Železniční trať Záhřeb–Rijeka (chorvatsky Željeznička pruga Zagreb–Rijeka, v chorvatské železniční síti označovaná pod číslem M202 nebo 60) je jednokolejná elektrizovaná trať, spojující chorvatskou metropoli Záhřeb s přístavním městem Rijeka. Je dlouhá 229 km a vede jihovýchodním směrem.
Historie Trať byla budována směrem od Záhřebu dále na jihovýchod. Prvním zprovozněným úsekem se stala v roce 1865 sekce mezi městy Zidani Most (v dnešním Slovinsku) a Sisakem. Byla součástí rakouské Jižní dráhy. 6. září 1873 byl zprovozněn úsek trati z Karlovace do Rijeky, čímž bylo možné provozovat přímé vlaky z Rijeky až do Budapešti. V roce 1880 trať odkoupila uherská vláda, která měla zájem na dalším prodloužení trati směrem k moři. Ještě v první polovině 70. let 19. století totiž začala vláda budova rozsáhlý přístav v Rijece, který se měl stát klíčovým pro ekonomický rozvoj Uherska. Na začátku 20. století dosáhl obrat cestujících i zboží v rijeckém přístavu rekordních hodnot, což také znamenalo nárůst provozu na trati. Jen v roce 1906 bylo po trati přepraveno na padesát tisíc lidí. Mnozí z nich byli vystěhovalci, kteří tudy směřovali do USA.
Po roce 1918 připadla trať Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, na nádraží v Rijece byl zřízen hraniční přechod se sousední Itálií (jejíž součástí bylo město Rijeka až do druhé světové války). Během konfliktu byla trať cílem různých záškodnických akcí; specializoval se na ně žumeracko-pokupský oddíl Jugoslávských partyzánů. Po skončení konfliktu byla v rámci modernizace jugoslávské dopravní sítě trať modernizována a postupně elektrizována. První byl v roce 1953 dokončen úsek Rijeka-Fužine, o sedm let později následoval úsek Fužine-Moravice, v roce 1963 úsek Moravice-Karlovac a v roce 1970 byla dokončena elektrizace celé trati až do Záhřebu. Později bylo sjednoceno napětí na standard, užívaný i na trati Bělehrad–Záhřeb.
Trasování trati nebylo v průběhu historie nikdy měněno, ačkoliv na začátku 21. století se objevil záměr trať modernizovat a zrychlit na ní provoz. Přeložení části trati a výstavba potřebných tunelů by si měly vyžádat náklady okolo 2 miliard eur. Článek na portálu novilist.hr .
Vlečky K trati patří rovněž i několik krátkých tratí (vleček), např. 12,554 km dlouhá železniční trať Škrljevo-Bakar, 3,985 km dlouhá trať ze Sušaku do Brajdici (v rijeckém přístavu) a 1,853 km dlouhá trať mezi Rijekou a Brajdicí. Všechny tři se nacházejí v blízkosti samotné Rijeky.
Stanice
Záhřeb Trešnjevka Remetinec Hrvatski Leskovac Horvati Mavračići Zdenčina Desinec Jastrebarsko Domagović Lazina Draganići Karlovac Mrzlo Polje Duga Resa Belavići Zvečaj Gornji Zvečaj Generalski stol Donje Dubrave Gornje Dubrave Tounj Kukača Košare Oštarije Ogulin Ogulinski Hreljin Ljubošina Gomirje Vrbovsko Moravice Brod Moravice Žrnovac Skrad Kupjak Zalesina Delnice Lokve Vrata Fužine Lič Drivenik Zlobin Plase Melnice Meja Škrljevo Sušak-Pećine Rijeka
Fotogalerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Postaveno v Chorvatsku 1865 Kategorie:Železniční tratě v Chorvatsku Kategorie:Železniční tratě otevřené v roce 1865 Kategorie:Rozchod 1435 mm