Neumannova čp. 148 v Prachaticích je renesanční jednopatrový řadový měšťanský dům, pohledově mimořádně výrazný, jehož přízemí ustupuje a první patro je vyneseno na krakorcích. Fasáda je pětiosá a zdobená renesanční malovanou výzdobou z celkem tří rozdílných vrstev ze 16. a 17. století. Dům se nachází na parc. č. 154. Dům je součástí městské památkové rezervace Prachatice a je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem ÚSKP 35703/3-3448.

Historie domu náhled|Podoba domu z roku 1670 zachycená na obraze Jidřicha de Verle. Dům (uprostřed) má ještě atikové patro s obloučkovou atikou, pravý akrýř je již podezděn a soudka napravo není dosud zazděna.|vlevo Jednopatrový dům vznikl pravděpodobně již ve středověku spojením dvou původně samostatných gotických domů. To prokazuje nález soudky, která tvořila hranici mezi původními stavbami. Z období gotiky pochází část zdiva přízemí i prvního patra a částečně i sklepní prostory. V 16. století byl dům přebudován do renesanční podoby, bylo nastavěno druhé atikové patro, zakončené obloučkovou atikou a fasádu postupně pokryly tři vrstvy renesanční malované výzdoby. Po požáru v roce 1832 dům přišel o atikové patro. V 19. století byla fasáda do ulice nově vyzdobena malbami nebo sgrafitem. Malby na úrovni 1. patra odkazovaly na významné osobnosti českých dějin, zobrazovaly krále (nejspíše Přemysla Otakara II., dále Jana Husa, Jana Žižku s palcátem a Břetislava I. s mečem. Na úrovni přízemí se nacházela vyobrazení Jiřího z Poděbrad, svatého Václava a Karla IV. v mladém věku bez koruny. Po několika obnovách v 19. století byly v roce 1904 tyto malby nahrazeny rostlinnými motivy s německými nápisy, později byla i tato fasáda zabílena. V roce 1995 byly, po předchozím restaurátorském průzkumu v roce 1994, odkryty a restaurovány na fasádě zbytky renesanční výzdoby z celkem tří rozdílných vrstev ze 16. a 17. století a fasádě tak částečně navrácena její renesanční podoba.

Popis domu Budova je jednopatrová s vysazeným patrem na krakorcích. Fasáda je pětiosá, dvě levá okna v prvním patře a vstupní vrata mají iluzivní naznačenou šambránu. Střecha domu je příčně sedlová. Dům je nápadný díky arkýři umístěném na dvou zespodu obloučkových krakorcích, šambránám okolo oken a pozůstatkům maleb v pravé části průčelí stavby. V pravé polovině jsou segmenty pod arkýřovým patrem dozděné. V zadním traktu dům zasahoval až k hradbám a jeho zadní stěna má proto dvoumetrovou tloušťku. K hodnotným prvkům patří především odkrytá malovaná výzdoba uliční fasády, zachovaná dispozice přízemí s množstvím kleneb, zaniklá soudka při pravé straně přízemí a mimořádně hodnotné jsou i sklepní prostory o dvou podlažích.

Malířská výzdoba a její vývoj alt=Neumannova č.p. 148, levá část domu s arkýřem|náhled|Neumannova č.p. 148, levá část domu s arkýřem V roce 1994 byl na domě proveden restaurátorský průzkum, který byl doplněn v roce 1995. Podle výsledku těchto průzkumů byla obnovena raně novověká podoba fasády. Průzkum a nalezená fotodokumentace prokázaly, že dochované malby pocházely až z 19. století. Teprve pod nimi byly nalezeny dochované fragmenty pravděpodobně tří etap fasádní výzdoby z 16. a ze 17. století. V průběhu první etapy byla vytvořena malba bosáže a šambrán oken. Ve druhé etapě byla bosáž doplněna trojúhelníkovým vzorem, ve kterém se střídaly červené, bílé a šedo-modré trojúhelníky s vepsaným drobným žlutým terčem ve středu. Zároveň byly zřejmě vytvořeny barevné lemy jednotlivých architektonických tvarů. V poslední třetí etapě byla fasádu pokryta figurální výmalbou, jejíž zbytky dnes tvoří vizuální dominantu fasády.

Při obnově fasády byla aplikována analytická metoda prezentace fragmentů původních zčásti dochovaných fresek. Jelikož se zmíněná trojice vrstev dochovala jen dílčích fragmentech, bylo rozhodnuto o prezentaci všech vrstev naráz. Výsledek restaurování tedy jako celek nezobrazuje žádnou historickou fázi vývoje výzdoby a ve výsledku fakticky zkresluje původní fázový vývoj fresek. Náhodný divák bez znalosti citovaného vývoje obnovené fragmenty vnímá jako vrstvu jednu. Výtvarně nejhodnotnější je nejmladší vrstva s figurální výzdobou dochovaná na pravé polovině podezděného arkýře. Na levé části arkýře k této nejmladší vrstvě patří pouze zbytky čabraky pod římsou a nepatrné fragmenty šambrány jednoho okna. V pravé části arkýře je znatelná okřídlená v oblacích sedící ženská postava v antikizujícím šatu s vojenskou helmou, zleva vedle ní stojí čáp a na hlavě má vavřínový věnec (patrně alegorie vítězství). Pod tímto výjevem byl pás vyplněný menšími antikizujícími postavami v hluboké krajině provedený technikou šerosvit (chiaroscura), který lze datovat až do 17. století.

Popis maleb mezi třetím a čtvrtým oknem druhého patra (alegorie dvou cest): náhled|Neumannova č.p. 148, Prachatice: Alegorie dvou cest, ke slávě a mravní čistotě. Malba je provedena technikou šerosvitu (chiaroscura) se zvýrazněním některých detailů žlutooranžovou barvou, evokující pozlacení. Mezi třetím a čtvrtým okenním otvorem se nachází malba alegorické okřídlené ženské postavy v antikizujícím šatu a vavřínovým věncem na hlavě. Postava pod pravou rukou svírá zvon, pod levou rukou rolverkový štít s vyobrazením čápa nebo jeřába.

Pod tímto výjevem se nachází nápisová páska psaná gotickou minuskulou s českým, částečně poškozeným, nápisem:

Pod nápisovou páskou se nacházejí další menší antikizující postavy v hluboké krajině s hořícím městem v pozadí (?). Dvě postavy vlevo jsou nahé (muž a žena), pouze přes boky jsou kryti látkou. Na krku pak mají zlaté medaile. Postava vpravo pak znázorňuje vojáka v částečně zlacené vojenské zbrojí.

Alegorická ženská postava s křídly znázorňuje pravděpodobně jednak slávu (zvon pod pravou rukou) a jednak mravní čistotu (symbol bílého čápa nebo jeřába v erbu). Symbolika čápa bývá často spojována s dlouhověkostí, zbožností a vděčností, jeřáb je pak spojován s bdělostí. Pták je zde umístěn v erbu, jde zde tak pravděpodobně o symbol ctnosti cudnosti (tedy mravní čistoty a zdrženlivosti), včetně věrnosti v páru (čápi jsou známí tím, že jsou celoživotně monogamní). Jako vzor nebo spíše inspirace pro vyobrazení alegorické postavy posloužila některá z dobových manýristických rytin, je zde jistá podobnost se sedící i stojící postavou na voze z rytiny Antonia Wierixe, vytištěné Eduardem van Hoeswinckelem kolem roku 1604.

Dolní levá dvojice nahých postav znázorňuje pravděpodobně význam mravní čistoty, pravá postava vojáka pak hrdinskou slávu. Zlaté detaily pak sybolizují slávu, věčnost, hrdinskou ctnost, manželskou svornost, obezřetnost a urozenost. Volnou, spíše jen inspirativní, předlohou pro vyobrazení nahých postav vlevo (obzvláště pro postavu muže) mohly být postavy Adama a Evy z rytiny Jana Collaerta, vytištěné někdy mezi roky 1612 až 1620 Theodoorem Gallem.

Významově vyobrazení na fasádě tak nabízí dvě cesty k zanechání svého dobrého jména pro budoucí generace na tomto světě, cestu mravní čistoty nebo cestu hrdinské slávy (která však často je spojena s neštěstím druhých – pravděpodobně hořící město v pozadí výjevu). Tento význam doplňuje i vyobrazený text.

Námět na fasádě zde zřejmě odkazuje Ciceronův, dnes ztracený, filosofický spis "De gloria" (O slávě). Podle Cicerona pravá sláva nemůže být přímým cílem lidského snažení: „sláva následuje ctnost jako stín“ ("Gloria virtutem tamquam umbra sequitur"). Kdo touží jen po slávě, ctnost zanedbává, kdo pěstuje ctnost, slávu přirozeně získává.

Malbu lze přibližně datovat mezi roky 1612 (přibližná datace možných dobových vzorových grafických listů) až 1620 (kdy byly obyvatelé města zmasakrováni Buquoyovým vojskem a město ztratilo veškerý svůj majetek i svá práva). Podoba nápisu je pak poměrně blízká nápisům u erbů na klenbě Bozkovského domu, které jsou datovány rokem 1611. Literatura o domě čp. 148 a jeho malířské výzdobě a jejím vývoji Vzhledem k významu fresek je dům čp. 148 citován v literatuře o prachatických památkách počínaje prachatickým katechetou Janem Václavem Truhlářem (1877):„… podobizny, pod nimiž vždy byl nápis: Král (Přemysl Otakar?) drže štít a kříž. Johannes Hus stoje, pravici maje na prsou, levici opíral se o knihu na stolku ležící. Jan Žižka z Kalichu stoje s palcátem v ruce. Břetislav I. s mečem v obou rukou. Obrazy ty byly na meziokenních pilířích 1. patra. Dole při vchodu byly portréty: Král Václav s korunou maje při sobě psa. Jiří Poděbradský, s korunou v rouše královském. Karel IV. mladičký, bez koruny, s mečem po boku. Obrazy byly již tenkráte obnoveny; r. 1904 nahrazeny rostlinnými ornamenty a nápisy německými“.Stručnější téměř shodný popis uvádí roku 1881 Jan Bohuslav Miltner a Soupis památek z roku 1913. Stavební vývoj domu zmiňuje ve svém stavebně historickém průzkumu Prachatic Jan Muk (1963).K domu existuje archivní dokumentace, uložená ve Státním okresním archivu Prachatice. archiválie byly nalezeny v dutině arkýře při průzkumu domu v roce 1994, kam byly vloženy při renovaci domu roku 1904. Archiválie by měly obsahovat také fotografii, která potvrzuje správnost popisu uváděného v Soupisu památek z roku 1913. Zároveň je v dokumentech zmíněna oprava maleb roku 1866. Výsledky restaurátorských výzkumů a průběhu restaurování shrnuli restaurátoři Tomáš Skořepa a Hynek Merta ve svých zprávách.Historii výtvarné výzdoby domu v kontextu vývoje renesanční výzdoby fasád prachatických domů shrnuje Gabriela Skalická (Žabková) ve své diplomové práci z roku 2011. Architektonický vývoj a jeho malířská výzdoba jsou i důvodem prohlášení domu čp. 148 za kulturní památku.

Dům čp. 148 v kontextu renesance v Prachaticích Doložený vývoj domu, jeho malířské výzdoby (figurální motivy) odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů v 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové, zejména v éře vladařství Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století. Toto období, kdy vznikala renesance v Prachaticích, bývá nazýváno zlatým věkem Prachatic. Dům je významným prvkem Městské památkové rezervace Prachatice.

Galerie

Pohledy na dům Neumannova 148

Detaily sgrafit na domě Neumannova 148

Detaily torza fresek na domě Neumannova 148

Detail 1. patra na krakorcích domě Neumannova 148

Odkazy Reference

Související články Městská památková rezervace Prachatice Restaurování v Prachaticích Tomáš Skořepa Jiří Mašek (restaurátor)

Poznámky

Literatura

STAŇKOVÁ, Barbora. Prachatice od války do „Sametové“ revoluce. Stavební vývoj města [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav věd o umění a kultuře, 2017 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online

Externí odkazy

Regenerace MPR Prachatice

Kategorie:Domy v Prachaticích Kategorie:Renesanční domy v Prachaticích Kategorie:Kulturní památky v Prachaticích