Tyrolské (okněžněné) hrabství (německy Gefürstete Grafschaft Tirol, italsky Contea principesca del Tirolo) byl v letech 1140–1919 politický útvar na území Tyrol. Země patřila v prostoru Alp k významným státům, které ovládaly přístupy z německých oblastí Říše do Itálie, proto se jej také snažili ovládnout Habsburkové – jejich vedlejší linie tu pak od 60. let 14. století vládly. Roku 1504 bylo hrabství okněžněno (tj. pozvednuto do vyššího, knížecího stavu), nicméně vládci dále zůstali na úrovni hrabat.
V souboru habsburských zemí byla během 15. století země zahrnována do tzv. Předních Rakous, později do „dědičných zemí“, jež po roce 1867 tvořily Předlitavsko. Dnes je toto území rozděleno převážně mezi rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko a italskou autonomní oblast Tridentsko-Jižní Tyrolsko (Trentino-Alto Adige), avšak menší okrajová území byla za Mussoliniho vlády začleněna do Benátska a Lombardie.
Historie náhled|vlevo|upright|Hrad Tirol (dnes v Jižních Tyrolech na území Itálie), až do roku 1420 rodové sídlo tyrolských hrabat, po němž má i celé území své jméno Nejstaršími známými obyvateli Tyrolska byli Ilyrové a Keltové. Na konci 1. století př. n. l. dobyli území Římané a začlenili jej do provincií Raetia, Noricum a Venetia. V 6.–7. století pronikli až do údolí Adige k dnešnímu Salurnu Bavoři. Původní rétorománské obyvatelstvo (Ladinové) našlo tehdy útočiště v Dolomitech. V 11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes Brennerský průsmyk tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod Vintschgauerů, který se od roku 1130 tituloval „hrabata z Tirolu“ (podle rodového hradu Tirol u Merana). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku 1363 zdědili Tyrolsko Habsburkové. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař Maxmilián I. udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země).
náhled|vlevo|upright|Historická mapa Tyrol a Vorarlberska z roku 1799 Roku 1782 připojil k Tyrolsku císař Josef II. území Vorarlberska. Do roku 1801 bylo území Tyrolska tvořeno většinou území dnešní spolkové země Tyrolsko, dále Vorarlberskem a téměř celým tzv. Jižním Tyrolskem, některými částmi moderní italské autonomní provincie Trento a také obcemi Colle Santa Lucia, Cortina d’Ampezzo, Livinallongo del Col di Lana, Magasa a Valvestino.podrobnou mapu viz 9. března 1801 bylo k Tyrolsku připojeno do té doby ze správního hlediska nezávislé biskupství Brixen a 4. února 1803 i území biskupství Trident, zahrnující též obec Pedemonte.
V napoleonských dobách (1805–14) bylo tyrolské území (spolu s Vorarlberskem) zabráno nově vzniknuvším Bavorským královstvím, jemuž ho z vůle Napoleona muselo Rakousko odstoupit v rámci prešpurského míru. Bavorsko rozdělilo Tyrolsko mezi nově vzniklé kraje Innský, Eisacký a Adižský; Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno 28. února 1810 k Italskému království. V roce 1809 vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání, v čele s tyrolským lidovým hrdinou Andreasem Hoferem (v roce 1810 byl v italské Mantově popraven). Od vídeňského kongresu 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno s Tridentskem v jeden celek a znovuzačleněno do Rakouského císařství, přičemž k němu byly připojeny některé okrajové části bývalého Salcburského knížecího arcibiskupství (Brixenské údolí, obec Matrei, údolí Zillertal). 26. února 1861 bylo od Tyrolska odděleno Vorarlbersko, jež se stalo samostatnou rakouskou korunní zemí.
Po první světové válce bylo Tridentsko 3. listopadu 1918 anektováno Itálií, která pak 10. září 1919 získala i převážně německojazyčné Jižní Tyrolsko. Zbytek Tyrolska se stal spolkovou zemí nově vzniklé Rakouské republiky. Roku 1923 byly od Trentina odděleny území moderních obcí Colle Santa Lucia, Cortina d’Ampezzo a Livinallongo del Col di Lana, která byla nově začleněna do provincie Belluno; roku 1929 bylo od Trentina odděleno území moderní obce Pedemonte, které bylo nově začleněno do provincie Vicenza; roku 1934 byla nakonec oddělena ještě území moderních obcí Magasa a Valvestino, která byla nově začleněna do provincie Brescia. Roku 2007 se Cortina d’Ampezzo a Colle Santa Lucia vyslovily v referendech pro přechod k autonomní provincii Bolzano, roku 2008 se v referendu vyslovila obec Pedemonte pro návrat k autonomní provincii Trentino.
Seznam tyrolských panovníků náhled|upright=0.6|Tyrolská orlice náhled|upright=0.6|Rytířský znak okněžněného hrabství dle H. G. Ströhla náhled|upright=0.6|Znak okněžněného hrabství dle H. G. Ströhla
15px Tyrolská dynastie Období vlády Jméno Poznámky Albert 1028–1140 Albert I. 1140–1165 Albert II. 1165–1180 Berthold 1180–1190 Jindřich I. 1202–1253 Albert III. 15px Menhardovci Období vlády Jméno Poznámky 1253–1258 Menhard I. gorický a istrijský hrabě 1257–1295 Menhard II. korutanský vévoda a jako Menhard IV. gorickým hrabětem 1295–1310 Ota jako Ota III. vévodou korutanským 1310–1335 Jindřich II. jako Jindřich I. králem českým a vévodou korutanským 1335–1363 Markéta Pyskatá dcera Jindřicha druhého 15px Lucemburkové Období vlády Jméno Poznámky 1335–1341 Jan Jindřich moravský markrabě a manžel Markéty Pyskaté 15px Wittelsbachové Období vlády Jméno Poznámky 1341–1361 Ludvík jako Ludvík V. hornobavorským vévodou a manžel Markéty Pyskaté 1361–1363Menhard III. jako Menhard hornobavorským vévodou 15px Habsburkové Období vlády Jméno Poznámky 1363–1365 Rudolf Zakladatel jako Rudolf II. vévodou korutanským a jako Rudolf IV. vévodou rakouským 1365–1386 Leopold I. korutanský vévoda 1386–1395 Albrecht korutanský vévoda 1396–1406 Leopold II. 1406–1439 Fridrich S prázdnou kapsou 1439–1490 Zikmund Bohatý rakouský arcivévoda a regent Předních Rakous a Tyrolska 1564–1595 Ferdinand II. arcivévoda 1602–1618 Maxmilián tyrolský regent 1619–1632 Leopold III. tyrolský regent a kníže 1646–1662 Ferdinand Karel tyrolský kníže 1663–1665 Zikmund František biskup 1665–1705 Leopold IV. jako Leopold I. císařem Svaté říše římské 1705-1711 Josef císař Svaté říše římské
Poznámky
Související články Hrad Tirol Dějiny Rakouska Seznam vládců Tyrol
Externí odkazy
Kategorie:Země Svaté říše římské Kategorie:Historická území Itálie Kategorie:Historická území Rakouska Kategorie:Dějiny Tyrolska