Měšice () jsou příměstská část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží asi tři kilometry východně od Tábora.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370. Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.

Rody a majitelé vsi Měšice Zdislav z Měšic (1296–1352). Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala. Jan starší Sezema z Ústí (1371–1418). Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa. Jan mladší Sezema z Ústí (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova. město Tábor (1467–1545) a část vsi vrchnotensky až do roku 1850. Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně). Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem. Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627). Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639). Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678). František Ferdinand hrabě z Khüenburka (1678–1680). Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699). Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek). Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“. Jan Hanygar z Eberka (1792–1817). Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821). Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834). Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení. Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855). Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880). Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891). Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945). ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli svaté Anny zničil takřka do základů. Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006. V roce 1876 postihly Měšice dva velké požáry, nejdříve 17. dubna lehlo popelem devět zemědělských usedlostí a několik chalup stejně jako stodoly velkostatku patřící baronu Nádhernému. Koncem srpna téhož roku pak vyhořely další tři čísla popisná.

Roku 1926 byl do Měšic přestěhován školní statek zemědělské školy v Táboře, pozemky v rozloze 210 hektarů pro školní statek byly nejdříve pronajaty od JUDr. Oskara Nádherného, vlastníka zámečku a přilehlých pozemků. V roce 1934 byly pozemky školou odkoupeny a postupně byly získávány další až do dnešní rozlohy 384 hektarů.

Ve stejném roce došlo k převodu části katastru u státní silnice č. 3 k Táboru.

Od roku 1946 se na území Měšic nachází letiště Čápův dvůr, jako letiště se však louky v okolí Čápova dvora používaly již v letech 1936–1939.

Od roku 1959 se na území Měšic nachází stanice Hasičského záchranného sboru, kam se později přesunulo i stanoviště ZZS Jihočeského kraje.

Přírodní poměry Jižně od vesnice zasahuje do katastrálního území nepatrná část přírodní památky Luna.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1971 Měšice byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby. V letech 1850–1971 k obci patřilo Záluží a v letech 1961–1971 také Smyslov.

Doprava Vesnicí vede silnice II/3 a železniční trať Tábor – Horní Cerekev, na které se nachází zastávka Tábor-Měšice.

Pamětihodnosti

náhled|Lípa v Měšicích

V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Carretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Jan Berwid-Buquoy jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích. Sýpka Kaple svaté Anny, původní postavena roku 1784 a spravována obcí

Galerie

Odkazy Reference

Literatura Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005. Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920. Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006. August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Tábor Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části v Táboře