Bítov () je malá vesnice, část obce Radenín v okrese Tábor v Jihočeském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel. V Bítově je evidováno 23 adres.
Leží 1,9 kilometru severozápadně od Radenína; 2,2 kilometru jihozápadně od obce Hroby; 3,3 kilometru jižně od města Chýnov; jedenáct kilometrů východně od Tábora; sedmnáct kilometrů jihozápadně od Pacova. Do obce (dva kilometry) vede komunikace ze silnice č. 409 (Planá nad Lužnicí–Chýnov–Černovice).
Název Výchozím slovem původu názvu vsi je asi „Viet“, což znamenalo „smlouva“, hláskovým vývojem se „V“ změnilo na „B“. Uvádí se i výklad vycházející z osobního jména „Vít“, pravděpodobnější je však první verze.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.
Než se stal Bítov součástí obce Radenín – v 17. století – příslušel od roku 1250 k Chýnovu. Stála zde dvě stavení (samoty), patrně bratří Pavla a Vojtěcha Bítových. Tyto usedlosti kolem roku 1320 zanikají a další zmínka o Bítovu je datována až rokem 1379, kdy se hovoří o rodinách Staňků a Marešů. (Jakýsi Ondřej Mareš z Bítova odešel roku 1421 k husitům jako bojovník) Staňkům patřil v té době v obci mlýn a mimo mlýna vlastnili obě zpříbuzněné rodiny ještě jedenáct lánů polí. Zdali byli Staňkové a Marešové potomci původních bratrů Bítových, nelze doložit. Po třicetileté válce přibyli do Bítova ještě další dva usedlíci z irského Gordonova pluku.
V roce 1941 byla obec elektrifikována, v roce 1951 byl uzavřen mlýn pro malou výrobní kapacitu. O rok dříve zde žilo 84 obyvatel.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1917 Bítov byl osadou obce Záhostice v okrese Tábor. V letech 1918–1959 byl samostatnou obcí v okrese Tábor. Od roku 1960 je částí obce Psárov v okrese Tábor.
Pamětihodnosti Kaplička svatého Jana na návsi Studna na návsi („Vodní zdroj pro obec Bítov“)
Další fotografie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Tábor Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Radenín