WISE 0855–0714 (plným označením WISE J085510.83−071442.5, zkráceně také W0855) je izolovaný hnědý trpaslík předběžně zařazený do spektrální třídy Y4. Nachází se v souhvězdí Hydry ve vzdálenosti 2,278±0,012 parseku neboli 7,43±0,04 světelného roku od Slunce. Patří tak mezi nejbližší známé hvězdné a podhvězdné systémy.
S efektivní teplotou 276±9 kelvinů a zářivým výkonem přibližně 6×10−8 zářivého výkonu Slunce je nejchladnějším známým hnědým trpaslíkem a jedním z nejméně zářivých známých objektů tohoto druhu. Jeho hmotnost se podle evolučních modelů odhaduje na 3 až 10 hmotností Jupiteru, tedy do oblasti označované jako planetární hmotnost.
Objev Objekt byl poprvé zachycen družicí Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) 4. května 2010. Astronom Kevin Luhman jej rozpoznal v roce 2013 při porovnávání infračervených snímků, na nichž vynikal velkým vlastním pohybem. Následná pozorování Spitzerovým vesmírným dalekohledem a dalekohledem Gemini North potvrdila, že jde o velmi chladný a blízký podhvězdný objekt. Objev byl odborně publikován a oznámen v dubnu 2014.
Úplné označení WISE J085510.83−071442.5 je odvozeno od názvu průzkumu WISE a přibližných rovníkových souřadnic objektu.
Vzdálenost a pohyb Astrometrická analýza zveřejněná v roce 2021 stanovila paralaxu na 439,0±2,4 mas. Tomu odpovídá vzdálenost 2,278±0,012 parseku neboli 7,43±0,04 světelného roku.
WISE 0855–0714 se po obloze pohybuje přibližně o 8,15 úhlové sekundy za rok. Velký vlastní pohyb byl jedním z hlavních znaků, podle nichž byl objekt na snímcích pořízených v různých letech nalezen. Vlastní pohyb udává změnu polohy na obloze; sám o sobě neurčuje, zda se objekt ke Slunci přibližuje, nebo se od něj vzdaluje.
Fyzikální vlastnosti Hmotnost ani stáří WISE 0855–0714 nebyly změřeny přímo. Hnědí trpaslíci postupně chladnou, takže stejnou teplotu může mít mladší objekt s nižší hmotností i starší objekt s vyšší hmotností. Při předpokládaném stáří 1 až 10 miliard let dávají evoluční modely hmotnost přibližně 3 až 10 hmotností Jupiteru. Analýza spekter zveřejněná v roce 2024 poskytla při předpokládaném poloměru kolem jednoho poloměru Jupiteru podle použitého souboru dat modelové hmotnosti přibližně 3,4 a 4,3 hmotnosti Jupiteru.
Tyto odhady leží pod přibližnou hranicí 12 až 13 hmotností Jupiteru, nad níž může v nitru podhvězdného objektu probíhat spalování deuteria. Zjištění deuterovaného methanu v atmosféře podporuje závěr, že WISE 0855–0714 podstatnou část původního deuteria nespálil.
V odborné literatuře je objekt obvykle označován jako hnědý trpaslík, používá se však také označení izolovaný objekt planetární hmotnosti. Samotná hmotnost neukazuje, zda vznikl zhroucením oblaku plynu podobně jako hvězdy, nebo jiným způsobem; proto jej nelze pouze z ní jednoznačně označit za planetu.
Nejnovější určení založené na téměř úplném rozdělení vyzařované energie poskytlo efektivní teplotu 276±9 K a zářivý výkon 6,03×10−8 zářivého výkonu Slunce. Z těchto hodnot vychází poloměr přibližně 1,05 poloměru Jupiteru. WISE 0855–0714 vyzařuje převážně tepelné infračervené záření a ve viditelném světle je prakticky nepozorovatelný.
Atmosféra Spektrum získané přístrojem NIRSpec na Vesmírném dalekohledu Jamese Webba prokázalo v atmosféře přítomnost vodní páry, methanu, amoniaku a oxidu uhelnatého. Oxid uhelnatý se v tak chladné atmosféře udržuje díky promíchávání plynu mezi hlubšími a vyššími vrstvami. Tato pozorování neposkytla jednoznačný důkaz oblaků vodního ledu, které předpokládaly některé starší modely.
Pozorování přístrojem MIRI ukázala, že ve vyšších vrstvách atmosféry ubývá vodní pára, což odpovídá kondenzaci vody. Ani tato měření však přímo nezachytila spektrální znaky oblaků vodního ledu. Současně byla zjištěna molekula amoniaku 15NH3, v níž je běžný dusík-14 nahrazen izotopem dusíku-15.
Analýza dvou souborů dat z přístroje NIRSpec odhalila deuterovaný methan CH3D a přibližně miliardtinový podíl fosfanu PH3. Šlo o první určení poměru deuteria k vodíku v atmosféře podhvězdného objektu mimo Sluneční soustavu.
Proměnnost a hledání měsíců Infračervená jasnost WISE 0855–0714 se při pozorování Spitzerovým vesmírným dalekohledem měnila přibližně o 4 až 5 %. Světelná křivka nebyla dostatečně pravidelná pro jednoznačné určení rotační periody; modely poskytly možné hodnoty mezi 9,7 a 14 hodinami.
Při jedenáctihodinovém pozorování Vesmírným dalekohledem Jamese Webba nebyly nalezeny přechody případného měsíce před objektem. Výsledek nevylučuje menší tělesa ani měsíce, jejichž dráhy při pohledu ze Země nevedou přes disk WISE 0855–0714.
Odkazy
Reference
Související články Luhman 16 Seznam nejbližších hvězd
Externí odkazy
WISE 0855–0714 v databázi SIMBAD
Kategorie:Hnědí trpaslíci Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Hydry Kategorie:Místní bublina