náhled|260px|Kaple sv. Hospice v obci Saint-Jean Cap-Ferrat (departement Alpes-Maritimes) náhled|260px|Část obce Saint-Jean Cap-Ferrat na poloostrově Cap Ferrat, na vrcholu je kaple sv. Hospice. Svatý Hospic (také Hospicius; Hospitius; Hospice) (na počátku 6. století Egypt – 21. května 581 Cap Ferrat, Galie) byl francouzský světec, asketa, poustevník a divotvorce. V římskokatolické církvi má svátek 21. května.

Život Podle některých zdrojů se narodil na počátku 6. století v Nice a v mládí odešel do Egypta, ale většinou se soudí, že z této země pocházel. V každém případě v Egyptě dlouhá léta žil a osvojil si zde asketický způsob života, stal se mnichem a poustevníkem. Odíval se hrubým žíněným kajícím rouchem, na holém těle nosil železné řetězy a živil se jen chlebem a ovocem. Poté se usadil ve Francii, kde žil poustevnicky v chátrající věži na poloostrově Cap Ferrat, jenž vybíhá do Středozemního moře, několik kilometrů východně od Nice. Ve dnech čtyřicetidenního půstu se živil jen kořínky egyptských rostlin, které pojídají tamější poustevníci; tyto kořínky mu do Francie dováželi obchodníci. Nejdříve pil šťávu, která se z bylin vyvařila, potom snědl vyvařené kořínky.

Vynikal nejen přísným pokáním, ale vykonal i řadu zázraků. Předpověděl ozbrojený vpád Langobardů (574–575) a označil ho za trest Boží. Lid je nevěřící, křivopřísežný, zlodějstvům oddaný, k vraždám vždy pohotový. Chudí nedostávají potravu, nazí se neodívají. Proto přijdou Langobardi a zpustoší sedm měst. Varoval obyvatele, mnichy žijící poblíž jeho věže poslal pryč, sám však zůstal. Když Langobardi přitáhli, ukázal se jim v okně. Ozbrojenci věž obcházeli, ale nemohli najít vchod. Svatý Hospic se totiž po vzoru některých poustevníků nechal ve věži zazdít.

Dva ozbrojenci vylezli nahoru a odkryli střechu. Uviděli světce oděného v žíněné roucho a spoutaného řetězy. Domnívali se, že je to nějaký vrah, kterého zde drží v okovech. Zavolali tlumočníka a zeptali se Hospice, co udělal zlého, že musí snášet takový trest. Světec vyznal, že vraždil a že je vinen všemi zločiny. Poté jeden z Langobardů vytrhl meč, aby mu uťal hlavu. Ale Bůh učinil zázrak: jakmile se ozbrojenec rozmáchl k ráně, strnula mu pravice a už s ní nemohl pohnout. Povolil tedy stisk a meč upadl na zem. Když pak Langobardi prosili o smilování, světec požehnal ruku znamením spásy a uzdravil ji. Uzdravený ozbrojenec si nechal ostříhat hlavu a stal se mnichem. Dva z langobardských vojevůdců se na pokyn svatého Hospice bez úhony vrátili do své vlasti. Ti však, kdo jeho příkazem pohrdli, zahynuli bídnou smrtí v kraji, kam vpadli. Mezi dalšími zázraky, které Bůh učinil prostřednictvím sv. Hospice, jsou uváděny uzdravení hluchoněmého, navrácení zraku člověku, jenž byl slepý od narození, vyhnání nečistých duchů z posedlých žen. Světec též předpověděl, kdy zemře. Když se přibližoval den jeho smrti, povolal k sobě probošta blízkého kláštera a nařídil mu, aby dal prolomit zeď věže, ve které byl zazděn, a aby poslal pro biskupa, jenž vykoná pohřební obřady. Oknem bylo vidět, že poustevník je stále spoutaný řetězy a tělo má plné červů. Teprve těsně před smrtí odložil řetězy, pomodlil se a vypustil ducha. A ihned zmizeli všichni červi, kteří provrtávali jeho svaté údy. Potom přišel biskup Austadius, jenž tehdy patrně zastupoval biskupa v Nice, a s největší pečlivostí ho dal pohřbít. Svatý Hospic zemřel 21. května 581.

Úcta Krátce po poustevníkově smrti podal zprávu o jeho životě a zázracích svatý Řehoř z Tours v šesté knize svého spisu Historiarum libri decem [česky vydáno pod názvem O boji králů a údělu spravedlivých]. V tomto díle již označuje Hospice za světce. V obci Saint-Jean Cap-Ferrat se nachází kaple sv. Hospice; byla vybudována na místě zbořené věže, ve které poustevník žil. Je uctíván hlavně v okolí Nice, tamní katedrální chrám uchovává část jeho ostatků. Částečky ostatků jsou i v chrámech obcí Villefranche-sur-Mer a La Turbie.

Svatý Hospic byl zapsán do Římského martyrologia, oficiálního seznamu světců římskokatolické církve, BENEDIKT XIV. Martyrologium Romanum: Gregorii papae XIII jussu editum Urbani VIII et Clementis X auctoritate recognitum ac deinde anno MDCCXLIX Benedicti XIV opera ac studio emendatum et auctum. [Roma]: Typis Polyglottis Vaticanis, 1930. 566 s. [Viz str. 116.] a je v něm uváděn i po druhém vatikánském koncilu.Martirologio Romano. Riformato a norma dei decreti del Concilio ecumenico Vaticano II e promulgato da papa Giovanni Paolo II., Città del Vaticano, Libreria editrice vaticana, 2004. [Viz str. 413.] Jeho liturgická památka připadá na 21. květen.

Odkazy

Reference

Literatura Acta sanctorum. May, tomus V. Dies vigesima prima maii. S. 40–43. (latinsky) Dostupné online AUER, Vilém a EHRMANN, František, ed. Obrázkový život svatých pro školu a dům: s obrazem, životopisem světcovým, poučením a modlitbou na každý den v roce. [Brno]: F. Ehrmann, . 746 s. cnb001123572. [Stať „Svatého Hospice, poustevníka" je na str. 282–283.] Řehoř z Tours. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. 1. vyd. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. [Kapitola „O svatém poustevníkovi Hospitiovi, jeho zdrženlivosti a jeho zázracích" je na str. 313–317.]

Externí odkazy

Tento článek čerpá z The Catholic Encyclopedia, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „St. Hospitius“. Pravoslavná encyklopedie. 12. díl, str. 167–168: „ГОСПИЦИЙ" Sv. Hospicius na webu catholica.cz

Kategorie:Francouzští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Egyptští svatí Kategorie:Poustevníci Kategorie:Narození v 6. století Kategorie:Narození v Egyptě Kategorie:Úmrtí v Provence-Alpes-Côte d'Azur Kategorie:Úmrtí v 6. století Kategorie:Úmrtí 21. května Kategorie:Muži