Volby do Evropského parlamentu v roce 2019 se v Česku konaly v pátek 24. a v sobotu 25. května 2019 v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. Jejich uskutečnění v tento termín vyhlásil prezident Miloš Zeman. Česko bylo jedinou zemí, kde se volilo dva dny.
Nově zvolený Evropský parlament byl opět složen ze 751 poslanců, Česká republika v něm získala 21 zástupců. Původně se měl počet mandátů snížit na 705 v důsledku plánovaného vystoupení Spojeného království z Evropské unie, protože se však termín opakovaně odkládal, začala se britská vláda připravovat na účast ve volbách.
Čeští občané mohli vybírat kandidáty z 39 politických uskupení, což bylo uváděno jako velmi vysoké číslo (kupř. v Itálii se v těchto volbách do evropského parlamentu ucházelo 18 stran a hnutí). V několika obcích byly volby spojené s místními referendy. Stalo se tak v Holubicích a Lovčicích na jižní Moravě, ve středočeských Měchenicích a v pražské části Běchovice.
Ve všech krajích kromě Prahy vyhrálo ANO 2011, celkově získalo 21,18 % hlasů a 6 mandátů v Evropském parlamentu. Za ANO následovala ODS, Piráti, dále STAN+TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Volební účast byla 28,72 %, je tak druhou nejmenší volební účastí ze všech států EU po Slovensku.
Předchozí volby a obhajoby mandátů Předchozí volby do Evropského parlamentu se v České republice konaly ve dnech 23. a 24. května 2014. Volební účast dosáhla 18,2 %. Ve volbách uspěli následující subjekty a kandidáti: ANO: 16,13 % hlasů a 4 mandáty (Pavel Telička, Petr Ježek, Dita Charanzová a Martina Dlabajová), Koalice TOP 09 a STAN: 15,95 % hlasů a 4 mandáty (Jiří Pospíšil, Luděk Niedermayer, Jaromír Štětina a Stanislav Polčák), ČSSD: 14,17 % hlasů a 4 mandáty (Jan Keller, Olga Sehnalová, Pavel Poc a Miroslav Poche), KSČM: 10,98 % hlasů a 3 mandáty (Kateřina Konečná, Miloslav Ransdorf a Jiří Maštálka), KDU-ČSL: 9,95 % hlasů a 3 mandáty (Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský), ODS: 7,67 % hlasů a 2 mandáty (Jan Zahradil a Evžen Tošenovský) Svobodní: 5,24 % hlasů a 1 mandát (Petr Mach).
V průběhu volebního období došlo ke dvěma změnám. Nejprve v lednu 2016 zemřel Miloslav Ransdorf a nahradil jej stranický kolega Jaromír Kohlíček, poté na konci srpna 2017 rezignoval Petr Mach a nahradil jej kolega Jiří Payne. S hnutím ANO také ukončili spolupráci nestraníci Pavel Telička (v říjnu 2017) a Petr Ježek (v lednu 2018), svůj mandát však nadále vykonávali. Kandidatury stávajících europoslanců Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se rozhodli již nekandidovat Jiří Maštálka (KSČM) či Jan Keller a Miroslav Poche (oba za ČSSD). Svůj mandát se též rozhodl neobhajovat Jiří Payne (Svobodní). Jaromír Štětina nejprve v prosinci 2018 oznámil, že již nebude kandidovat za TOP 09, aby pak v lednu 2019 dodal, že zakládá nové hnutí Evropa společně (ESO) s úmyslem ve volbách kandidovat. Pavel Telička a Petr Ježek ukončili spolupráci s ANO a založili hnutí HLAS, se kterým rovněž kandidovali.
Volební systém a jeho kritika Někteří kritici systému vytýkali, že přepočítávání hlasů vede ke zkreslení vůle voličů.Vladimír Rott: Volit do evropského parlamentu, anebo se věnovat něčemu smysluplnějšímu?, Britské listy, 21. březen 2019 Další kritika se týkala pětiprocentní hranice, kterou její kritici navrhovali nahradit „pouze «přirozenou hranicí» danou počtem mandátů“ s tím, že by pak pro voliče mělo větší smysl volit kandidáty menších hnutí či stran. Tento názor podporovala i rozhodnutí německého Ústavního soudu.druhé rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, tentokrát o tříprocentní hranici, 26. února 2014: (de) Leitsätze zum Urteil des Zweiten Senats vom 26. Februar 2014 Český Nejvyšší správní soud byl podobného názoru, oproti tomu český Ústavní soud měl pětiprocentní hranici za přiměřenou.
Kandidáti Pro volby do Evropského parlamentu 2019 byly na Ministerstvo vnitra ČR podány ve stanovém termínu 19. března 2019 přihlášky celkem 40 politických stran, hnutí a volebních koalic. Ministerstvo rozhodlo o jejich registraci 6. dubna, z voleb byla vyřazena Moravská a Slezská pirátská strana, zbylých 39 přihlášených stran bylo k volbám přijato.
Voliči tak mohli vybírat z dosud největšího počtu 39 kandidujících stran, hnutí či jejich koalic, které celkově nominovaly 841 kandidátů. Podíl kandidujících žen byl 23,9 %. Ještě méně jich bylo na tzv. volitelných (prvních třech) místech kandidátek, asi 20 %, lídryněmi kandidátek byly ženy jen v 13 procentech, mimo jiné Dita Chranzová za ANO či Kateřina Konečná za KSČM. Věkové rozpětí kandidátů bylo mezi 21 a 82 lety, průměrně 47,6 roku.
Číslo Název kandidátní listiny Zkratky stran a hnutí LídrPočet kandidátů Kandidátní listina Poznámky1Klub angažovaných nestraníkůKANJiří Domlátil22Usnesení ÚR KAN 16.3.2019 , KAN, 16.3.2019KAN představuje kandidátní listinu pro nastávající volby do Evropského parlamentu, KAN, 8.4.2019, facebook.com/KANoficialni2Strana nezávislosti České republikySNČRFrantišek Matějka213CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTICESTAAntonín Baudyš264Národní socialistéNÁR.SOC.Ivan Šterzl215Občanská demokratická stranaODSJan Zahradil28 Jan Zahradil je zároveň kandidátem celé frakce ECR na post předsedy Evropské komise.6ANO, vytrollíme europarlament„EU TROLL“Lucie Schejbalová97Česká strana sociálně demokratickáČSSDPavel Poc288Romská demokratická stranaRDSMiroslav Tancoš49Komunistická strana Čech a MoravyKSČMKateřina Konečná28 Koalice KSČM, SDS a KSČ.10DSSS – Za národní suverenitu!DSSS+NFTomáš Vandas28 Koalice DSSS a Národní fronty.11Sdružení pro republiku-Republ.str.Českosl.M.SládkaSPR-RSČ Miroslava SládkaMiroslav Sládek2812ROZUMNÍ a ND – STOP MIGRACI – NECHCEME EURORozumní+NDAdam B. Bartoš28 Koalice Rozumných a Národní demokracie.13Volte Pravý Blok www.cibulka.netVolte Pravý Blok www.cibulka.netPetr Cibulka16 Celý název strany je podstatně delší – viz též Volte Pravý Blok www.cibulka.net.14NE-VOLIM.CZNE-VOLIM.CZJosef Zahradník1915Pro ČeskoPROČRadek Kňava1216Vědci pro Českou republikuVědciIvan Holoubek2017PATRIOTI PRO NEUTRALITUČSNS+PatriotiČRJiří Vítek28 Koalice ČSNS a Patriotů ČR.18Jistota Solidarita Investice pro budoucnostJSI PRO?Petr Kováč319PRO Zdraví a SportPRO ZdravíVáclav Kubata2821Moravské zemské hnutíMZHVladan Ševčík2122Česká SuverenitaČSDavid Rath2823TVŮJ KANDIDÁTTUJKADaniel Konečný124HLASHlasPavel Telička2125Svobodní, Liberland a RČ – ODEJDEME BEZ PLACENÍSvobodní+RČVít Jedlička28 Koalice Svobodných a Radostného Česka. Svobodní si původně zvolili za lídra Petra Macha, ten však následně na tuto pozici rezignoval.26STAROSTOVÉ (STAN) s regionálními partnery a TOP 09STAN+TOP 09Jiří Pospíšil28 Koalice STAN, TOP 09, Zelených, LES a regionálních hnutí.27Česká pirátská stranaPirátiMarcel Kolaja2828Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)SPDIvan David2129ALIANCE NÁRODNÍCH SILANSJiří Černohorský2830ANO 2011ANODita Charanzová2731Agrární demokratická stranaADSPavel Šrámek1232MoravanéMoravanéTomáš Ingr2733PRVNÍ REPUBLIKANÁRODOVCIMatouš Bulíř234Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘATDSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘATAndrea Bychlová2835BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITABOSJaroslav Bašta2836Soukromníci a NEZ s podporou ODA a prof. spol.Soukromníci+NEZ+ODAJosef Valihrach28 Koalice Soukromníků a Nezávislých.37Evropa společněESOJaromír Štětina2638KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVAKOALPavel Poláček839Křesťan.a demokrat.unie-Českosl.strana lidováKDU-ČSLPavel Svoboda2840Alternativa pro Českou republiku 2017APAČI 2017Klára Samková22
Kampaň a volební programy Nejvíce financí do volební kampaně plánovalo vložit hnutí ANO, zhruba do 35 milionů korun. Druhý největší rozpočet měla koalice „Spojenci pro Evropu“ složená ze Starostů a nezávislých (STAN), TOP 09, Strany zelených, LES a regionálních hnutí, a to ve výši 15 milionů korun. ČSSD pro volby uvolnila částku 11 milionů korun, ODS, SPD a KDU-ČSL shodně kolem deseti milionů, KSČM 8,5 milionu. Náklady na kampaně u tradičních stran zhruba odpovídaly předchozím evropským volbám, oproti volbám sněmovním 2017 byly výrazně nižší. Zákonný limit pro nejvyšší možné náklady na kampaň byl stanoven na 50 milionů korun. Společnost Transparency International (TI) 21. května 2019 uvedla, že až na výjimky většina stran zveřejňovala informace o finančních a personálních záležitostech jen laxně a zákonnou povinnost vést transparentní účty plnila jen formálně. Transparentně informovali dle TI jen Piráti, KDU-ČSL a koalice Spojenci pro Evropu (TOP 09, STAN ad.), naopak zcela netransparentně přistupovalo hnutí SPD.
ODS šla do kampaně s heslem „Jsme srdcem Evropy, chceme být slyšet!“ Koalice Spojenci pro Evropu vedla kampaň se sloganem „Spolu jsme silnější“. Hnutí SPD v kampani preferovalo tvář Tomia Okamury a motto „Česká republika na prvním místě“. Česká pirátská strana využila slogan „Evropa potřebuje Piráty“. Vládní hnutí ANO představilo počátkem května kampaň s heslem „Česko ochráníme. Tvrdě a nekompromisně.“ a předseda Andrej Babiš vystoupil po vzoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s červenou kšiltovkou a nápisem „Silné Česko“. KDU-ČSL měla ve volbách program s mottem „Pro lepší Evropu“. KSČM použila heslo „Nenechme to tak!“ ČSSD zahájila kampaň se sloganem „Pro férovou Evropu!“
Jedna z obav, které panovaly v souvislosti s volbami a předvolebními kampaněmi, se týkala dezinformací a fake news. V evropském měřítku se hrozbou zabývala i Evropská komise. V Česku před nimi varovali mimo jiné ministr vnitra Jan Hamáček, ředitel BIS Michal Koudelka či eurokomisařka Věra Jourová. Oproti předchozím americkým prezidentským volbám či britskému referendu o vystoupení z EU v souvislosti s evropskými volbami nezaznamenal Institut pro strategický dialog tak výraznou aktivitu ze strany Ruska, intenzivnější bylo působení populistických a krajně pravicových subjektů v jednotlivých evropských zemích a menší objem falešných zpráv byl nahrazen nárůstem nenávistných projevů a propracovanějšími technikami. Pražský institut bezpečnostních studií 23. května 2019 zveřejnil výsledky svého průzkumu realizovaného mezi 15. dubnem a 19. květnem, podle jehož výsledků se české weby známé šířením dezinformací evropskou předvolební kampaní významněji nezabývaly. Nepřinášely nová témata, zpravidla jen reagovaly na témata nastolená ve veřejném diskurzu. Z politických subjektů stranily hnutí SPD, případně též KSČM, nejčastěji kritizovaly STAN s TOP 09 a ČSSD.
Předvolební debaty Dne 29. dubna zahájila veřejnoprávní Česká televize volební vysílání, jež zahrnovalo každodenní individuální rozhovor s lídrem či lídryní jedné z kandidujících stran, dále průběžné debaty v rámci pořadu Politické spektrum, přenos celoevropské debaty hlavních evropských politických sil 15. května, dvě debaty s čtveřicemi českých nejrelevantnějších stran 16. a 21. května a závěrečnou debatu s předsedy parlamentních stran a hnutí 23. května.
Ještě před ní, ve středu 22. května, připravila debatu komerční skupina Nova v hlavním vysílacím čase na stanici Nova 2. Debata dostala název Závěrečná superdebata před volbami do Evropského parlamentu. Moderátorem byl Rey Koranteng, do studia byli pozváni kandidáti do Evropského parlamentu z parlamentních stran.
Hlavní debatu České televize ve čtvrtek 23. května 2019 vysílaly souběžně stanice ČT1 a ČT24 v hlavním vysílacím čase pod názvem Debata o vztahu národní a unijní politiky. Konala se v historické budově Národního muzea, byli k ní pozváni předsedové českých parlamentních stran a moderátorkou byla Světlana Witowská. Debatu sledovalo 262 tisíc diváků starších 15 let, relativně malý zájem mohl být způsobený souběžným vysíláním čtvrtfinálového zápasu Česko–Německo na Mistrovství světa v ledním hokeji 2019.
Velkou volební debatu s kandidáty nejsilnějších stran podle předvolebních průzkumů ohlásil také veřejnoprávní Český rozhlas, a to na pátek 24. května od 12.30 do 14.00, tedy přesně do momentu otevření volebních místností. Moderátorem přenosu na stanicích ČRo Radiožurnál a ČRo Plus byl Jan Pokorný.
Srovnání programů a dosavadního působení