Daň z hlavy je daň, kterou musí platit všichni občané státu stejně a její výše tedy nezávisí na příjmu. Je to regresivní daň.
Tato daň byla v minulosti používána v mnoha zemích. Ve starověkém Římě byla vybírána od kolonů. V českých zemích se tato daň vybírala za Vladislava II. na pomoc proti Turkům. V Rusku v minulosti existovala daň z hlavy, již museli platit vlastníci půdy, ale byla zrušena v 19. století. Vláda Margaret Thatcherové se pokusila daň z hlavy zavést v roce 1990, ale nepokoje a nízká podpora obyvatelstva pro tuto daň vedly k rezignaci Margaret Thatcherové a její nástupce, John Major, tuto daň zrušil. Dnes mají v Česku některé poplatky (ne však daně) obdobný charakter. Často se jedná například o místní poplatky za komunální odpad, i když od roku 2019 mohou používat obce tarif typu „zaplatíš kolik vyhodíš“, který má snižovat množství směsného odpadu. Obdobný charakter mají také minimální odvody na zdravotní a sociální pojištění. Někdy se mezi ně řadí také koncesionářské poplatky, ale ty nejsou „z hlavy“ v tom pravém slova smyslu, protože je neplatí všichni, ale pouze majitelé televizních a rozhlasových přijímačů (od roku 2025 také počítačů a chytrých telefonů). V minulosti ani dnes zpravidla nejde o skutečnou daň z hlavy, stejnou pro všechny občany.
Výhody a nevýhody
Výhody
Snadný výběr daně Nemožnost daňových úniků Konstantní poplatek – spravedlivost Motivuje k vyšší produktivitě
Nevýhody
Vysoká daňová zátěž pro nižší vrstvy Nelze využít k přerozdělování (může být jeho odpůrci bráno jako výhoda) Politická neprůchodnost
Reference
Kategorie:Daně