Státní regulační komise (plným názvem Státní regulační komise pro Prahu a okolí) byl odborný orgán podřízený předsednictvu československé vlády, nezávislý na městské samosprávě a úzce spolupracující s regulačním odborem pražského stavebního úřadu.Historické regulační plány , IPR Praha Byla zřízena zákonem č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím, v roce 1920, tedy ještě před vznikem Velké Prahy, za účelem vytvoření generálního regulačního plánu, který by usměrnil dosavadní poměrně živelný růst Prahy a inicioval její přerod v centrum nového, československého státu. Kromě tehdejší Prahy zahrnovala působnost komise území 78 obcí zájmového okolí. Komise byla zřízena jako dočasná s tím, že ministerská rada ji po návrhu ministra veřejných prací měla propustit poté, co by komise dokončila svůj úkol.§ 18 zákona č. 88/1920 Sb. Působila až do roku 1939.
Složení a vedení Komise měla 9 členů, jejichž funkční období bylo 3 roky. Do roku 1923 komisi předsedal architekt Josef Sakař, poté až do jejího zániku inženýr Eustach Mölzer. Členstvím v komisi prošli například Antonín Balšánek, Bohumil Hypšman, Antonín Engel, Pavel Janák, Ladislav Machoň nebo Max Urban.
Předsedu komise jmenovala ministerská rada, členy její ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry, vyžádaje si na jmenování jednoho člena návrh zemského správního výboru a na jmenování tří členů návrh městské rady Pražské. Členy mohli býti jen odborníci, tři čtvrtiny členů museli býti architekti a inženýři. Předsedu zprošťovala úřadu ministerská rada, členy ministr veřejných prací. Státní regulační komise měla právo ve všech odborných otázkách podle volného uvážení přibrati ku poradám zvláštní znalce neb komise s hlasem poradním, nebo vyžádati si jejich písemné dobré zdání.§ 4 zákona č. 88/1920 Sb. Předseda a členové komise byli vzati do přísahy jako veřejní úředníci.§ 5 zákona č. 88/1920 Sb.
Předseda a členové komise byli vyloučeni z přímého i nepřímého účastenství na pracích, které komise zadávala soutěží nebo z volné ruky.
Činnost Technické práce, jichž bylo třeba pro státní regulační komisi, měly provádět kancelář regulační hlavního města Prahy, studijní kancelář Pražské nádražní komise, státem zřízená kancelář pro úpravu řeky Vltavy a jejích přítoků v oblasti Prahy a okolí nebo jiné kanceláře, které z popudu státní regulační komise se schválením ministerstva veřejných prací byly zřízeny.§ 6 zákona č. 88/1920 Sb.
V počátcích neexistovaly základní podklady jako výškové zaměření, údaje o půdních poměrech, technických sítích a demografická data. Tyto podklady postupně zpracovával měřičský odbor stavebního úřadu až do roku 1925. I proto komise rozdělila město na 4 sektory, které řešila postupně v rámci veřejných soutěží v letech 1920–1924. První návrh celkového regulačního plánu Prahy pochází Asi z roku 1924 pochází první návrh celkového regulačního plánu Prahy, v měřítku 1 : 5000, označovaný jako „zelený tisk“. V roce 1930 komise dokončila Přehledný regulační a zastavovací plán Prahy v měřítku 1 : 2880, ale tento dokument, stejně jako nový stavební zákon, nebyl schválen. Práce na Přehledném regulačním a zastavovacím plánu Prahy probíhaly pomalu a obtížně v letech 1927 až 1928. Byl to velkoryse koncipovaný rámcový plán moderního velkoměsta pro 1,6 milionu obyvatel. K jeho schválení však nedošlo v důsledku politických změn na začátku 2. světové války.Václav LEDVINKA, Praha – etapy vývoje po roce 1945. Formování, reformování, deformování a neformování města. In: Evropská velkoměsta mezi koncem války světové a války studené 1945-1989. DP 30, 2011, s. 163-184. .
Celkem komise projednala 124 návrhů regulačních plánů, z nichž 70 bylo potvrzeno Ministerstvem veřejných prací a tím nabylo právní moci. Plány pro zbylá území se však do roku 1939, kdy komise zanikla, nepodařilo projednat. Se svým zánikem vytvořila komise Přehled rozsahu regulačních plánů v měřítku 1 : 19 000, v němž zachytila výsledný stav své práce. Původní důvodové zprávy k jednotlivým plánům se nedochovaly.
Od roku 1940 pak měla koordinaci plánování města na starosti nově zřízená Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí.
Financování Výlohy státní regulační komise, zejména honorář předsedy, místopředsedy a členů, platy úředních sil a zřízenců, ceny na projekty soutěžené nebo z volné ruky objednané a odměny znalcům nesl stát. Ministerstvo veřejných prací a ministerstvo financí schvalovala v dohodě její rozpočty a vykonávala dozor nad jejím hospodařením.§ 8 zákona č. 88/1920 Sb.
Vybavené úřední místnosti včetně kancelářských potřeb zajišťovala a dozor v této oblasti zajišťovala obec Pražská, přičemž náklady s tím spojené nesly obce, jichž se působnost komise týkala, společně v poměru přímých daní jim předepsaných. Výlohy s udržováním městské kanceláře regulační nesla obec Pražská sama.
Odkazy
Reference
Související články
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy
Externí odkazy
Prvorepublikové regulační plány, Geoportál Praha, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Kategorie:Urbanismus Kategorie:Územní plánování Kategorie:Dějiny Prahy 20. století Kategorie:Zaniklé orgány pražské správy