jistou smrtí jej zachránila výměna zajatců roku 1943. Po osvobození pracoval v sarajevském rozhlasu.
Dvakrát (1958 a 1962) získal výroční literární cenu Sdružení spisovatelů Bosny a Hercegoviny (Udruženje književnika Bosne i Hercegovine).
Zaim se oženil s Nailou Selimić, s níž měl syna Zlatka (*1955) a dceru Vesnu.
Dílo Nad bezdanom (Nad propastí, Sarajevo 1952), novela U susret danu (Vstříc novému dni, Sarajevo 1955), novela Panorama našeg vremena: expo 58 (Sarajevo 1958), esej Grumen sunca (Hrudka slunce, Beograd 1958, Sarajevo 1965), román, pak součást edice Savremena književnost naroda i narodnosti BiH u 50 knjiga, tři díla v jedné knize: Grumen sunca / Zaim Topčić; Pripovijetke / Emilija Stijačić; More tišine / Nenad Ešpek, Sarajevo 1984–1985 Crni snjegovi (Černé sněhy, Sarajevo 1962), román, makedonsky: Crni snegovi (Skopje 1965) More među jablanima (Moře mezi topoly, Zagreb 1966), román Zemlja heretika (Země heretiků, Sarajevo 1972), román Dobijeni svijet (Získaný svět, Sarajevo 1979), román Ljudolovka Jasenovac (Past na lidi Jasenovac, Sarajevo 1985), román Valter, Matoš (Sarajevo 1991), román
Externí odkazy
Kategorie:Bosenští spisovatelé Kategorie:Bosňáčtí spisovatelé Kategorie:Narození 28. února Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Úmrtí 15. července Kategorie:Úmrtí v roce 1990 Kategorie:Úmrtí v Sarajevu Kategorie:Muži