Pieta z dominikánského kláštera v Chebu (kolem r. 1350) je jednou z nejvýznamnějších gotických soch dochovaných v Čechách. Je součástí sbírek Galerie výtvarného umění v Chebu, inv. č. P 273. Popis a zařazení Sousoší sestává ze dvou samostatných, plně plastických soch z olšového dřeva v nadživotní velikosti. Celkové rozměry 161 x 96 x 60 cm.

Sochy jsou ze zadní strany hluboce vydlabány. Při restaurování, které provedl roku 1972 Mojmír Hamsík, byla odstraněna nepůvodní polychromie i četné doplňky zkreslující celkový vzhledŠevčíková J, 1975, s. 43 a stabilita soch byla zajištěna čepy. Obličej Panny Marie, v minulosti odříznutý a nahrazený novějším, byl rovněž sejmut.Vykoukal J, 2009, s. 127 Sochu poprvé uvedl do literatury Josef Opitz, který zjistil její souvislost s německým sochařstvím.Josef Opitz, Pieta z poloviny 14. stol. ve sbírce Ringhofferově, Dílo XXVII, 1935-1936, s. 94-96

Námět Panny Marie s mrtvým Kristovým tělem se osamostatnil ve 13. století ze scény Oplakávání Krista. Kolem roku 1300 se začal objevovat v sochařství. Chebská Pieta reprezentuje nejstarší ikonografický typ, označovaný jako mystická nebo heroická Pieta. Formálně se řadí k východní skupině vertikálních piet, které předcházely horizontální a diagonální typ vrcholné a pozdní gotiky. Podobné Piety se zachovaly ve středním Německu, Bavorsku, Slezsku a Dolní Lužici.Kutal A, 1984, s. 225 Úzký vztah ji váže zejména k Pietě z Scheuerfeldu (Museum Veste Coburg)https://www.deutsche-digitale-bibliothek.de/item/SJALGII6L4J7NYJB2K5EVDGOOQ2ASPCQ#0, která je považována za výchozí typ,Ulrike Heinrichs-Schreiber, Kunstsammlungen der Veste Coburg. Die Skulpturen des 14. bis 17. Jahrhunderts, 1998 Pietě z ErfurtuFrank Matthias Kammel, Kunst in Erfurt 1300-1360. Studien zur Skulptur und Tafelmalerei, Berlin 2000 a Pietě ze slezské Lubuše.

Veškeré příbuzné piety s vyznačují monumentálními rozměry (výška 161 až 185 cm) i dalšími společnými formálními i kompozičními znaky, drastickým pojetím námětu a často podobným materiálem (většinou topolové dřevo). Kristova hlava, bezvládně pokleslá a s otevřenými ústy, vyjadřuje přesvědčivě hrůzu smrti. Pieta z Coburgu (Scheuerfeldu) má přirozené, logické a správně odpozorované řasení drapérie, kdežto příbuzné německé Piety se vyznačují stylizací převzatého vzoru, zejména směrem k expresivní nadsázce. Podobně je to s ostře řezanými trubicovými záhyby ve spodní polovině sousoší a graficky tvrdým pojetím vlasů, rysů tváře i ostatních vyhroceně stylizovaných tělesných tvarů a drapérií. Chebská Pieta se odlišuje od Erfurtské absencí horizontálního lemu drapérie a místo lineární strohosti záhybů má šat Marie měkké širší a přes sebe zavíjené trubicovité záhyby, jaké se v sochařství uplatnily po polovině 14. století.Vykoukal J, 2009, s. 135

Přepjaté zdůraznění Kristových ran, masivní trnová koruna nebo expresivní střídání konkávních a konvexních tvarů spojuje heroické Piety s tzv. bolestnými Krucifixy z konce 13. a počátku 14. století. Oba typy soch měly probudit účast věřících s Kristovým utrpením.Vykoukal J, 2009, s. 132-133 Chebský kronikář zaznamenal případ, kdy kázání mnicha před sochou podobného typu rozvášnilo dav, který přímo z kostela vyrazil k pogromu na Židy. Z chebského typu vychází i některé mladší Piety z druhé poloviny 14. století, produkované souběžně s novým typem parléřovské horizontální Piety. Heroická Pieta z Jihlavy s proporčně menší postavou Krista patří k typu Piety corpusculum,Ševčíková J, 1975, s. 14-15 vychází z jiného vzoru a blíží se spíše k některým sochám z oblasti severní Itálie.Milena Bartlová (ed.): Pieta z Jihlavy. Pieta z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě – nový pohled na staré téma. Jihlava 2007

Heroické vertikální piety souvisejí s typem zbožnosti zaměřeným na Krista, pašije a eucharistii, jaký se pěstoval zejména v ženských cisterciáckých klášterech. Pašijová a eucharistická tematika se objevuje i v dominikánských textech. Chebští dominikáni patřili k saské řádové provincii, kde byly piety produkovány. Původ v prostředí dominikánského řádu, který podporoval kult Božího těla, má i tzv. Přemyslovský krucifix z dominikánského kostela Povýšení svatého Kříže v Jihlavě.Ivana Kyzourová (ed.): Přemyslovský krucifix a jeho doba (kat. výst.). Praha 1998

Jiná díla Přemyslovský krucifix (kolem r. 1330) Pieta z PartolticE-sbírky: Pieta z Partoltic Pieta z Coburgu Pieta z Erfurtu, z kláštera uršulinek Pieta z Lubuše (Lubiąża), 1360-1370 Pieta z Jihlavy, z kostela sv. Jakuba Pieta z Lásenice (kolem 1380-1400)

Reference

Poznámky

Literatura

Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ; Jiří Vykoukal (ed.), Gothic Art in the Cheb Region, Cheb 2009, Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění, Academia Praha 1984 Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, Praha 1962 Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975 Externí odkazy Arts Lexikon: Pieta

Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Vzniklo ve 14. století Kategorie:Dřevěné sochy v Karlovarském kraji Kategorie:Sochy Ježíše v Česku Kategorie:Sochy Panny Marie v Česku