Kultovní místo u Makotřas je archeologická lokalita východně od obce Makotřasy v okrese Kladno. Při stavbě silnice Praha–Slaný zde bylo odkryto eneolitické sídliště z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem s čtvercovým ohrazeným areálem s možnou kultovně astronomickou funkcí. Jeho archeologické stopy jsou od roku 1987 chráněné jako kulturní památka.
Eneolitické sídliště mladší fáze baalberského stupně kultury s nálevkovitými poháry s rozlohou asi 100 hektarů bylo z malé části prozkoumáno v roce 1961 plošným odkryvem o rozměrech 40 × 500 metrů. Sonda úhlopříčně zachytila přibližně čtvercový ohrazený areál. Severní strana ohrazení měřila 300 metrů, zatímco západní strana dosahovala délky asi 320 metrů.Pleslová-Štiková (1977), s. 161. Do areálu se vstupovalo sedmnáct metrů širokou bránou uprostřed západní strany, ale podobná brána bývala pravděpodobně i na východní straně, kde se stopy ohrazení dochovaly nejhůře. Příkop široký čtyři metry a 1,4 metry hluboký vymezoval plochu o velikosti 9,33 hektaru. Uvnitř ohrazení byly odkryty zásobnicové jámy, pece a pohřby v sídlištních jamách. Pohřby v sídlištních jamách obsahovaly pozůstatky více než padesáti osob, z nichž bylo mnoho dětí. Mnoho jich bylo pohřbeno v obřadní skrčené poloze s milodary, ale v několika případech byly doloženy stopy fyzického násilí nebo odříznutí hlavy. Mimo areál se nacházely obytné chaty a hroby. Výstavbě čtvercového opevnění předcházel starší obloukovitý příkop dlouhý asi 650 metrů, který chránil prostor s rozlohou deset hektarů u Dolanského potoka jihozápadně od čtvercového opevnění.
Makotřasy jsou nejstarším místem v Česku, ze kterého je známé zpracování kovu. Dokládají jej nálezy čtyř zahloubených pecí se zlomkem keramického tyglíku, strusky a kusu měděné rudy. K dalším nálezům patří žací nože vyrobené z bavorského rohovce nebo velká kupolovitá pec.
Rozměry ohrazeného čtverce mohou hypoteticky souviset s primitivním vyjádřením ročního cyklu dvanácti lunárních měsíců po 29 a půl dnech. Neobvyklý čtvercový půdorys by snad mohl být odrazem nově zaváděného zemědělství. Čtvercový tvar pole je totiž nejvýhodnější při střídání úseků orby s otáčkami a je znám ze skalních rytin z doby bronzové.Pleslová-Štiková (1977), s. 162. Plocha pole o rozloze devíti hektarů také odpovídá, při tehdejším nízkém výnosu, výměře polí nutné k zajištění výživy pro čtrnáct až sedmnáct lidí, což přibližně odpovídá velikosti populace jedné kulturní fáze staroeneolitických pohřebišť.Pleslová-Štiková (1977), s. 163.
V Makotřasech je otisky semen v mazanici doloženo pěstování zejména pšenice, ale také malého množství ječmene, bobuPleslová-Štiková (1977), s. 164. a prosa. Z domácích zvířat chovali obyvatelé osady zejména skot. Lov divokých zvířat představoval jen výjimečný zdroj potravy.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Archeologické lokality ve Středočeském kraji Kategorie:Eneolitická sídliště Kategorie:Kulturní památky v okrese Kladno Kategorie:Pražská plošina Kategorie:Dějiny okresu Kladno Kategorie:Makotřasy