Žahalkovití (Scoliidae) je čeleď žahadlových blanokřídlých patřící do nadčeledi Vespoidea (vosy). Čeleď zahrnuje asi 560 druhů, jež se dělí do dvou podčeledí. Zástupci této čeledi jsou rozšířeni kosmopolitně a žijí i v palearktické oblasti. V Česku se vyskytují 3 až 4 druhy (výskyt jednoho je nejistý).
Popis Druhy patřící mezi žahalkovité jsou středně velké až velké, silně stavěné, ochlupené a většinou výrazně zbarvené. Základní barvou je černá, která bývá kombinována se žlutou, cihlově červenou, případně bílou. Pohlavní dimorfismus není příliš výrazný. Samci dosahují o něco menší velikosti a jsou štíhlejší, hlavu mají útlejší a u některých druhů jinak zbarvenou. Vnitřní okraje očí jsou vykrojené. Tykadla samic se skládají z dvanácti článků, tykadla samců ze třinácti a jsou výrazně delší. Zadeček samců tvoří 7 článků (poslední obsahuje 3 trny), u samic jen 6. Celková délka těla je různá (obvykle 10-30 mm), nicméně mezi žahalkovité se řadí i obzvláště velké druhy. Například žahalka obrovská (Megascolia maculata) dosahuje délky až 46 mm, přičemž rekordní exempláři mohou mít i okolo 50 mm při rozpětí křídel asi 60 mm. Jedná se tak o největšího zástupce blanokřídlých v Evropě a jednoho z největších na světě.
Ekologie a chování Dospělí jedinci létají za slunných dní letních měsíců a sají nektar z květů a medovici. Samci těkavě poletují těsně nad povrchem terénu, některé druhy v rojích. Samice do roje někdy vlétnou. Samice vyhledávají na základě vibrací v zemi, nebo tlejícím dřevě, larvy velkých brouků (především z čeledi roháčovitých, vrubounovitých a nosatcovitých). Následně se k larvě pomocí kusadel a nohou prohrabou, ochromí ji žihadlem a buď na ní nakladou vajíčko a nechají ji na místě, nebo jí zatahují hlouběji do země (až 1 metr). Tam vytvoří komůrku a nakladou na larvu vajíčko. Po vylíhnutí se larva žahalky živí larvou brouka po dobu jednoho až dvou týdnů. Následně se zakuklí a přezimuje ve stádiu předkukly.
Taxonomie Čeleď žahalkovití se dělí na následující podčeledi a rody, nicméně klasifikace není ujednocená a jde pouze o informativní přehled:
Podčeleď Proscoliinae
Proscolia Rasnitsyn 1977
Podčeleď Scoliinae
Tribus Campsomerini
Aelocampsomeris Bradley 1957 Aureimeris Betrem, 1972 Australelis Betrem, 1962 Campsomeriella Betrem, 1941 Campsomeris Lepeletier, 1838 Cathimeris Betrem, 1972 Charimeris Betrem, 1971 Colpa Dufour, 1841 (Biolib uvádí v rámci tribu Tielidini) Colpacampsomeris Betrem, 19671 Crioscolia Bradley, 1951 Dasyscolia Bradley, 1951 Dielis Saussure & Sichel, 1864 Extrameris Betrem, 1972 Guigliana Betrem, 1967 (Biolib uvádí v rámci tribu Tielidini) Laevicampsomeris Betrem, 1933 Leomeris Betrem, 1972 Lissocampsomeris Bradley, 1957 Megacampsomeris Betrem, 1928 Megameris Betrem, 1967 Micromeriella Betrem, 1972 Peltatimeris Betrem, 1972 Phalerimeris Betrem, 1967 Pseudotrielis Betrem, 1928 Pygodasis Bradley, 1957 Radumeris Betrem, 1962 Rhabdotimeris Bradley, 1957 Sericocampsomeris Betrem, 1941 Sphenocampsomeris Bradley, 1957 Stygocampsomeris Bradley, 1957 Tenebromeris Betrem, 1963 Trisciloa Gribodo, 1893 Tristimeris Betrem, 1967 Tubatimeris Betrem, 1972 Tureimeris Betrem, 1972 Xanthocampsomeris Bradley, 1957
Tribus Scoliini
Austroscolia Betrem, 1927 Diliacos Saussure & Sichel, 1864 Laeviscolia Betrem, 1928 Liacos Guérin-Méneville, 1838 Megascolia Betrem, 1928 Microscolia Betrem, 1928 Mutilloscolia Bradley, 1959 Pyrrhoscolia Bradley, 1957 Scolia Fabricius 1775 Triscolia'' de Saussure 1863
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vosy