Karel Nejedlý (8. července 1873 PrahaMatriční záznam o narození a křtu Karla Nejedlého farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském – 29. listopadu 1927 Praha-Královské VinohradyArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých církve československé na Vinohradech, sign. ČSVIN Z1, s. 194) byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.

Život Narodil se v Praze v rodině stavebního inženýra Gustava Nejedlého. V letech 1888–1894 studoval na pražské malířské Akademii. Zprvu jeden školní rok 1888/89 u prof. Julia Mařáka. Následně zřejmě pokračoval u prof. Františka Sequense a absolvoval v r. 1894 u prof. Maxmiliána Pirnera.

Vzpomínky na život pražské bohemy v okruhu restaurace "Monako", kterého se účastnil jako student i K. Nejedlý (přezdívka Kadlouštínek), sepsal Karel Rélink v knize Pražská bohema (první vydání 1928). Otakar Nejedlý ve svých "Malířových toulkách" vzpomíná na svého jmenovce a kumpána z bouřlivých let svého mládí: "... byl vlastně typem toho, čemu se říká bohém. V ničem nebylo u něho trošky pravidelnosti, ani v práci, ani v odpočinku."

V roce 1899 se Karel Nejedlý oženilMatriční záznam o sňatku Karla Nejedlého s Antonií Štulovou farnosti při kostele sv. Prokopa na Žižkově v Praze s Antonií ŠtulovouMatriční záznam o narození a křtu Antonie Štulové farnost Čáslav , v civilním životě byl učitelem kreslení na C. k. reálce v Praze. V roce 1904 dle vzpomínek O. Nejedlého pobýval v Kameničkách a maloval společně s Antonínem Slavíčkem. Čas (15. 6. 1908) informuje o tom, že akad. malíř Karel Nejedlý si zlomil kotník ve Stromovce a byl převezen do jeho bytu v Holešovicích, Šimáčkova ulice. Převážnou část svého života však žil a tvořil v Praze na Královských Vinohradech. Čas (29. 7. 1920) uvádí malíře Karla Nejedlého jako jednoho ze zakladatelů akciové společnosti Československý film.

V letech 1900–1905 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

Zemřel roku 1927 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V dubnu r. 1930 mu uspořádala Krasoumná Jednota posmrtnou výstavu ve výstavní síni v Pštrossově ulici č. 12.

náhled|Hrobka rodiny na Olšanských hřbitovech

Dílo Často zajížděl k Sázavě, do Orlických hor, na moravské Slovácko, Slovensko a na Šumavu do okolí Boubína, kde čerpal inspiraci pro svá krajinářská díla. Na jeho malířskou tvorbu roční studium u J. Mařáka nemělo však výraznější vliv. Není senzualistou pracujícím s jemnými valéry a měkkými akordy barev. Dle O. Nejedlého jeho jmenovec za života příliš neposílal obrazy na výstavy, preferoval jejich rychlý prodej a z důvodu lepší prodejnosti "s oblibou krajinářský námět proměnil v žánrový obrázek." Část jeho obrazů figurálních i krajinářských je silně stylizovaná (vliv secese a symbolismu), někdy však až pitoreskního vyznění. Je autorem podobizny svého jmenovce a kamaráda Otakara Nejedlého.

Roku 1905 vytvořil oponuDatabáze českého amatérského divadla, Rybná nad Zdobnicí, fragment opony, krajina kolem Rybné, selka, Karel Nejedlý, 1911–1913, obrazárna pro ochotnický spolek z Rybné v Orlických Horách, což bylo patrně jeho největší dílo. V roce 1913 byl společně s Josefem Ullmannem autorem opony pro ochotnický spolek Tyl v Kamenném Přívozu.

Pro vydavatelství Pavla Körbera ilustroval celou řadu knih a vytvořil velké množství pohlednic v mnoha žánrech. Byl hodnocen spolu s M. Kvěchovou jako průkopník typické české pohlednice v počátku 20. století.

Podílel se na ilustracích v časopise Květy a v humoristických časopisech Švanda dudák a Smích republiky. V knižních ilustracích a kresbách pro časopisy vychází podobně jako další autoři jeho generace (např. Viktor Oliva a Karel Rélink) z Maroldova verismu.

Zlatá Praha a Besedy lidu reprodukovaly řadu jeho obrazů, např. Tkadlec, V řece, Letní den, Večer na Třeboňsku, Šipkapas v Šáreckém údolí, Labe u Neratovic, Silnice u Německé Rybné, Prosečnice u Krhanic N. S., Strž - motiv z Posázaví, Krajina u Jílového a Pohled na Bednárce u Žirovnice. Zajímavostí je, že časopis Besedy lidu 9. května 1914 publikoval Nejedlého rozměrný obraz Orání v Orlických horách, který se později na trhu s uměním (v roce 2006) objevil jako dílo Otakara Lebedy Těžké živobytí (90 × 90 cm).

Galerie

Odkazy Reference

Literatura Posmrtná výstava, Lidové noviny, roč. 38, č. 209, s. 7, 25. 4. 1930. Harlas, F. X.: Posmrtná výstava Karla Nejedlého (1873–1927), Praha, Krasoumná jednota, 1930 (katalog). Rélink, Karel: Pražská bohema. Praha: Nakladatelství Jelínek, 1944. Nejedlý, Otakar: Malířovy toulky po Evropě, Cejlonu a Indii. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1960. Kolektiv autorů: František Kaván, Otakar Lebeda, Václav Březina. Goltzova tvrz, VI. výstava, Golčův Jeníkov, 2006, s. 21. Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1995.

Externí odkazy

Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Nejedlý, Karel (* 1873) Databáze českého amatérského divadla, Osobnosti: Nejedlý, Karel, malíř Galerie Marold, Nejedlý Karel (1873–1927) ART+, Nejedlý Karel (1873–1927) Galerie Kroupa, Nejedlý Karel (1873–1927) Aukční galerie Platýz, Autoři – Karel Nejedlý

Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Žáci Julia Mařáka Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Narození 8. července Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 29. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Žáci Františka Sequense