Glasgow

Glasgow () je největší skotské město a po Londýnu a Birminghamu třetí největší ve Spojeném království. Leží v nejprůmyslovějším pásu země, mezi zálivy (ang. firths) Firth of Clyde a Firth of Forth. Žije v něm podle posledních údajů 620 000 obyvatel. Městem protéká řeka Clyde a menší řeka Kelvin. Leží přibližně 60 km západně od hlavního města Skotska Edinburghu. Městem se stalo v roce 1175, jako součást království Strathclyde. Od roku 1929 fungovalo jako správní celek na úrovni hrabství a to až do roku 1975, kdy se stalo součástí kraje Strathclyde. Od roku 1996 získává opět podle nového členění status srovnatelný se svým dřívějším postavením. V dnešní době je Glasgow velice turisticky populární. Po Londýnu a Edinburghu je to třetí nejnavštěvovanější město Velké Británie. Často je to také výchozí město pro turisty, kteří směřují za cíli do celého Skotska. Tomu napomáhá vyspělá infrastruktura.

Historie

Prvopočátky Prvotní počátky osady na řece Clyde se nesou ve spojení s rybáři. Ti zde založili osadu a původně se věnovali jen a pouze rybolovu. Až postupem času se osadníci pustili do zemědělství v širším slova smyslu, obchodování a výroby. V té době se této rybářské osadě ani zdaleka nedalo říkat město. Ještě v době cca 400 n. l. žilo v celém Skotsku méně než 400 000 lidí, roztroušených po venkově a živících se převážně zemědělstvím a rybolovem. Z doby do 6. století jsou jen kusé nálezy. Lze z nich ovšem již vyčíst, že lidé v kraji okolo dnešního Glasgow uměli již tehdy zdatně jezdit na koni, ale i pít alkoholické nápoje.

6. – 18. století Město podle legendy založil svatý Kentigern (Mungo) v 6. století n. l. Ten zde měl vystavět kostel u míst, kde se dnes nachází gotická katedrála. Ta zde stojí od třináctého století a je v ní originální (tématem) skotská výzdoba. Dalším významným mezníkem v historii Glasgow je rok 1451 – vznik místní univerzity. Z této doby je také nejstarší dům v Glasgow, jež stojí naproti katedrále a který se podařilo zachránit na začátku 20. století před demolicí. Vývoj od doby vzniku univerzity po konec 17. století víceméně stagnuje, ovšem poté začíná vzkvétat zámořský obchod, což je předzvěstí budoucího rozmachu. Glasgow se dostává do pozornosti světa jako centrum pro obchod s cukrem, hlavně se Severní Amerikou a Západní Indií. Dalším tehdy neméně zajímavým obchodním artiklem pro Glasgow byl tabák ze Severní Ameriky. Obchodu se zámořím se město přizpůsobilo výstavbou velkého přístavu. Později se rozmohl i obchod s textilem, barvami a látkami. Zejména v 18. století se staví podél řeky mnoho obchodnických domů v klasickém viktoriánském stylu.

19. – 21. století náhled|vlevo|Shipping on the Clyde, Atkinson Grimshaw, 1881. V tomto období již ovládá Glasgow zejména těžký průmysl. Těžba uhlí, železa, stavba lodí, lokomotiv a cukrovarnických zařízení. Spolu s rozmachem města se rozvíjí i další věci. Glasgow se stává nejvíce rozvíjejícím se viktoriánským městem. Přichází mnoho imigračních skupin a to zejména, z tehdy chudé Itálie, ale přicházejí také početné skupiny židovských rodin z východu Evropy. Nemalá je i populace Irů, která se usazuje zejména ve východní části města (East End). Spolu s rozmachem města přichází rozmach kriminality, nemocí a sociálních problémů. Pro chudé dělníky se staví narychlo vybudované domy a celé městské části, bez kulturního a sociálního zázemí a to zejména směrem na jih a východ města. Bohatší obyvatelé města se soustřeďují okolo univerzity a v části Kelvinside, okolo řeky Kelvin a Glasgowské botanické zahrady, založené roku 1817 a dostavěné roku 1842. V této éře dosahuje populace až miliónu (1 088 000 r. 1931). Pozdější úbytek obyvatel má na svědomí výstavba tzv. satelitních měst v okolí Glasgow. Z tohoto období pochází také stavby jako kanál Clyde, budova muzea moderního umění, po tříleté rekonstrukci znovu otevřená (v r. 2006) galerie Kelvingrove a také náměstí se zdejší radnicí. Počátky 20. století jsou již v umění ve znamení místního rodáka Charlese Mackintoshe a jeho nezaměnitelného moderního stylu. V oblasti architektury je nutno připomenout ještě moderní stavby jako SECC – kulturní a konferenční centrum, glasgowské letiště a další.

Současnost Dnešní Glasgow je kosmopolitním místem mnoha kultur a náboženství. Ve městě se staví mnoho moderních budov a koná se velké množství kulturních akcí. V dnešním Glasgow jsou patrné rozdíly z předešlých let: zmizel špinavý přístav, místo něhož přichází moderní zástavba, město kulturně vzkvétá, roste kvalita vzdělání atd. Jedním z největších problémů současnosti je vysoké procento kriminality, obzvláště v okrajových částech města a na východě města.

Bohatá historie, kulturní potenciál, vyspělé finančnictví a rozvinutý průmysl, spolu s vysokou frekvencí modernizace, dělá z Glasgow atraktivní město západního stylu a v mnoha odvětvích druhé nejdůležitější po Londýnu.

náhled|střed|800px|Panorama centra města z Lighthouse tower

Podnebí Počasí v Glasgow je typicky skotské, tj. hlavně nepředpověditelné. Skoti s oblibou říkají: – „čtyři roční období v jednom dni“, což lze také, hlavně na jaře a na podzim zažít doslova do písmene.

Klima je ovlivňováno zejména Golfským proudem od západu, jenž přináší srážky. Rána bývají doprovázena mlhou, přes den je nezřídka větrno. Pozdní jaro a léto bývá slunečné, ale zdaleka ne tolik, jako třeba na jihu Anglie. Zimy bývají vlhké, s velkým množstvím srážek, zato teplejší, než v jiných částech země. Největší počet srážek připadá právě na zimní měsíce – leden a únor.

Teploty v měsících + Klimatická tabulka Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červc Srpen Září Říjen Lis'd Pro'c Nejvyšší denní teplota (°C)67811151719181613.2129 Nejnižší denní teplota (°C)11236911118632 Průměr (°C)44671113151412964 Zdroj: Světová meteroologická organizace

Politika náhled|vpravo|The City Chambers na George Square

Glasgow je již řadu let přívržencem sociální politiky. Městská rada je po 30 let pod kontrolou 'Labouristů' – Labour Party. Kořeny sociálního smýšlení pochází z dob průmyslové revoluce a přívrženců z řad obyčejných dělníků. Na začátku 20. století docházelo často k politickým manifestacím po vzoru Velké říjnové revoluce (1917), nikoli však příčinou. Největší pak proběhly v lednu 1919 a 1931. Důvodem byly rozepře mezi nájemníky a majiteli domů o výši nájemného. V obou případech zasahovala armáda.

Městská rada Městská rada se skládá ze 79 členů. V současné době je politické členění rady následující: 45 Labouristů, 22 Skotská národní strana, 5 Zelení, 5 Liberální demokraté, 1 Konzervativní a 1 zástupce Solidarity.

Ekonomika náhled|vpravo|HMS Daring postavená v loděnicích BAE Systems Maritime - Naval Ships v Glasgow a spustěná na vodu roku 2006 Glasgowský průmysl těchto dní už zdaleka není těžký, převládá výroba elektroniky, strojírenství, speciální oděvní, ale i technologie, potravinářství a chemický průmysl.

V oblasti financí patří Glasgow mezi 16 nejdůležitějších finančních center Evropy. Sídlí zde největší skotské instituce a mnoho zahraničních firem podnikajících v tomto odvětví.

Ve městě samotném se nachází i část nazývána „čtveveční kilometr“, což je oblast, kde se nashromáždily pobočky i sídla firem, podnikajících hlavně ve finančnictví. Na území městských částí Blythswood Hill, Anderston a Broomielaw se rozprostírá třetí největší finanční centrum po Londýnu a Edinburghu. Z deseti největších pojišťoven Velké Británie, má osm hlavní sídlo právě v Glasgow.

Doprava

Doprava do Glasgow Doprava je z a do Glasgow možná jak letecky (mezinárodní letiště Glasgow, mezinárodní letiště Glasgow Prestwick), tak po železnici (historické nádraží Glasgow Central Station v centru města a hustá síť železnic), nebo po silnici (hlavní tahy dálnice M74-jih, M8(A8)-východ, A8-západ, A80-severovýchod, A82-sever). Případně po moři a kombinovaně.

Městská doprava náhled|vpravo|Glasgow Central station. Městská doprava je pod správou instituce Strathclyde Partnership for Transport (SPT), dříve známá jako Strathclyde Passenger Transport. Tato instituce spravuje veškerou městskou hromadnou dopravu a to autobusovou, lodní, vlakovou i podzemní. Společnost je financována z několika zdrojů, včetně radnice v Glasgow.

Autobusová městská hromadná doprava je největší, s největším počtem linek a smluvních partnerů SPT. Centrem je autobusové nádraží Buchanan (Buchanan bus station), ale ne všechny autobusové linky na něj směřují. Nicméně je zde informační centrum pro všechny hlavní spoje.

Druhá největší síť železnic (ve VB), po Londýnu, zajišťuje flexibilní železniční spojení jak v rámci města, tak celé země. V Glasgow jsou dvě větší nádraží: Central Station, Queen Street Station a mnoho menších zastávek.

Jednoduchým způsobem řešený systém metra zajišťuje poměrně rychlou dopravu v centru města. Viz také Metro v Glasgow.

Obyvatelstvo 15,4 % obyvatel je součástí minority. 8,1 % obyvatel tvoří Asiaté (Pákistánci, Indové, Bangladéšané) 2,4 % lidé tmavé pleti, Afričané, lidé z Karibiku 1,42 % Poláci 0,64 % zaujímají ostatní národy, včetně Arabů

LokalitaPopulaceRozloha(km²)Hustota zalidnění na (/km²)Rozloha (míle²)Hustota zalidnění na (/míle²) Glasgow městoThe official population of Glasgow City Council unitary authority. 629 501 175,49 3 293 85,75 8 528 Glasgow město a předměstí2001 Census, www.gro-scotland.gov.uk Localities are sub-divisions of 2001 Settlements that are based on 1991 Locality boundaries. 739 039 162,10 3 883 95,58 10 058 Glasgow vnitřní aglomerace 867 150 555,27 1 562 290,38 4 044 Glasgow vnější aglomeraceThe Greater Glasgow Settlement Area or Metropolitan Area was created from groups of neighbouring urban postcodes grouped so that each group of postcode unit contains at least a given number of addresses per hectare and the group contains at least 500 residents. 1 635 270 368,46 3 171 350,12 8 212

Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel města od roku 1891 1891 1911 1921 1931 1951 1961 1971 1981 1991 2001 2006 783 000 784 000 1 034 000 1 088 000 1 079 000 1 055 000 897 000 881 000 680 000 629 501 688 420

Imigrace Imigrace je v Glasgow velmi aktuální téma nejméně 200 let. Zatímco v 19. století sem proudily již zmíněné skupiny Italů, Židů a Irů, ve druhé polovině dvacátého století je značná část imigrantů z asijských zemí, jako např. Pákistán, Indie, Čína. Právě tato skupina přistěhovalců, si na rozdíl od té první, která se víceméně dokonale asimilovala, vybudovala ve městě své komunity a kromě uchování mateřského jazyka si uchovávají i své zvyky a obyčeje. S tím je spojeno i vlastnictví a provozování specializovaných obchodů a restaurací, zaměřených právě na speciality uvedených komunit. V období od roku 2004 přišlo do města mnoho obyvatel z oblasti bývalého Východního bloku, zejména Polska, Slovenska, Pobaltských států, Česka a od vstupu Rumunska do EU, také z této země. Mnoho lidí příchozích z tehdy nových členských států Evropské unie jsou víceméně migranti.

Kriminalita V této oblasti dominují především drogová kriminalita, dále tzn. 'knife crime', volně přeloženo – kriminalita nožů a vandalismus. Ačkoli je nošení nožů, jako zbraně, zakázáno, množství (převážně mladých) lidí toho nedbá. V médiích probíhají pravidelné kampaně, které mají za cíl snížit počet obětí kriminálních činů. Pouliční prostituce je zakázána a to jak nabídka, tak poptávka.

V minulosti byla kriminalita v Glasgow velice závažným problémem a tzv. války gangů byly takřka na denním pořádku. Glasgow bylo považováno za Chicago severozápadní Evropy a části jako Govan, Tollcross, či Bridgeton neměly o časté jevy kriminality nouzi. V roztržkách skupin se často angažovali lidé, kteří si vydobyli práva vůdce a gangy tak často měly svou hierarchii. Jen namátkou lze zmínit Billyho Fullertona, který dokázal dát v třicátých letech 20. století dohromady celou malou armádu gangsterů z chudých čtvrtí, tzv. Brigton Billy Boys a zaměstnávat tak na dlouho místní policii. Do potyček byli angažováni velmi často i nezletilí.