náhled|Pyramida a sfinga (v publikaci z roku 1810) náhled|Pyramidy ve spise Cosmographia od Sebastiana Münstera (1550) náhled|Josef v Egyptě, v pozadí pyramidy, považované za sýpky náhled|Pyramidographia od Johna Greavese (1646) náhled|Titulní stránka prvního vydání díla Description de l'Égypte, (1809) náhled|Komory v Cheopsově pyramidě v díle Johna Mortona a Edgara Mortona The great pyramid passages and chambers (česky „Průchody a komory Velké pyramidy“) (1910) náhled|Vnitřní průchody velké pyramidy v Gíze (1909) v díle Johna Mortona a Edgara Mortona: Bible Students Convention Souvenir Report (1911) náhled|Voskovaný lněný prapor z roku 1910 zobrazující detailní řez Velkou pyramidou v Gíze v Egyptě. Vychází ze studií z roku 1909 provedených Mortonem Edgarem a jeho bratrem Johnem Edgarem, oba byli oddanými pyramidology. náhled|William Flinders Petrie v Gíze (rok 1880) náhled|Edgar Cayce (1910) náhled|Helena Petrovna Blavatská (1877) náhled|Erich Anton Paul von Däniken náhled|Fotografie Orionova pásu s hvězdami: Alnitak, Alnilam a Mintaka (sever je nahoře) náhled|Velká pečeť Spojených států na zadní straně jednodolarové bankovky náhled|Pyramida „Summum“, která se nachází v Salt Lake City, Utah, USA se základnou dlouhou 40 stop a s výškou 26 stop. Byla dokončena v roce 1979
vpravo|náhled|Alfred Bovis při experimentech se siderickým kyvadlem (kolem roku 1935) náhled|Alfred Bovis při experimentech se siderickým kyvadlem (kolem roku 1935) Pyramidologie je souhrnný termín pro myšlenkový proud, zahrnující různé pseudovědecké, interdisciplinární teorie či mimovědní disciplíny, který vznikl v polovině 19. století a trvá až do současnosti. Pyramidologie reflektuje pyramidy (především Chufuovu) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství, která jsou zde „zašifrována“ a která je třeba „odhalit“.
„Klasická“ pyramidologie Předmětem pyramidologie jsou rozměry a uspořádání především pyramid ze starověkého Egypta (hlavně Cheopsova pyramida). Cílem těchto teorií je obvykle rozměrům a proporcím pyramid přikládat nějaký mystický význam, z těchto parametrů vyvozovat prorokování budoucích událostí (např. příchod Krista či jiného spasitele) nebo spojovat historii, vznik a účel pyramid s teoriemi o neznámých zaniklých lidských kulturách disponujících pokročilými technologiemi (např. Atlantida) nebo dávat do souvislosti pyramidy s údajnými pozemskými „výsadky“ mimozemšťanů.
Za pyramidology jsou pak pejorativně označováni tvůrci, šiřitelé a vyznavači takovýchto teorií. Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže většinou posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti.
„Energie“ pyramid Zvláštní odnož pyramidologie tvoří údajný vliv pyramid (a to i jejich zmenšených modelů) na uvnitř nich se nacházející předměty nebo živočichy. Předpokládá se, že pyramidy jakož i kontejnery ve tvaru pyramid jsou schopny produkovat nebo zesilovat blíže nespecifikovanou „pyramidovou energii“. Kontejnery ve tvaru pyramid jsou i komerčně prodávány a distribuovány nebo existují (na internetu) návody na jejich zhotovování.
Za původce tohoto i dnes široce rozšířeného tvrzení je označován žertovný dopis skotského fyzika Reginalda Jonese z roku 1939, který pod pseudonymem plukovníka Musselwhita v londýnských Timesech tvrdil, že ostří žiletek by bylo znovu naostřeno magnetickým polem Země, pokud by čepelky byly umístěny shodně se zemskými magnetickými siločarami.
Podle esoterické nauky se „kosmické paprsky“ v pyramidě či jejím zmenšeném modelu rozkládají „na spektrum“ obdobně jako bílé světlo při průchodu skleněným hranolem. Takto vzniklé „části frekvenčního spektra“, které převažují v různých výškách pyramidy pak mohou působit například konzervaci potravin nebo mumifikaci organických hmot (pokud jsou ale pyramidy nebo jejich modely orientovány severo–jižním směrem). Na tomto „principu“ měl fungovat i „faraonův ostřič žiletek“ podle československého patentu číslo 91304 z roku 1959, jehož držitelem je Ing. Karel Drbal.
Starověké a středověké zprávy a legendy Většina neopodstatněných spekulací, které se objevují, nevznikla v bujné fantazii moderních učenců, ale má své kořeny již ve starověku. Nejprve je proto třeba se blíže zabývat zprávami a legendami starých autorů a středověkých cestovatelů. Zejména dva aspekty pyramidologie mají svoje kořeny ve starověku:
Předpoklad, že staří Egypťané zakódovali a ukryli všechny vědecké poznatky a moudrosti v pyramidách, což bylo v souladu s názorem, že co je „starší to je lepší“. Podle toho musela egyptská kultura, která byla nejstarší, oplývat nejhlubší moudrostí.Hornung: Das esoterische Ägypten. (česky „Ezoterický Egypt“) München 1999, S. 28 f. Vnímání pyramid jako důkaz prastaré tajemné minulosti, pročež se tyto zdají být vhodné jako „projekční plocha“ pro vlastní předpoklady a spekulace. Je třeba mít na paměti, že pyramidy v době Herodotově byly již staré 2000 let a autentické informace o jejich účelu a technologii budování byly buď ztraceny nebo nebyly starověkým Řekům dostupné.Mark Lehner: Das erste Weltwunder. (česky „První zázrak světa“) Düsseldorf 1997, S 38 f.
Hérodot Historik Hérodot uváděl, že Velká pyramida byla postavena na příkaz tyranského krále zvaného Cheops. Na tříměsíčních směnách otročilo na stavbě 100 000 pracovníků. Během prvních deseti let byla postavena násypová cesta (hráz) dlouhá asi 1000 metrů, široká 18 metrů a vysoká 14 metrů. Tato cesta byla osazena hladkými kameny.Herodot: Historien II, 123. Kromě toho byly na úpatí pyramidy vybudovány podzemní komory, ve kterých byl pohřben sám Cheops. Herodot také hovořil o ostrově v podzemním jezeře, který byl plněn vodou kanálem z Nilu. Každá strana pyramidy je dle Hérodota dlouhá asi 240 metrů a její výška je stejně velká. Celá stavba pyramidy trvala 20 let. Hérodot dále uváděl, že pyramidy byly stavěny „ve stupních“ zevnitř ven, přičemž kameny byly zvedány z jednoho stupně do druhého pomocí strojů. Zmiňoval také nápisy na vnější straně pyramid.Herodot: Historien II, 124ff; II, 134.
Diodóros Sicilský Starověký řecký historik Diodóros Sicilský uváděl ve svém díle „Bibliothéké historiké“ (česky „Historická knihovna“), že Velkou pyramidu nechal postavit král Chemmis (z Memfisu). Jako délku její strany uváděl 22O metrů a výšku asi 190 metrů. Stáří pyramid specifikoval na nejméně 1000 let, ale také tvrdil, že někteří autoři udávají jejich stáří na 3400 let. Na rozdíl od Hérodota tvrdil, že kameny byly přepravovány pomocí vyvýšených ramp, protože v té době nebyly žádné jeřáby. Na výstavbě se podílelo 360 000 pracovníků a doba výstavby byla asi 20 let. Stejně jako Hérodot i Diodóros líčil stavitele pyramidy jako tyrany, kteří nutili celý Egypt do tvrdé práce. Rozhořčení poddaní hrozili, že zničí těla králů a tak Chemmis (Cheops) ani jeho bratr Cephren (Chephren) nebyli pohřbeni v pyramidách, ale na tajném místě. Co se týká Menkaureovy pyramidy Diodóros Sicilský uváděl, že byla obložena v dolní části černým kamenem, v horní části bílým vápencem obdobně jako obě větší pyramidy. Na severní straně pyramidy byl nápis, který jako stavitele pyramidy uváděl krále Menkaure (řecky Mykerinos).Diodor: Bibliothéke historiké (česky „Historická knihovna“) I, 63, 2-64.
Plinius starší Římský válečník a filosof Plinius starší ve svém vícesvazkovém díle Naturalis historia (česky „Přírodopis“) se zmiňuje i o pyramidáchPlinius starší: Naturalis historia. (česky „Přírodopis“) XXXVI.16-17 Dle jeho výkladu bylo cílem výstavby pyramid aby faraon utratil ještě za svého života poklady a bohatství a aby je nenechal svým následovníkům. Druhým důvodem byla ochrana obyvatel Egypta před zlými důsledky zahálky. Také se zmiňoval o četných nedokončených pyramidách a o pyramidách v Gíze. Jako délku strany Velké pyramidy uváděl 261,7 metrů. Popisoval, že uvnitř pyramidy je 32,8 metrů hluboká studna přes níž vnikala do nitra pyramidy nilská voda. Pro výstavbu pyramidy uváděl dvě varianty ramp: buď rampa zbudovaná ze soli nebo ledku (ta by byla po skončení stavby rozpuštěna vodou z Nilu) nebo rampa vybudovaná z cihel (ty by byly po skončení stavby distribuovány egyptským domácnostem).
Pozdní starověk a středověk V pozdním starověku byly zmínky o pyramidách jen zřídkavé. Egyptský kněz a historik Manehto (Manéthó nebo Manéthón) se o Velké pyramidě zmiňoval (ve spise Aigyptiaka (Aegyptiaca), který se ale dochoval jen ve výpisech, které pořídil v prvním desetiletí 9. století mnich a byzantský kronikář Georgios Synkellos v tom smyslu, že nebyla (jak udává Hérodotos) budována pro Cheopse ale pro krále Souphise.Georgios Synkellos: Ekloge chronographias. S. 63
Po dobytí Egypta Araby (kolem roku 640) zmizely pyramidy na mnoho staletí z hledáčku západní kultury. Teprve v 15. století, již na prahu moderní doby, navštívil (při hledání starověkých rukopisů v oblasti označované jako Levante) pyramidy italský obchodník, archeolog, spisovatel, antropolog a humanista Ciriaco Pizzecolli (1391–1452) a informoval o nich ve svém spise Itinerarium.Cyriacus von Ancona: Itinerarium Giovannelli. Florenz 1742.
O několik desetiletí později navštívil Egypt (na své cestě do Svaté země) objevitel, badatel a rytíř Řádu Božího hrobu (německý spisovatel) Bernhard von Breidenbach. Pyramidy na něj neudělaly větší dojem a zmiňoval se o nich jen v souvislosti s tím, že jsou to hrobky egyptských králů a nikoliv obilné sýpky.Bernhard von Breidenbach: Peregrinatio in terram sanctam. (česky „Pouť do Svaté země“) Mainz 1486.
Biblická pyramidologie Závažným momentem pro zájem o rozměry starověkých egyptských památek (především ale Velké neboli Cheopsovy pyramidy) byly četné poměrně detailní údaje o rozměrech uváděných v Bibli, které se vztahují k Noemově arše, Arše úmluvy nebo Šalamounovu chrámu. Kolik činí základní biblická jednotka míry – biblický loket (německy: „die biblische Elle“) – však není známo navzdory tomu, že se o určení délky „posvatného lokte“ (anglicky: „sacred cubit“) pokoušel Isaac Newton ve svých metrologicko-historických spekulacích.Isaac Newton: A Dissertation upon the Sacred Cubit of the Jews and the Cubits of the several Nations … Translated from the Latin of Sir Isaac Newton, not yet published. (česky „Disertační práce o posvátném lokti Židů a lokty několika národů ... Přeložil z latiny Sir Isaac Newton, dosud nezveřejněné.“) In: Miscellaneous Works Of Mr. John Greaves. (česky „Různé práce Mr. Johna Greavese“) Hughs, London 1737 Doufalo se, že se podaří odvodit přesnou délku „biblického lokte“ z rozměrů existujících egyptských budov (především z rozměrů Velké pyramidy).
John Greaves Předpokladem spekulací o rozměrech, orientaci pyramid (a podobně) je existence alespoň částečně spolehlivých naměřených dat. První spolehlivá měření Cheopsovy pyramidy byla zaznamenána anglickým matematikem a astronomem Johnem Greavesem (1602–1652), který strávil více než rok v Káhiře (v letech 1638 až 1639) a výsledky svých průzkumů zveřejnil v roce 1646 ve své Pyramidografii (Pyramidographia). Greaves určil aktuální výšku pyramidy na 481 stop (= 146,6 metrů; správná hodnota: 138,75 metrů), původní výšku na 693 stop (= 211,23 metrů; správná hodnota: 146,6 metrů) a délku strany pyramidy na 693 stop (= 211,23 metrů, správná hodnota: 230,33 metrů).Greaves: Pyramidographia. 1646, S. 68f.
Spolu s Johnem Greavesem prováděl měření i italsko–polský matematik, astronom, architekt, egyptolog a vynálezce Tito Livio Burattini, ale jeho výsledky se ztratily; s výjimkou těch, které v korespondenci poslal Athanasiu Kircherovi – německému jezuitskému učenci, který se zabýval především orientalistikou, geologií a lékařstvím. Následovaly další práce, zejména práce britského badatele, antropologa, archeologa, inženýra a egyptologa Johna Shae Perringa (1813–1869), jehož měření, která byla prováděna v roce 1839 na mnoha pyramidách, jsou dosud platná.Stadelmann: Die ägyptischen Pyramiden. (česky „Egyptské pyramidy“) 1997, S. 308.