Římskokatolická farnost Cetoraz je zaniklým územním společenstvím římských katolíků v rámci pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze, které bylo v rámci reformy církevní správy k 1. lednu 2020 sloučeno s farností Pacov.
O farnosti Historie Plebánie v Cetorazi se připomíná poprvé v roce 1359, k roku 1384 se místní kostel připomíná jako farní.
V roce 1671 byla Cetoraz společně s Pošnou filiálkou farnosti v Pacově v rámci Veselského vikariátu (název podle Veselí nad Lužnicí). O dva roky později byl vikariát přejmenován na Soběslavský, do kterého v roce 1675 přibyla nejprve administratura Cetoraz, v roce 1677 již obsazená farářem. V následujících letech se zde střídali faráři s administrátory, než byla farnost roku 1724 trvale osazená farářem. Přehled nejstarších duchovních správců:
Nejstarší dochované matriky jsou z roku 1680, kdy k území farnosti patřily vsi Babčice, Bedřichov, Bradáčov, Dolní a Horní Hořice, Dolní a Horní Světlá, Domamyšl, Hartvíkov, Hrobská Zahrádka, Lhotka, Malešín, Malý a Velký Ježov, Oblajovice, Osikovec, Pojbuky, Prasetín, Těchobuz, Velká Černá, Velká Rovná, Vodice a Zadní Lomná. Tehdy v oblasti řádil mor, při němž ve farnosti zemřelo 76 osob, z toho více než 50 dětí.
V polovině 19. století byla farnost součástí Pacovského vikariátu v Arcipresbyteriátu Táborském. V letech 1855–1864 se zde připomíná farář P. Vincenc Janda (* 9. března 1803 † 25. prosince 1864 Cetoraz), biskupský notář. Po něm převzal farnost dřívější kaplan v Pacově P. Josef Vozobule, který však zemřel o dva roky později (* 7. srpna 1818 Volyně † 31. března 1867 Cetoraz). Následoval P. Jan Beran, bývalý administrátor ve Zhoři, který ve farnosti sloužil ještě v roce 1888.
Barokní budova patrové fary čp. 7 z druhé poloviny 18. století, obdélného půdorysu, s fasádami členěnými lizénami, byla jako chátrající stržená na začátku 80. let 20. století. Na faře se připomínal obraz z konce 17. století s námětem Založení strahovského kláštera, signovaný SIF.
Cetoraz jako součást pacovského panství získal v roce 1835 Maximilán Bedřich Gudenus s manželkou, od nichž přešlo panství v roce 1844 do držení knížat Löwenstein-Wertheim-Freudenberg. Poslední, kdo držel pacovský velkostatek od 70. let 19. století až do roku 1945, byl JUDr. Adolf Weiss-Tessbach a jeho dědicové. Představitelé těchto rodin měli patronátní právo ke kostelu i faře.
V průběhu 20. století přestal být do farnosti ustanovován sídelní duchovní správce. Farnost byla spravována excurrendo z Pacova. Jako poslední administrátoři zde působili P. Mgr. Jaromír Stehlík (do roku 2008), P. Mgr. Tomáš Hajda (2008–2014) a P. Mgr. Jaroslav Šmejkal (od roku 2014 do zrušení farnosti).
Kostely a kaple na území farnosti
+ Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb Obrázek Kostel Místo Bohoslužba PoznámkaKaple Bedřichov neslouží se pravidelněnovogotická obecní kaple z 2. poloviny 19. stoletíKostel svatého VáclavaCetorazneděle8.00bývalý farní kostelKaple Hrobská Zahrádka neslouží se pravidelněobecní kapleKaple Malešín neslouží se pravidelněobecní kapleKaple Velká Rovná neslouží se pravidelněobecní kaple
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Římskokatolická farnost Pacov Externí odkazy Profil nástupnické farnosti na webu Českobudějovické diecéze
Cetoraz Kategorie:Náboženství v Pacově Kategorie:Organizace v Pacově Kategorie:Cetoraz Kategorie:Organizace zaniklé roku 2019