Jan Václav Zimmermann (5. května 1788 Tomice – 27. srpna 1836 Praha) byl český katolický kněz, knihovník a cenzor, ale také autor náboženské a historické literatury. Do české literární historie se zapsal zejména nálezem rukopisu nazývaného Milostná píseň krále Václava, na jehož druhé straně je text shodný s básní Jelen, která je i součástí Rukopisu královédvorského.
Život a působení Jan Zimmermann (plným jménem Jan Nepomuk Václav Zimmermann, uváděný i jako Johann Wenzel nebo zkráceně J. W. Zimmermann) se narodil roku 1788 v Podhrázském mlýně v Tomicích u Votic jako syn mlynáře Václava Zimmermanna – narození je zapsáno dokonce ve dvou matrikách, jednou s příjmením ve tvaru Cimerman. V roce 1804 se v Tomicích narodil i jeho synovec Josef Václav Zimmermann, rovněž kněz, autor náboženské literatury a knih pro mládež, který zemřel roku 1877 v Českém Brodě. Josef Zimmermann je známý zejména jako autor české adaptace německého překladu dobrodružného románu anglického spisovatele Fredericka Marryata Kormidelník Vlnovský.
Jan Zimmermann vystudoval v Praze nejprve gymnázium, potom na Karlo-Ferdinandově univerzitě filozofii a teologii. V roce 1806 vstoupil do řádu Křižovníků s červenou hvězdou a stal se klášterním knihovníkem. Knězem byl vysvěcen v roce 1812 a potom krátce působil na faře na Starém Městě v Praze.
Jeho hlavním působištěm se ale po roce 1815 stala pražská Univerzitní knihovna, kde byl nejprve ustanoven skriptorem – měl na starosti výpůjční agendu a zpracovával katalogy českých, německých a latinských rukopisů.ZIMMERMANN, Jan. Katalogy rukopisů (rukopisy). Národní knihovna, sign. IX A 25 a, b, c, IX A 26, XVII B 27 V roce 1819 tu údajně ve staré vazbě jakési knihy nalezl ústřižek pergamenu s Milostnou písní krále Václava a básní Jelen, která byla obsažena teké v krátce předtím nalezeném Rukopisu královédvorském.
V roce 1821 byl Jan Zimmermann ustanoven cenzorem českých knih a údajně, i když neoficiálně, cenzuroval také hebrejskou literaturu. Ve funkci cenzora se ovšem až příliš projevovala Zimmermannova snaha o loajalitu k rakouské monarchii a údajně i jeho odborná nekompetentnost, takže nebyl mezi českými spisovateli nijak oblíben a někdy se stával terčem posměchu. Je známo, že např. Máj Karla Hynka Máchy prošel Zimmermannovou cenzurou bez problémů, později ale nepovolil vydání románu Cikáni.
Vedle své funkce cenzora působil i jako knihovník v Univerzitní knihovně. Sám také napsal několik prací s historickými a teologickými náměty a pravidelně přispíval do Časopisu pro katolické duchovenstvo.
Zemřel 27. srpna 1836 ve věku 48 let na tyfus. Jeho nástupcem ve funkci cenzora byl pak v roce 1837 poněkud překvapivě jmenován Pavel Josef Šafařík.
Dílo Publikace Jana Václava Zimmermanna mají vesměs náboženský nebo historický charakter, některé byly psány česky, některé německy:
Bohuslawa z Lobkowic a z Hasensteynu, list Panu Petrowi z Rosenberka, mjstodržjcýmu králowstwj Českého, o zpráwě zemské poslaný. 1818 Přjběhowé králowstwj Českého zběhlj za panowánj slawné paměti Ferdynanda I. 1820 Přjběhowé králowstwj Českého, zběhlj za panowánj slawné paměti Maximiliana II. 1822 Památka stoleté Slawnosti Cjrkewnjho Swatořečenj swatého Jana Nepomuckého, u geho hrobu konané Léta Páně 1829. 1830 Historisches Verzeichniss aller, in der k. Hauptstadt Prag aufgehobenen Klöster, Kirchen und Kapellen. 1831 Diplomatische Geschichte der aufgehobenen Klöster, Kirchen und Kapellen in der königl. Haupstadt Prag. 1837
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v roce 1788 Kategorie:Úmrtí 27. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1836 Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 19. století