Messenpekové byli členové nižší šlechty, kteří působili na Moravě a Uhrách ve službách českých a uherských králů. Psáni také jako Páni z Messenpecku.
Historie rodu Písemné zmínky o tomto rodu jsou z první poloviny 15. století na východní Moravě (1408 Hluk, 1434 Helfštejn, 1446 Rožnov aj.) a také na severním Slovensku (1400 Orava, 1425 Likava).
Původ rodu V období 13. století se uváděl v listinách starobylý rakouský šlechtický rod z Messenpecku, z Messenbachu a také z Messenbecku.
Moravská větev Moravský moravský genealog Josef Pilnáček považoval Messenpeky za rakouskou rodinu přistěhovalou v druhé polovině 14. století na Moravu.PILNÁČEK, J.: StaromoravM rodové. Vídeň 1930, s. 384. Historik Branislav Varsik vyslovil názor, že rod pocházel z Moravy z prostředí nižší šlechty.VARSIK, B.: Husitské revolučné hnutie a Slovensko. Bratislava 1965, s. 69, 259 - „Ján Messenpek bol po rodičoch moravského zemianskeho pôvodu".
Počátkem 21. století se historici domníval, že by mohlo jít o rod, který pocházel z Uher. Dle Jiřího Juroka se o Janovi z Messenpeku píše, že to byl: "uherský nižší šlechtic a syn oravského kastelána".JUROK, J.: Moravský severovýchod v epose husitské revoluce. Novýjičín 1998, s. 158,. Dle Mileny Ostrolucké, která v přehledu rodu přicházejících z Uher na Moravu mj. zjistila, že: "Na prelome 14. a 15. stor. si na Morave podržali rozsiahle, násilím zabraté majetky bratia Messenpekovci z Oravy."OSTROLUCKÁ, M.: Uhorská šCachta na Morave do polovice 17. storočia. Genealogicko-heraldický hlas, 8,1998, č. 1, s. 5.
Úvahy o uherském původu se zakládají na domněnce, kdy byl jistý Jura z Messenpeku kastelánem na Oravském hradě. Dokládaly to dvě listiny uherského krále Zikmunda z 1. ledna a 4. ledna 1400, ve kterých vystupuje Jiří z Messenpeku, královský oravský kastelán. Jeho švagr by měl být Jakub z Bělin. První listina sděluje, že Zikmund odevzdává Messenpekovi do zástavy hrad Hukvaldy a některé další majetky olomouckého biskupství. Ve druhé listině král oznamuje obsazení HukvaldPředání Hukvald r. 1400 bylo diktováno vojenskou strategií, tento náhlý přesun do Messenpekových rukou formou zástavní držby nebyl skutečným majetkovým převodem, ale smluvenou formalitou s cílem vojensky zajistit Hukvaldy Zikmundovými lidmi. Srov. např. SPĚVÁČEK, J.: Václav IV Praha 1986, s. 30 a dalších míst svými lidmi, mezi nimiž jmenuje také jistého Messenpeka.Codex diplomalicus Moraviae XIII, č. 1, V listinách je psán jako Messenpek, oravský kastelán, s křestním jménem v podobě Jurko (Givrko), Durdík (Gyurgik), což je více uherské jméno, nežli české, či moravské. Jde však pravděpodobně o fonetický přepis jména uherským písařem.
V roce 1365 je zmiňován jistý Jan starší, který držel poblíž rakouských hranic vesnice Urbaneč (1365), další zboží v okolí Slavonic (1407) a Krajovice (1409, dnes zaniklá obec). Jeho ženou byla Dorota (1407, 1409).
Po něm přebírá majetek Jiří z Messenpeku. Od roku 1400 byl kastelánem na Oravském hradě. V listopadu 1408 se tituloval jako "Pán na Hluku", kde pravděpodobně sídlil a spolu s manželkou Annou (je doložena 1412). Poslední zpráva o něm je z roku 1420, kdy Jiří z Messenpeku a z Hluku odprodal tvrz a ves Krajovice poblíž Jemnice. V roce 1412 se uvádí jeho děti: Jiří mladší, Jan a Anna. Jiří převzal otcův majetek, byl známý válečník, po jeho smrti převzal majetek jeho Jan. Ten byl kastelán likavského hradu (1420–1429) a pán na Hluku, Helfštýně, Rožnově atd.CHLUMECKÝ, P. v. - CHYTIL, J. - DEMUTH, C. - WOLFSKRON, A. R. v.: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Briinn 1856, Briinner Čuda č. IV, 275; X, 17, 18, 122; XII, 6; Olmutzer Čuda č. VII, 26, 27; Codex diplomalicus Moraviae XIV, č. 45; POKLUDA, Z.: Tvrz v Hluku. Slovácko 1996, s. 15
Z pramenů historici odvozují, že tedy šlo o rod z Moravy, dle Josefa Pilnáčka, přesněji o jednu z větví rakouského rodu Messenpeků, která se usadila kolem roku 1365 na Moravě.
Erb Erb se vyskytuje ve dvojí provedení:
Ve stříbrném štítu je černé břevno. V klenotu pak stříbrné křídlo s černým břevnem. Přikryvadla černo-stříbrná. (Josef Pilnáček, Moravská větev rodu) Ve stříbrném štítu je zelené břevno. (Johann Siebmacher, Moravská větev rodu)
Odkazy
Reference
Literatura
Vladislav Dědek, Páni z Messenpecku, Pohlednice 14,8 x 10,5 cm, Rok vydání 2015, Sběratelské číslo: 53 Lvi Lucemburští
Externí odkazy
Genealogicko-Heraldický HLAS: strana 30, ORAVSKÝ KASTELÁN JIŔÍ Z MESSENPEKÚ, Zdeněk Pokluda
Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody Kategorie:Šlechta Kategorie:Purkrabí