Toto je seznam představitelů Sovětského svazu. Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Svaz sovětských socialistických republik (SSSR), který vystřídal Ruské impérium. Nejvýznamnější politické pozice zaujímali nejvyšší představitelé vlády a komunistické strany, později také předsedové prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, od roku 1990 namísto toho prezident SSSR.
Tituly ale byly spíše podružnější, sovětská moc vycházela z méně formálních struktur.
Nejvyšší představitelé Sovětského svazu
Nejvyšší představitelé Sovětského svazu v průběhu jeho existence: +JménoStranická funkceStátní funkceVladimir Iljič Lenin neformální vůdce bolševiků od samého počátkupředseda rady lidových komisařů (26. 10. 1917 – 21. 1. 1924)Josif Vissarionovič Stalin generální tajemník KSSS (3. 4. 1922 – 16. 10. 1952)předseda rady lidových komisařů (6. 5. 1941 – 5. 3. 1953)lidový komisař pro obranu (19. 7. 1941 – 3. 3. 1947)Georgij Maximilianovič Malenkovneformální vůdce KSSS po Stalinově smrtipředseda rady ministrů SSSR (6. 3. 1953 – 8. 3. 1955)Nikita Sergejevič Chruščovprvní tajemník KSSS (7. 9. 1953 – 14. 10. 1964)předseda rady ministrů SSSR (27. 3. 1958 – 14. 10. 1964)Leonid Iljič Brežněvprvní tajemník KSSS (14. 10. 1964 – 8. 4. 1966)generální tajemník KSSS (8. 4. 1966 – 10. 11. 1982)předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR(8. 5. 1960 – 14. 10. 1964; 16. 6. 1977 – 10. 11. 1982)Jurij Andropovgenerální tajemník KSSS (12. 11. 1982 – 9. 2. 1984)předseda prezídia Nejvyššího sovětu (16. 6. 1983 – 9. 2. 1984)Konstantin Černěnkogenerální tajemník KSSS (13. 2. 1984 – 10. 3. 1985)předseda prezídia Nejvyššího sovětu (11. 4. 1984 – 10. 3. 1985)Michail Gorbačovgenerální tajemník KSSS (11. 3. 1985 – 24. 8. 1991)předseda prezídia Nejvyššího sovětu (1. 10. 1988 – 25. 5. 1989) předseda Nejvyššího sovětu (25. 5. 1989 – 15. 3. 1990)prezident SSSR (15. 3. 1990 – 25. 12. 1991)
Nejvyšší představitelé státu a představitelé zákonodárných orgánů Nejvyšším orgánem státní moci byl všesvazový sjezd sovětů, mezi sjezdy pak Ústřední výkonný výbor SSSR (CIK; ). V čele CIKu stálo společně několik předsedů: Michail Kalinin, 30. prosince 1922 – 12. ledna 1938 (za RSFSR) Grigorij Ivanovič Petrovskij, 30. prosince 1922 – 12. ledna 1938 (za Ukrajinskou SSR) Alexandr Grigorjevič Červjakov, 30. prosince 1922 – 16. června 1937 (za Běloruskou SSR) Nariman Kerbalaj Nadžaf ogly Narimanov, 30. prosince 1922 – 19. března 1925 (za ZSFSR) Gazandaf Machmud ogly Musabekov, 21. května 1925 – červen 1937 (za ZSFSR) Nedirbaj Ajtakov, 21. května 1925 – 21. července 1937 (za Turkmenskou SSR) Fajzulla Gubajdullajevič Chodžajev, 21. května 1925 – 17. června 1937 (za Uzbeckou SSR) Maksum Nusratullo, 18. března 1931 – 4. ledna 1934 (za Tádžickou SSR) Abdullo Rachimbajevič Rachimbajev, 4. ledna 1934 – září 1937 (za Tádžickou SSR)
Podle ústavy z roku 1936 funkce hlavy státu plnilo prezídium Nejvyššího sovětu SSSR. V čele prezídia stál předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR: Michail Kalinin, 17. ledna 1938 – 19. března 1946 Nikolaj Michajlovič Švernik, 19. března 1946 – 15. března 1953 Kliment Jefremovič Vorošilov, 15. března 1953 – 7. května 1960 Leonid Iljič Brežněv, 7. května 1960 – 15. července 1964 Anastáz Ivanovič Mikojan, 15. července 1964 – 9. prosince 1965 Nikolaj Viktorovič Podgornyj, 9. prosince 1965 – 16. června 1977 Leonid Iljič Brežněv, 16. června 1977 – 10. listopadu 1982 Vasilij Vasiljevič Kuzněcov, 10. listopadu 1982 – 16. června 1983 (prozatímní) Jurij Andropov, 16. června 1983 – 9. února 1984 Vasilij Vasiljevič Kuzněcov, 9. února 1984 – 11. dubna 1984 (prozatímní) Konstantin Černěnko, 11. dubna 1984 – 10. března 1985 Vasilij Vasiljevič Kuzněcov, 10. března 1985 – 2. července 1985 (prozatímní) Andrej Andrejevič Gromyko, 2. července 1985 – 1. října 1988 Michail Gorbačov, 1. října 1988 – 25. května 1989
Po reorganizaci ústavních orgánů roku 1989 se stal nejvyšším představitelem státu předseda Nejvyššího sovětu, po zavedení funkce prezidenta SSSR v březnu 1990 se pravomoci předsedy Nejvyššího sovětu snížily, když zůstal pouze hlavou zákonodárného sboru: Michail Gorbačov, 25. května 1989 – 15. března 1990 Anatolij Ivanovič Lukjanov, 15. března 1990 – září 1991
Od roku 1990 se hlavou státu stal prezident SSSR, jediným prezidentem byl Michail Gorbačov. Během srpnového puče se ale prozatímním prezidentem stal dosavadní viceprezident Gennadij Janajev: Michail Gorbačov, 15. března 1990 – 25. prosince 1991 Gennadij Janajev, 19. srpna 1991 – 21. srpna 1991 (prozatímní)
Odkazy
Reference
Související články Dějiny Ruska Seznam hlav ruského státu Seznam premiérů Sovětského svazu Seznam prvních dam Sovětského svazu
Kategorie:Sovětští politici Sovětský svaz představitelé