Kušané byli obyvatelé Kuše, království ležícího v oblasti Núbie (dnešním Súdáně) v období 780 př. n. l. – 350 n. l. Jejich původ však sahá až do kermské kultury předcházející kušskému období o 2000 let.
Ačkoliv měli vlastní jazyk, přejali písmo od Egypťanů a dlouhou dobu používali egyptštinu a egyptské hieroglyfy. Jejich vlastní jazyk merojština je doložená až od 3. století př. n. l. Kušané si pro ni vyvinuli z egyptského písma vlastní, tzv. merojské písmo. Kušané rovněž přejali od Egypťanů (a vzájemně se s nimi ovlivňovali) mnoho egyptských bohů (např. Amona), stavebních prvků (stavbu pyramid, podobu chrámů).náhled|Mapa Núbie|vlevo|290x290pixelůVe starověkých zdrojích jsou místní obyvatelé rovněž označováni jako Etiopané či Núbijci, ačkoliv se dnes tyto názvy používají pro jiné národy s jinými jazyky. Označení Núbijci bývá často používáno i obecně pro obyvatele oblasti Núbie ve starověku, nikoliv jen pro národ, který v oblasti převládl po pádu Kuše.
Kušané by neměli být zaměňováni s Kušity, mluvčími kušitských jazyků, kteří byli podle starověkých Kušanů pojmenováni na základě dnes rozporovaného předpokladu, že jazyk Kušanů (merojština) byl příbuzný jazykům zahrnutých do této skupiny. Zařazení merojštiny je sporné a zvažuje se přejmenování kušitských jazyků. náhled|Vyobrazení různých národů z hrobky Sethiho I. (zprava doleva Egypťan, Asyřan, Kušan a 4 Libyjci)|vlevo|290x290pixelů
Pád Kuše Kolem roku 350 n. l. Kuš zanikla vlivem vpádu křesťanských Núbijců ze západu a útoků mocného Aksumu na jihu, jenž brzy nato rovněž přijal křesťanství. Núbijci založili království Makúrie a Nobatie, jejich jazyk núbijština (nilosaharský jazyk) postupně nahradil merojštinu a náboženství podobné kušskému a egyptskému přežívalo už jen v Bedžích ve východní poušti, kteří nebyvše nikdy zcela christianizováni, přijali islám až v 15. století vlivem muslimských Fundžů, kteří v oblasti založili Fundžistán.
Reference
Kategorie:Národy Afriky