Mirošov () je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v lesní krajině při úpatí Brd, necelých osm kilometrů jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať Rokycany–Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.
Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.
V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.
Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014. Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.katastrální území Mirošov v Brdech , Registr sčítacích obvodů a budov
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Mirošov (k. ú. Mirošov a Mirošov v Brdech) Myť (k. ú. Mirošov)
V roce 1869 k městu patřily i Hrádek a Nová Huť a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 také Kakejcov, Kornatice, Mešno, Příkosice, Skořice, Štítov, Trokavec a Vísky.
Městské symboly Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.
Pamětihodnosti
náhled|Zámek Mirošov
Zámek Mirošov byl založen rodem Gryspeků v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století. V severní části města se dochovalo tvrziště, které je pozůstatkem tvrze Dvorec ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku husitských válek. Na jejím místě roste památný strom Lípa na Purku. Kostel svatého Josefa na náměstí Kostel svatého Jakuba Většího na severozápadě katastru obce, u silnice mezi Mirošovem a Hrádkem Socha anděla Socha svatého Antonína Paduánského Socha svatého Jana Nepomuckého Sousoší Piety Zájezdní hostinec na náměstí Sýpka se sochou anděla Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo. Lípy u křížku U města rostl tzv. Mirošovský topol chráněný jako památný strom.
Významné osobnosti města Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Rokycany Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině Kategorie:Místní akční skupina Aktivios Kategorie:Města v okrese Rokycany