Eurovision Song Contest 2020, česky také Velká cena Eurovize 2020 (či jen Eurovize 2020), měl být 65. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se měl konat v Rotterdamu v Nizozemsku, a to díky vítězství zpěváka Duncana Laurence s písní „Arcade“ na předchozím ročníku. Jednalo se o první a jediný ročník v historii soutěže, který musel být zrušen, a to 18. března 2020 z důvodu pandemie covidu-19.
Soutěž se měla konat v aréně Rotterdam Ahoy. Semifinálová kola byla naplánovaná na 12. a 14. května, finále mělo proběhnout 16. května 2020. Soutěže se stejně jako v předchozím roce plánovalo zúčastnit 41 zemí. a se měli do soutěže po roční pauze vrátit, naopak a potvrdili ještě před zrušením ročníku svou neúčast. Všechny soutěžní písně byly představeny do začátku března 2020.
Po zrušení ročníku uspořádala Evropská vysílací unie společně s nizozemskými vysílateli náhradní show nazvanou Eurovision: Europe Shine a Light, kterou odvysílala místo plánovaného finále 16. května 2020. Rotterdam uspořádal následující ročník Eurovize, písně zvolené pro rok 2020 ale nesměly být použity.
Místo konání Eurovizní ročník 2020 se měl uskutečnit v aréně Rotterdam Ahoy v nizozemském Rotterdamu. Po vítězství nizozemského reprezentanta Duncana Laurence s písní „Arcade“ na předchozím ročníku soutěže v izraelském Tel Avivu se klání mělo přesunout do této země již popáté. Aréna Ahoy byla pro eurovizní účely využita již v roce 2007 pro dětskou verzi této hudební akce.
Přípravy Přípravy na Eurovizi 2020 započaly již 19. května 2019, tedy v téměř okamžité návaznosti na vyhlášení nizozemského vítěze předchozího ročníku. Výkonný supervizor Evropské vysílací unie (EVU), Jon Ola Sand, předal zástupcům vysílací stanice AVROTROS, jež má na starosti správu nizozemské Eurovize, štos dokumentů a USB disk s instrukcemi potřebnými pro zahájení příprav na následující rok. Společnost AVROTROS jinak na organizaci soutěže spolupracovala se sesterskou společností Nederlandse Omroep Stichting (NOS) a mateřskou organizací Nederlandse Publieke Omroep (NPO).
Výběr místa konání vlevo|náhled|276x276pixelů|Místo konání, aréna Rotterdam Ahoy Již před samotnou Eurovizí 2019, kdy se reprezentant Nizozemska Duncan Laurence stal především u sázkových kanceláří jasným favoritem na vítěze, vyjádřila některá nizozemská města zájem o případné hoštění následujícího ročníku. Mezi ně se zařadily metropole jako Amsterdam, Haag a Maastricht. O hrubém plánu výběru hostitelského města v případě nizozemského vítězství v této době hovořila i mluvčí společnosti Nederlandse Publieke Omroep (NPO). Když se tak opravdu stalo, začali starostové měst odesílat textové zprávy nizozemskému předsedu vlády, Markovi Ruttemu, a lobbovat tak za své oblasti ve spojitosti s příštím ročníkem Eurovize. Do tohoto boje se zapojila i řada významných osobností této západoevropské země jako Esther Hart, Getty Kaspers, André Rieu či samotný Duncan Laurence a rovněž vyjádřila podporu svým oblíbeným kandidátům na pořádání soutěže.
Výběrové řízení hostitelského města oficiálně započalo 29. května 2019. Prostor k podání oficiální přihlášky do výběru dostali kandidáti v první fázi procesu, jež trvala do 12. června. Zapojilo se celkem devět měst: Amsterdam, Arnhem, Breda, Haag, ’s-Hertogenbosch, Leeuwarden, Maastricht, Rotterdam a Utrecht. Právě ta následně obdržela seznam nutných kritérií pro pořádání akce. Zájem o Eurovizi 2020 vyjádřila i jiná města, nakonec ale přihlášku nepodala. Město Zwolle odstoupilo z důvodu nedostatečné kapacity místní arény IJsselhallen. V případě města Enschede při německé hranici došlo k odstupu na podnět lokální vlády, jež akci odmítla finančně podpořit. K pořádání vlastní akce se původně přemýšlelo o využití jedenáctého hangáru tamějšího letiště.
V období od 12. června do 10. července měla kandidátská města prostor na vytvoření podkladů a představení svých možností a plánů organizace soutěže. Během této fáze se mohla stále zapojit i další města, jiná pak z procesu vystoupit. Této druhé možnosti využila celkem čtyři města. Amsterdam zrušil svoji přihlášku z důvodu dalších pořádaných akcí v období Eurovize 2020. Z finančních obav odstoupilo i severobrabantské město Breda. Leeuwarden byl pak nucen odstoupit kvůli nedostatečné výšce stropu místní haly WTC Expo. Zájem o hoštění nakonec zrušilo i sídelní město Haag, jehož potenciální komplexy rovněž nejsou vhodné – velikostně dostačující stadión Cars Jeans Stadion postrádá střechu, přičemž její instalace by nebyla finančně výhodná, a zakrytí otevřené plochy Malieveld neodpovídá podmínkám organizace. Po odstupu začalo město ve výběrovém řízení podporovat nedaleký Rotterdam.
Zbývajících pět kandidátů – Arnhem, ’s-Hertogenbosch, Maastricht, Rotterdam a Utrecht – představilo své plány na oficiální ceremonii 10. července v holandském Hilversumu. Zástupci pořádajících vysílatelů 16. července představili zúžený výběr – Maastricht a Rotterdam – a zbylí kandidáti, Arnhem, ’s-Hertogenbosch a Utrecht, byli odmítnuti. Utrecht byl vyřazen kvůli pochybám o kapacitě města pořádat akci podobných rozměrů. Další aspekt, který rada vzala v potaz, byl záměr města zavést provizorní zastřešení nad otevřenou travnatou plochou Jaarbeurs a využít ji tak během soutěžních večerů. Město ’s-Hertogenbosch neuspělo kvůli nedostatečné výšce stropu arény Brabanthallen a malé kapacitě hotelových pokojů a zázemí pro návštěvníky.
Zástupci společnosti NPO posléze 17. července navštívili Maastricht, aby prodiskutovali detaily hoštění. O den později to samé učinili i v případě Rotterdamu. Dodatečné návštěvy a jednání o logistice proběhly v obou městech i na konci měsíce. Dne 9. srpna obdržela obě města zkontrolované podklady s požadavkem doplnění informací o místních sociálních programech, ostatních vedlejších pořádaných akcích a programových povoleních. V průběhu téhož měsíce byl kandidátům předložen koncept smlouvy, který Maastricht na rozdíl od Rotterdamu odmítl. Během speciálního přenosu televizí NPO 1 a NPO 2 bylo za vítěze oficiálně prohlášeno město Rotterdam.
Města, která projevila zájem soutěž pořádat: Finální výběr Vítězné město Město Hala Poznámky Arnhem GelreDome O pořádání se město ucházelo společně s městem Nijmegen a regionem Veluwe. 's-Hertogenbosch Brabanthallen Podporováno provincií Severní Brabantsko a městy Breda, Eindhoven, Tilburg a Helmond. Maastricht MECC Maastricht Podporováno provincií Limburg a okolními městy. Rotterdam Rotterdam Ahoy Podporováno provincií Jižní Holandsko a městy Dordrecht a Haag. V aréně již byla pořádána soutěž Junior Eurovision Song Contest 2007. Utrecht Jaarbeurs –
Další lokace Každoročně je v rámci pořádání soutěže vytvořena tzv. „Eurovizní vesnička“. Příznivci soutěže a její sponzoři navštěvují tento prostor s eurovizní tematikou v průběhu festivalu. Návštěvníci zde mohou sledovat živá vystoupení některých reprezentantů či přímé přenosy soutěžních večerů na velkých obrazovkách. Po tomto provizorním městečku jsou rozmístěny i obchody či stanoviště se zábavnými aktivitami. V Rotterdamu měl být k Eurovizní vesničce využit jeden z největších otevřených prostor centra města, Binnenrotte. Ten se mimo jiné nachází v blízkosti architektonického divu Markthalu.
S pořádáním Eurovize se pojí i zajištění prostor pro EuroClub, tedy noční klub využívaný pro soukromé akce účastníků soutěže či afterparty. Tohoto úkolu se ujal klub Maassilo, jež se nachází na nábřeží Maashaven Zuidzijde asi 10 minut od arény Rotterdam Ahoy, kde se měly uskutečnit slavnostní večery. Zatímco Eurovizní vesnička je za poplatek otevřena veřejnosti, EuroClub mohou navštěvovat pouze akreditovaní fanoušci, delegáti a novináři.
Produkce Soutěž je koprodukčním projektem tří navzájem si blízkých vysílacích společností AVROTROS, Nederlandse Omroep Stichting (NOS) a Nederlandse Publieke Omroep (NPO), přičemž každá z nich má na starosti jinou oblast. Funkce vedoucích producentů zastávají Sietse Bakker a Inge van de Weerd společně se svými zástupci Emilie Sickinghe a Jessicou Stam. V srpnu 2019 byla rovněž oznámena jména režisérů všech tří přenosů, Marnix Kaart a Marc Pos, šéfem vysílání se stal Gerben Bakker. Cornald Maas se pak ujal role kreativního poradce. Na pozici výkonného supervizora Eurovize se naposledy od roku 2011 objeví Jon Ola Sand. Od následujícího roku ho nahradí Martin Österdahl.
Přenos na jiných platformách V červenci 2019 podepsali zástupci Evropské vysílací unie a společnosti Netflix smlouvu udělující práva této americké firmě zveřejnit přenos soutěže ve Spojených státech.
Formát
Vizuální design Oficiální slogan Eurovize 2020, „Open Up“, byl představen 24. října 2019. Logo má pak reprezentovat vlajky všech 41 zúčastněných států podle toho, jak se chronologicky přidávaly do soutěže Eurovision Song Contest, jejíž první ročník se uskutečnil již v roce 1956. Tvorbu loga zajistila společnost CLEVER°FRANKE.
Design stage Vzhled pódia odhalila Evropská vysílací unie v prosinci 2019. Designer stage, Němec Florian Wieder se zkušenostmi ve stejné disciplíně již z let 2011, 2012, 2015, 2017, 2018 a 2019, se nechal inspirovat sloganem „Open Up“ a tradiční plochou nizozemskou krajinou. Stejně jako v předchozích letech bude tzv. „green room“, tedy sekce pro delegace soutěžících států, opět umístěna uvnitř arény. náhled|241x241pixelů|Moderátoři Eurovize 2020
Moderátoři Společnost Nederlandse Publieke Omroep (NPO) odtajnila jména tří moderátorů Eurovize 2020 4. prosince 2019. Stali se jimi herečka a televizní moderátorka Chantal Janzen, zpěvák a nizozemský komentátor eurovizních přenosů Jan Smit a zpěvačka Edsilia Rombley. Poslední jmenovaná již reprezentovala Nizozemsko na Eurovizi a .
Los států do semifinále Zúčastněné státy si na rotterdamské radnici 28. ledna 2020 pomocí losu vybrali místo v prvním nebo ve druhém semifinále. Všech 35 semifinalistů bylo předem rozděleno do 5 skupin po sedmi na základě historických výsledků a pravidelné vzájemné podpory některých států pro zachování co největší objektivity či eliminace politického vlivu v rámci soutěže. Losu se zúčastnily státy tzv. „Velké Pětky“, jejíž členové postupují přímo do finále, a automaticky postupující Nizozemsko jako hostitel a předchozí vítěz. Zástupcům tak los určil, ve kterém semifinále by hlasovali.
Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3 Skupina 4 Skupina 5
Hlasování Dne 22. října 2019 oznámil šéf španělské delegace, že Evropská vysílací unie jedná o případných změnách tradičního hlasovacího systému. Jeho řecký protějšek však 30. října přišel s informací o výsledku hlasování mezinárodních reprezentací týkající se této otázky – 80 % z nich se vyjádřilo pro zachování dosavadního způsobu.
Medailonky Medailonky, někdy také označovány jako pohlednice, jsou krátká videa, která představují každý stát před samotným vystoupením na eurovizní stagi. Jedná se o jeden z nezbytných úkolů účastnících se delegací a jejich přehrání zajišťuje čas na přípravu pódia mezi jednotlivými soutěžními čísly. Stejně jako v minulých letech měly mít medailonky danou tematiku. Každý reprezentant tak měl navštívit jednu část Nizozemska a s místními obyvateli vyzkoušet některé z tradičních aktivit a zvyků. Téma se mělo nést v duchu sloganu „Open Up“, v překladu „Otevři se“.
Další vystoupení V rámci soutěžních večerů tradičně vystupují i jiní, častokrát místní hudební umělci. Během finálového klání se měl předvést například symfonický orchestr mladých hudebníků. Tradiční úvodní přehlídku vlajek soutěžních zemí měl doprovodit patnáctiletý DJ Pieter Gabriel.
Seznam účastníků Následující země se soutěže měly zúčastnit. Po roční pauze se měli vrátit Bulharsko a Ukrajina, naopak Maďarsko a Černá Hora tentokrát neměli nastoupit. Celkem se tak počet účastníků nezměnil a zůstal na čísle 41.
První semifinále