náhled|François Jullien na Mezinárodním geografickém festivalu v Saint-Dié-des-Vosges, v říjnu 2013
François Jullien (* 2. června 1951 Embrun, Francie) je francouzský filozof, helénista a sinolog. Je jednou z nejdůležitějších postav současné francouzské filozofie. Věnuje se také překladům čínské beletrie.
Život a kariéra François Jullien vystudoval v roce 1974 na jedné z nejprestižnějších francouzských vysokých škol École Normale Supérieure, která vychovává budoucí středoškolské a vysokoškolské profesory. Získal titul agrégation, který ho opravňuje k učitelství na vysokých školách.
Mezi lety 1975 a 1977 studoval čínský jazyk a čínské myšlení na Pekingské univerzitě a Šanghajské univerzitě. Poté strávil ještě rok v Japonsku, aby získal odstup od evropské filozofie. Po návratu získal doktorát (doctorat de troisièmen a francouzské univerzitě v roce 1978 a druhý výzkumný doktorát v oboru dálnovýchodních studií (doktorat d'État) v roce 1983.
Od té doby Jullien pracoval ve vzdělávacích institucích v Hongkongu (1978–1981), v Tokiu (1985–1987), předseda Sdružení Française d'Etudes Chinoises (1988–1990) a ve francouzské Univerzity v Paříži VII (1990–2000).
V současné době je vedoucím katedry jinakosti na Fondation Maison des Sciences de l'Homme v Paříži.
Jullien přeložil dvě knihy oblíbeného čínského autora Lu Süna.
Filozofické koncepty Aby mohl Jullien zkoumat základní principy evropské a řecké filozofie, rozhodl se na ni podívat pohledem jiné filozofie. Vybral si čínské myšlení a s tím neokonfucianismus a čínskou estetiku.
François Jullien zkoumá odchylky (écart) mezi evropským a čínským myšlením, spíše než že by oba systémy porovnával. Pokouší se myšlenkový systém reflektovat (doslova odrážet) z pohledu jiného myšlenkového systému. Ve své práci se nezabývá pouze filozofií, ale souborem myšlenek, které definují evropský systém myšlení. Zkoumá různé disciplíny jako etika, estetika nebo strategie.
Cílem této „dekonstrukce“ je odhalit pohřbené předsudky v obou kulturách a také objasnit nepředvídatelnost (l'impensé) v našem myšlení.
Vybraná díla
1979: Lu Xun. Écriture et révolution 1985: La Valeur alusive. Des catégories originales de l'interprétation poétique dans la tradition chinoise 1989: Procès ou Création. Une introduction à la pensée des lettrés chinois 1993: Figures de l'immanence. Pour une lecture philosofphique du Yi king 1995: Le Détour et l'Accès. Stratégies de sens en Chine, en Grèce Fonder la morale. Dialog mencius s filozofií Lumières , Grasset, 1995. 1997: Traité de l'efficacité 2000: De l'Essence ou Du nu, Seuil 2003: La Grande image n’a pas de forme ou Du non-objet par la peinture 2005: Nourrir sa vie. À l'écart du bonheur 2008: De l'universel, de l'uniforme, du commun et du dialog entre les culture 2010: Cette étrange idée du beau 2011: Philosophie du vivre 2014: Vivre de paysage 2015: De l'être au vivre, lexique euro-chinois de la pensée 2016: Il n'y a pas d'identité culturelle, Éd. De l'Herne, 2016.
Ohlasy Jullien je recipient ceny ženevské ceny Rousseau Prize of the City of Geneva, bývalé francouzské akademické ceny Académie Française a Ceny Hannah Arendtové za politické myšlení.
Jullienova práce vyvolala kritiku u některých sinologů. Nejhlasitějším z nich je švýcarský sinolog Jean-François Billeter, který kritice Julliena věnoval celou knihu Contre François Jullien z roku 2006. Odsuzuje ho za kulturní relativismus.
Jullien na kritiku reaguje jako na vykonstruovanou, Jean-François Billeter ji dle jeho názoru vytvořil jen proto, aby mohl proti sinologovi vystoupit.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Absolventi École normale supérieure Kategorie:Francouzští filozofové Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození v roce 1951 Kategorie:Narození 2. června Kategorie:Narození v Provence-Alpes-Côte d'Azur Kategorie:Muži