Čerčany jsou železniční stanice v západní části obce Čerčany v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Leží v km 143,807 dvoukolejné elektrizované trati 220/221 Praha – České Budějovice (3 kV ss) a jsou do ní zaústěny v km 65,511 neelektrizované jednokolejné tratě Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany (210) a v km 0,0 trať Čerčany – Světlá nad Sázavou (212). Poblíž stanice se nachází železničního most přes Sázavu.

Historie Železniční stanici vybudovala soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase nově budovaného spojení Vídně s Prahou jakožto dočasnou konečnou stanici, první vlak projíždějící tratí zde ukončil jízdu při zprovoznění úseku z Českých Velenic 3. září 1871. K otevření zbývající trasy do Prahy došlo 14. prosince téhož roku po dokončení železničního mostu přes Sázavu. Ten byl zpočátku provizorně postaven ze dřeva. V době výstavby tratě panoval spor mezi zástupci obcí Čerčany a Pyšely, nacházející se na opačném břehu řeky, kde bude zřízeno nádraží. Výhodnější poloha i časový náskok v dovedení železnice nakonec rozhodly o zřízení nádraží na levém břehu Sázavy, v Čerčanech. Vzniklo zde též lokomotivní depo, později se stavbou nových tratí dále rozšiřované, a vodárna.

15. ledna 1897 otevřela společnost Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš železniční trať do Krhanic, která byla roku 1900 po úsecích prodloužena až do Modřan u Prahy (pozdější trať 210). 6. srpna 1901 pak projekt společnosti Místní dráha Kolín - Čerčany – Kácov spojil Čerčany přes Ledečko s polabskou železnicí v Kolíně. Pro její obsluhu byla společností postavena nová výpravní budova ve vzdálenosti asi 700 metrů severovýchodně od původního nádraží pojmenovaná Čerčany místní dráha, neboť nedošlo k dohodě o společném užívání stávající stanice. Čtyřkolejná stanice byla ovšem zanedlouho z důvodu nízké využitelnosti zrušena. Spolu s následnou odbočnou tratí do Světlé nad Sázavou zprovozněnou roku 1903 se běžně nazývá Posázavský Pacifik.

Po zestátnění KFJB v roce 1884 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Dne 10. března 1971 byla stanice elektrizována v rámci zlepšení sítě příměstských pražských tratí.

Jako připomínka tragických událostí z konce války byla 25. ledna 2019 na budově nádraží odhalena pamětní deska:

Dne 14. července 2007 (v době rekonstrukce) zde narazila lokomotiva řady 363 s rychlíkem do odstavené jednotky řady 451. Zemřel strojvedoucí odstavené jednotky.

Výstavba stanice Stanice Čerčany (do roku 1918 Čerčan-Pišely, také Čerčany-Pyšely) byla koncovou stanicí s výpravní budovou a ruční točnou o průměru 14,65 m. S rozšiřováním železniční dopravy se stala uzlovou stanicí. Výpravní budova byla rozšířena o severní křídlo, u točny byla postavena výtopna o dvou stáních, vodárna, bylo postaveno skladiště s kamennou rampou a další staniční objekty. Záhy byla výtopna rozšířena o další dvě stání. Zvýšena spotřeba vody pro zbrojení lokomotiv si vyžádala výstavbu další vodárny u strážního domku č. 107 na benešovském zhlaví.

V rámci modernizace čtvrtého koridoru byla rekonstruována výpravní budova, u které byla ubourána část s restaurací, nebyly obnoveny původní architektonické prvky. Jižně od původní výpravní budovy byla postavena nová, ve které bylo umístěno nové technologické zařízení, dopravní kancelář a kanceláře vedení stanice. Byl zbourán dřevěný sklad s kamennou rampou a na jeho místě postaven nový sklad s prostory pro úklidové čety.

Postupem doby se zkvalitňovalo zabezpečovací zařízení. Až do rekonstrukce trati v letech 2009–2010 ve stanici fungovalo elektromechanické zabezpečovací zařízení II. kategorie Rank vzor 5007 se světelnými návěstidly. Na stavědlech St.1 a St.2 byly v dopravní kanceláři umístěny kolejové desky se schematicky znázorněným kolejištěm a opakovači světelných návěstidel.

V roce 2002 ve stanici byly průjezdné koleje pod trolejovým vedením č. 1 a č. 2 dlouhé 747 m, č. 3 dlouhá 609 m, č. 4 dlouhá 736 m, č. 5 dlouhá 497 m, č. 7 dlouhá 449 m a č. 8 dlouhá 65 m. Manipulační kolej č. 6 měla délku 176 m a sloužila pro nakládku a vykládku. Strojová kolej č. 9 měla délku 417 m. Kusé koleje se zarážedlem, které sloužily pro odstavování kolejových vozidel, byly kolej č. 11 dlouhá 363 m a č. 13 dlouhá 151 m. Z koleje č. 11 odbočovala vlečka ŽPSV Uherský Ostroh a z koleje č. 9 vlečka do závodu Mlýny Čerčany. Mezi krytým nástupištěm a kolejí č. 4 bylo vyvýšené nástupiště dlouhé 90 m, mezi kolejí č. 4 a č. 2, mezi č. 2 a č. 1. a mezi č. 1 a č. 3 bylo vyvýšené nástupiště dlouhé 254 m. Vyvýšené nástupiště u koleje č. 5 bylo dlouhé 250 m, mezi kolejemi č. 4 a č. 6 bylo sypané nástupiště dlouhé 150 m. U koleje č. 8 bylo vyvýšené nástupiště dlouhé 50 m.

Popis Stanicí prochází Čtvrtý železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. Roku 2005 byla rekonstruována a upravena dle parametrů na koridorové stanice: byla zvýšena průjezdová rychlost stanicí na 160 km/h, mezi kolejemi č. 2 a č. 4a a mezi kolejemi č. 1 a č. 5 byla zřízena bezbariérová zastřešená ostrovní nástupiště o délce 220 m a s hranou ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice s podchody a výtahy. U původní výpravní budovy je boční nástupiště dlouhé 50 m. Cestujícím tu slouží elektronický informační systém. Stanice je vybavena elektronickým stavědlem ESA 11, které je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Praha. Ve stanici z koleje č. 11 odbočuje vlečka do závodu ŽPSV.

Vodárny náhled|Výtopna s vodárnou z roku 1871 Ke zbrojení parních lokomotiv vodou byla v roce 1871 ve stanici u kruhové výtopny uvedena do provozu věžová vodárna se sedlovou střechou. V přízemní části byla zděná, patro kolem dvou vodních ocelových válcových nádrží o objemu 60 m³ (každá) bylo hrázděné s prkenným obložením. Výška stavby dosahovala 14 m. Voda byla přiváděna z řeky Sázavy.

V roce 1898 byla u strážního domku č. 107 postavena věžová vodárna se zdobenou římsou. Vodárnu se podařilo uchránit od demolice. Byla odkoupena sdružením Posázavský pacifik, prošla opravou a slouží jako malé železniční muzeum.

Provoz osobní dopravy Vlaky a stanice jsou součástí PID a integrovány v systému Esko jako linky R49, S8, S9 a S80. Ve stanici zastavují osobní a spěšné vlaky ve směrech Benešov u Prahy, Jílové u Prahy, Kolín, Ledeč nad Sázavou, Ledečko, Praha hlavní nádraží, Sázava, Tábor, Týnec nad Sázavou, Vrané nad Vltavou, Zruč nad Sázavou. Vlaky R, IC, EC stanici projíždějí.

Reference

Externí odkazy

Profil historické vodárny Podrobná historie stanice Čerčany Profil stanice na stránkách Českých drah

Kategorie:Železniční stanice v okrese Benešov Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1871 Kategorie:Železniční trať Praha – České Budějovice Kategorie:Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš Kategorie:Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou Nádraží Nádraží Kategorie:Postaveno v Česku 1871