Bohumír Šmeral (25. října 1880 TřebíčMatriční záznam o narození a křtu – 8. května 1941 Moskva) byl rakouský a československý politik, novinář, předseda československé sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí.

Biografie Pocházel z rodiny učitele třebíčské měšťanské školy Jana Šmerala a jeho manželky Růženy, rozené Čermákové. Absolvoval gymnázium v Třebíči a v letech 1898–1904 vystudoval práva na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde byl 27. září 1904 promován doktorem práv.Ústav dějin a archiv UK: Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908), strana 796 Jeho promotorem byl Bohuslav Rieger.

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už od svých studentských let se angažoval v sociálně demokratické straně. Od roku 1908 byl redaktorem Práva lidu. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 12. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, online

Po odchodu T. G. Masaryka do exilu se angažoval v jeho odbojové organizaci maffii a policejní akci proti ní, známé jako knoflíková aféra.

Byl přesvědčeným marxistou, jeho vize socialistického státu se zakládala na vytvoření parlamentní demokracie v rakouském soustátí (tzv. austromarxismus). Proto až do konce první světové války byl pro zachování Rakouska-Uherska a proti zřízení českého (československého) státu, za což byl kritizován i ve vlastní straně. V září 1918 se stal členem Socialistické rady (společný projekt sociálních demokratů a českých socialistů). Po založení republiky přestal veřejně vystupovat, odmítl účast v Revolučním národním shromáždění i ve vládě.

Jeho vliv na tuzemskou politiku opět zesílil v roce 1920. Na jaře 1920 navštívil sovětské Rusko, kde jednal s V. I. Leninem. Po návratu do vlasti se postavil do čela „marxistické levice“. Šmeralova koncepce předpokládala vytvoření masové marxistické strany s převedením velké části členské základny stávající sociální demokracie. Důraz kladl na osvětu a výchovu dělníků. V době utváření komunistické levice v sociální demokracii byl jeho pozvolný postup kritizován některými radikálnějšími stoupenci revoluční levice. Po jednání kongresu druhé internacionály v červenci 1920 tlak na Šmerala zesílil. Měření sil nakonec nastalo v roce 1920 během prosincové generální stávky. V květnu 1921 se podílel na založení Komunistické strany Československa, na ustavujícím sjezdu se stal hlavním řečníkem a poté vůdčím představitelem.

KSČ za působení Šmerala ve vedení strany nebyla plně nedemokratickou stranou, v organizačních otázkách a metodách politické práce navazoval Šmeral na české a středoevropské (předlitavské) tradice. Bolševizaci započal později Klement Gottwald, který patřil mezi hlavní kritiky Bohumíra Šmerala a v slovníku komunistického mezinárodního hnutí se objevil termín šmeralismus.

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za sociální demokracii, později přešel do KSČ. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a v parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1929. Tehdy jeho vliv v KSČ upadal V. sjezd KSČ roku 1929 ho poprvé nezvolil do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Pracoval pak spíše v administrativě mezinárodního komunistického hnutí. Teprve v druhé polovině 30. let začal opět promlouvat i do domácích poměrů. V té době již ale nebyl nositelem vlastní politické koncepce a plně se podřizoval kurzu Gottwaldova vedení.

V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ. Od druhé poloviny třicátých let přebýval převážně v zahraničí. V listopadu 1938 odjel do Moskvy, kde 8. května 1941 zemřel. 4. prosince 2019 se Šmeralův rodný domek stal Centrem tradiční lidové kultury.

Po druhé světové válce těžila KSČ ze Šmeralovy specifické československé cesty k socialismu, založené na myšlenkách nejen K. Marxe, ale i T. G. Masaryka a dalších.

Od roku 1949 byly po něm v Brně pojmenovány Spojené strojírny a slévárny B. Šmerala, které byly nástupnickou organizací firmy Ignác Storek, založené v roce 1861. V roce 1958 byl národní podnik přejmenován na Šmeralovy závody, po privatizaci v roce 1993 nese firma název Šmeral Brno, a. s. Dále je po něm pojmenována knihovna KSČM v Praze, čtvrť města Mostu a několik ulic v českých městech (Kuřim, Olomouc, Karlovy Vary, Šumperk, Lysá nad Labem, Kosmonosy) včetně Šmeralovy ulice na pražské Letné, v níž v čp. 378 žil. Jeho jméno nese od roku 2026 i centrum současného umění Šmeral Art Factory v industriálním areálu brněnské firmy.

Knihy a publikace Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté (1906) Materálie k dějinám dělnického hnutí (1906) Pravda o sovětském Rusku (1920) První cesty do země Leninovy (první vydání 1971) Historické práce 1908–1940 (vyd. 1962) Výbor z díla 1902–1921 (vyd. 1981) Výbor z díla 1922–1939 (vyd. 1981)

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Sociální demokracie (Česko) Komunistická strana Československa Šmeralismus

Externí odkazy

Bohumír Šmeral – zakladatel Komunistické strany Československa – videozáznam přednášky historičky Hany Kráčmarové Bohumír Šmeral na stránkách KDO BYL KDO v našich dějinách Miloslav Ransdorf: Šmeral a naše nynější orientace Od Storka až po Šmeral 5. 9. 2001

Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Předsedové SOCDEM Kategorie:Vyloučení ze SOCDEM Kategorie:Členové výkonného výboru KSČ Kategorie:Členové politbyra ústředního výboru KSČ Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Narození v Třebíči Kategorie:Politici z Třebíče Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Narození 25. října Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Muži Kategorie:Zakladatelé politických stran Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách