Primož Roglič (; * 29. října 1989) je slovinský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Red Bull–Bora–Hansgrohe. Svou sportovní kariéru zahájil jako skokan na lyžích, avšak několik let po nehodě na můstku v Planici se rozhodl začít se silniční cyklistikou.
Na Tour de France 2017 se Roglič stal prvním slovinským vítězem etapy na tomto závodu. V září 2019 vyhrál celkové pořadí na Vueltě a España, čímž se stal prvním slovinským vítězem jedné ze 3 Grand Tours. Také získal pódiová umístění na Giru d'Italia 2019 (třetí místo) a Tour de France 2020 (druhé místo), kde se stal prvním slovinským nositelem žlutého dresu v historii. Ten však ke konci závodu ztratil ve prospěch krajana Tadeje Pogačara. V roce 2020 obhájil svůj titul na Vueltě a España. Na letních olympijských hrách v Tokiu konaných v roce 2021 vyhrál zlatou medaili v časovce mužů. Krátce poté pak vyhrál Vueltu a España potřetí v řadě, čímž se stal třetím závodníkem v historii, jemuž se takovýto úspěch podařil.
Mezi lety 2019 a 2021 strávil Roglič 75 týdnů na čele světového žebříčku UCI World Ranking, čímž stanovil v současnosti pokořený rekord. Také dokončil 2 roky jako jednička tohoto žebříčku.
Kariéra Skoky na lyžích Roglič začal závodit ve skocích na lyžích v roce 2003 a v roce 2007 se stal juniorským mistrem světa v týmové soutěži. Je držitelem dvou vítězství v Kontinentálním poháru, druhé úrovni mezinárodních soutěží ve skocích na lyžích. Své osobní maximum 185 m skočil v Planici. V roce 2011 se Roglič zúčastnil svého posledního mezinárodního závodu ve Szczyrku a svou kariéru oficiálně ukončil v létě roku 2012. V roce 2007 měl Roglič nehodu jako předskokan při oficiálním tréninku před domácími fanoušky na Letalnici bratov Gorišek, mamutím můstku v Planici.
Začátky v cyklistice Roglič začal s cyklistikou v roce 2012 poté, co přestal se skoky na lyžích kvůli pocitu, že pro něj bylo příliš složité zůstat na nejvyšší úrovni v této disciplíně. Nejprve reprezentoval barvy rozvojového týmu spojeného se slovinským UCI Continental týmem Radenska, kde byl jeho trenérem Andrej Hauptman, jenž si všiml jeho výkonnosti a pomáhal mu rozvíjet jeho cyklistické schopnosti. Ve věku 22 let Roglič podstoupil testování ve sportovní laboratoři, kde mu byla naměřena hodnota VO2 max 80,2. Taková hodnota je velmi blízká těm, které mají nejlepší cyklisté světa. Roglič poté řekl, že práce, jíž podstoupil jako skokan na lyžích v oblasti budování stability, balancu, pružnosti a akrobatiky, mu pomohly v přechodu do cyklistiky.
Adria Mobil (2013–2015) Roglič se stal členem slovinského UCI Continental týmu Adria Mobil od sezóny 2013. Své první profesionální vítězství získal o rok později v druhé etapě Tour d'Azerbaïdjan poté, co v cíli ve sprintu porazil Willa Clarka. V roce 2015 Roglič získal celková vítězství na etapových závodech Kolem Slovinska a Tour d'Azerbaïdjan.
LottoNL–Jumbo (2016–2023) V říjnu 2015 bylo oznámeno, že Roglič podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem LottoNL–Jumbo od sezóny 2016.
Sezóna 2016 Již ve své první sezóně na nejvyšší úrovni ve světě silniční cyklistiky Roglič ukázal svůj potenciál, když na etapovém závodu Kolem Algarve obsadil páté místo v celkovém pořadí. O měsíc později získal Roglič druhé místo v závěrečné etapě závodu Kolem Katalánska, kde ho ve finiši přesprintoval Alexej Catevič. V květnu 2016 byl Roglič jmenován na startovní listině Gira d'Italia 2016. V úvodní časovce, konané v nizozemském Apeldoornu, získal druhou příčku, pouhou setinu sekundy za vítězným Tomem Dumoulinem. V průběhu závodu se mu podařilo zvítězit v deváté etapě, také individuální časovce, o délce 40,5 km, konané v regionu Chianti. Toto vítězství však bylo překvapující, neboť Roglič musel na trati použít své náhradní kolo, protože jeho běžný časovkářský speciál neodpovídal požadavkům UCI. Roglič si před startem nestihl přendat svůj cyklopočítač na náhradní kolo a z toho důvodu bylo pro něj těžké vědět, kolik kilometrů do cíle mu zbývá a jaká data produkuje. Dva týdny po dojezdu Gira se Roglič stal mistrem Slovinska v časovce. Na letních olympijských hrách 2016 v brazilském Riu de Janeiru dojel desátý v individuální časovce mužů.
Sezóna 2017 175px|vpravo|náhled|Roglič na cestě za vítězstvím v 17. etapě Tour de France 2017 Sezónu 2017 Roglič zahájil celkovým vítězstvím na únorovém etapovém závodu Kolem Algarve. O měsíc později získal celkové čtvrté místo na Tirrenu–Adriaticu. Na závodu Kolem Baskicka Roglič vyhrál čtvrtou a šestou etapu (individuální časovku) a v celkovém pořadí dojel na páté příčce. Také se zúčastnil Kolem Romandie, kde na cestě ke třetímu místu v celkovém pořadí vyhrál pátou etapu, individuální časovku. Na posledním přípravném závodu před Tour de France, ZLM Tour, dojel Roglič druhý celkově a vyhrál prolog.
Na Tour de France Roglič vyhrál sedmnáctou etapu s cílem v lyžařském středisku Serre Chevalier, čímž se stal prvním slovinským vítězem etapy na Tour de France. V průběhu závodu posbíral dostatek bodů k tomu, aby se ve vrchařské soutěži umístil na druhém místě. Na mistrovství světa v norském Bergenu Roglič cílil na úspěch v individuální časovce, jejíž závěr byl na stoupání Mount Floyen (3 km se sklonem 9%). Podařilo se mu vyhrát stříbrnou medaili, když byl poražen pouze Tomem Dumoulinem.
Sezóna 2018 175px|vpravo|náhled|Roglič v 19. etapě Tour de France 2018 V roce 2018 Roglič ukázal svůj potenciál v etapových závodech a na Grand Tours. Podařilo se mu vyhrát celkové pořadí na závodech Kolem Baskicka, Kolem Romandie a Kolem Slovinska. V úvodních etapách Tour de France se Roglič vyvaroval nehod a mechanických problémů, kvůli nimž mnoho dalších závodníků vypadlo z boje o celkové pořadí. To ho posunulo do pozice, z níž mohl konkurovat elitním závodníkům jako Geraint Thomas, Tom Dumoulin, Chris Froome, Nairo Quintana a Romain Bardet. Roglič se s favority držel i v horách a byl schopen odpovědět na většinu útoků. V devatenácté etapě zaútočil ve sjezdu a sólo si dojel pro druhý etapový triumf v kariéře na Tour de France. Po etapě se posunul na průběžné třetí místo v celkovém pořadí za Thomasem a Dumoulinem. V závěrečné časovce se však před Rogliče znovu dostal Froome a Roglič tak Tour dokončil na celkovém čtvrtém místě.
Sezóna 2019 210px|vpravo|náhled|Roglič (uprostřed) přebírá trofej pro vítěze Vuelty a España 2019 V rámci přípravy na Giro d'Italia vyhrál Roglič 3 etapové závody: UAE Tour na přelomu února a března, Tirreno–Adriatico v březnu a Kolem Romandie na začátku května. Na Giru vyhrál Roglič úvodní časovku v Boloni a prvních 5 etap závodu nosil růžový trikot, ale později se propadl v celkovém pořadí a závod dojel na třetím místě v celkovém pořadí. V průběhu závodu vyhrál i devátou etapu, také individuální časovku. V srpnu 2019 byl Roglič jmenován na startovní listině Vuelty a España 2019. Do desáté etapy, individuální časovky, Roglič vstupoval na druhém místě v celkovém pořadí se ztrátou šesti sekund na lídra závodu Naira Quintanu. Na 36,2 km dlouhé trati zajel Roglič nejrychlejší čas ze všech účastníků; na druhého Patricka Bevina měl v cíli náskok 25 sekund a na nejbližší konkurenty v celkovém pořadí přes minutu a půl. Stal se tak 98. jezdcem v historii s etapovými triumfy na všech třech Grand Tours. Také se po etapě ujal vedení v celkovém pořadí i v bodovací soutěži. Vedení v obou těchto klasifikacích si udržel až do cíle v Madridu, čímž se stal prvním slovinským vítězem Grand Tour v historii. Úspěšnou sezónu završil dvěma vítězstvími na říjnových jednorázových závodech v Itálii, Giro dell'Emilia a Tre Valli Varesine.
Sezóna 2020 Kvůli pandemii covidu-19 svou sezónu 2020 Roglič odstartoval až 21. června na národním šampionátu v silničním závodu. Na závěrečném stoupání do vesnice Ambrož pod Krvavcem Roglič 2 km před cílem odpáral Tadeje Pogačara a poprvé v kariéře se stal mistrem Slovinska v silničním závodu. Následující víkend porazil Pogačar o 8,5 sekund Rogliče na národním šampionátu. V rámci přípravy na Tour de France Roglič vyhrál celkové pořadí a 2 etapy na Tour de l'Ain. K celkovému pořadí měl po vítězství ve druhé etapě nakročeno i na Critériu du Dauphiné, ale po nehodě ve čtvrté etapě byl nucen ze závodu odstoupit.
175px|vlevo|náhled|Roglič na trati 20. etapy Tour de France 2020
Roglič odstartoval Tour de France v dobré formě a podařilo se mu vyhrát čtvrtou etapu proti Pogačarovi. V deváté etapě získal Roglič žlutý dres poté, co dojel druhý ve sprintu pětičlenné skupiny o vítězství v Larunsu, který vyhrál Pogačar. Poté, co v patnácté etapě ztratil Egan Bernal 7 minut, byl Pogačar jediným závodníkem se ztrátou menší než 1 minutu na Rogliče. V sedmnácté etapě s cílem na vrcholu Col de la Loze Roglič zvýšil svůj náskok na Pogačara z 40 na 57 sekund. Tento náskok si Roglič udržel až do předposlední, dvacáté etapy, individuální časovky dlouhé 36,2 km s cílem na Planině krásných dívek. V této etapě se Rogličovi relativně dařilo, neboť zajel pátý nejlepší čas z celého startovního pole, ale Pogačar, vítěz této etapy, zajel čas o necelé 2 minuty lepší než Roglič, díky čemuž překonal svůj deficit 57 sekund a proměnil ho v náskok 59 sekund na Rogliče. Ten si tak v následující závěrečné etapě v Paříži dojel pro druhé místo v celkovém pořadí za svým krajanem.
Týden po dojezdu Tour si Roglič dojel pro šesté místo v silničním závodu na mistrovství světa ze stíhací skupiny bojující o druhé místo. O další týden později, na začátku října, si Roglič dojel pro své první kariérní vítězství na monumentu, když na klasice Lutych–Bastogne–Lutych na cílové rovině těsně přesprintoval čerstvě korunovaného mistra světa Juliana Alaphilippa poté, co Alaphilippe zpomalil před cílovou páskou a začal slavit své domnělé vítězství. Roglič se poté zúčastnil Vuelty a España jako obhájce vítězství. Po útoku kilometr před cílem si Roglič dojel pro vítězství v úvodní etapě závodu a oblékl si tak první červený dres pro lídra celkového pořadí. O vedení závodu však přišel v šesté etapě poté, co ztratil čas kvůli problémům s oblékáním pláštěnky. Novým lídrem závodu se stal Richard Carapaz, Roglič se propadl až na čtvrté místo se ztrátou 43 sekund. Roglič se však dostal zpět do boje o vítězství v osmé etapě s cílem na Alto de Moncavillo. Poté, co pokryl útoky Carapaze a Hugha Carthyho na nejprudších pasážích stoupání, Roglič sám zaútočil v závěrečném kilometru, čímž odpáral všechny konkurenty kromě Carapaze. I přesto, že se ho Carapaz pokusil odtrhnout, Roglič zaútočil znovu a cílovou pásku projel sólo jako vítěz etapy s náskokem 13 sekund na druhého Carapaze. Díky tomuto zisku a bonusovým sekundám nasbíraným v průběhu etapy Roglič vystoupal na průběžné druhé místo v celkovém pořadí s mankem 13 sekund na Carapaze.