Libčeves ( Liebshausen) je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Leží zhruba jedenáct kilometrů severovýchodně od Loun, při silnici I/15, spojující Most a Lovosice. Žije v ní obyvatel.

Historie První písemná zmínka o vesnicii pochází z roku 1295, kdy byla sídlem Smila z Libčevsi,jenž byl manem oseckého hradu. Ve druhé polovině 14 století jedna část vesnice patřila pánům ze Žerotína a druhá část klášteru klarisek z Panenského Týnce. Klášter svůj díl vyměnil v 80. letech 14. století za jiný majetek s bratry Plichtou, Habešem a Habartem ze Žerotína. Postupně se zde střídali další majitelé. vlevo|náhled|Střed obce s kostelem na pohlednici z přelomu 19. a 20. století V roce 1596 panství koupila Kateřina z Doupova, provdaná Údrčská, pro svého syna Jana Viléma Kostomlatského z Vřesovic . Katečina z Doupova spolu se svým synem mechala přestavět starou libčeveskou tvrz na renesanční zámek.

Novodobé dějiny Dne 19. prosince 1898 byla Libčeves zapojena do železniční sítě, v ten den byl zahájen provoz na železniční trati Čížkovice–Obrnice. V letech 1938 až 1945 byla Libčeves (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněna k nacistickému Německu.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 599 obyvatel (z toho 285 mužů), z nichž bylo 150 Čechoslováků, 446 Němců, dva Židé a jeden příslušník jiné národnosti. Převažovala římskokatolická většina, ale tři lidé byli evangelíky, 39 se jich hlásili k církvi československé, šest k izraelské a tři byli bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 595 obyvatel: 198 Čechoslováků, 395 Němců a dva cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také třináct evangelíků, 27 členů církve československé, šest židů a dvacet lidí bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 Obec Libčeves 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 2 120 2 360 2 186 2 150 2 032 1 908 2 022 1 255 1 112 1 011 976 912 858 925 905 Místní část Libčeves Obyvatelé 519 675 643 614 582 599 595 377 370 410 491 480 507 574 511 Domy 78 88 94 103 117 122 123 123 113 99 111 135 148 158 165

Obecní správa Části obce Hnojnice Hořenec Charvatce Jablonec Lahovice Libčeves Mnichov Řisuty Sinutec Všechlapy Židovice

V letech 1850–1880 a od 1. července 1978 do 31. prosince 1992 k obci patřily i Želkovice a od 1. července 1980 do 31. prosince 1992 také Kozly.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.

Pamětihodnosti

Na návrší v jižní části vesnice stojí zřícenina libčeveského zámku. Jeho předchůdcem byla gotická tvrz ze čtrnáctého století, která byla na počátku sedmnáctého století renesančně upravena. Dochovanou podobu zámek získal během barokní přestavby v polovině osmnáctého století. V důsledku zanedbané údržby ve druhé polovině dvacátého století zámek zchátral a změnil se ve zříceninu. Uprostřed vesnice stojí původně románský kostel Stětí svatého Jana Křtitele, který byl rozšířen přístavbami v gotickém a barokním slohu. Fara – dům čp. 9 Sýpka

Osobnosti Carl Ferdinand Peters (1825–1881), lékař, geolog, mineralog a paleontolog

Nelegální skládka odpadů Na přelomu let 2005 a 2006 byly do obce ilegálně navezeny tisíce tun odpadů z Německa. Po odhalení skandálu byly odpady několikrát záměrně zapáleny. Po dlouhém vyjednávání byla nakonec část ohořelých zbytků odpadů odvezena zpět do Německa. Za nelegální dovoz odpadů byla Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) udělena bezprecedentní pokuta ve výši 10 milionů korun. Případ vyšetřovala kriminální policie. V kauze nelegálních dovozů padla počátkem února 2009 první obžaloba, když před soudem stanul jednatel jedné z dopravních firem, které se na dovozu podílela. V dalších dvou přípravných řízeních bylo stíháno celkem osm osob.V kauze nelegálních odpadů v Libčevsi padla první obžaloba V říjnu 2009 státní zástupce trestní stíhání zastavil .

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Integro - Západ Českého středohoří - Poohří Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří