Kašpar Heřman Künigl (také Kaspar Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth, v němčině Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg zu Warth, 18. listopadu 1745, Lnáře (Schlüsselburg) – 28. dubna 1824, Praha)Biografický slovník HIÚ AV ČR, heslo: KÜNIGL zu Ehrenburg Kašpar Heřman. byl rakousko-český šlechtic, svobodný zednář a filantrop, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněméKašpar Heřman Künigl (1745–1824), výročí úmrtí., rada u apelačního soudu Českého království a autor náčrtů pro stavbu Stavovského divadla v Praze.
náhled|Secesní Dům U Dörflerů čp. 931/I na pražských Příkopech stojící na místě zbouraného domu Kašpara Heřmana Künigela.
Rodina Kašpar Heřman Künigel se narodil ve Lnářích na Prácheňsku jako nejstarší ze tří synů do šlechtické rodiny Küniglů, která přišla v roce 1712 do Čech z Tyrolska. Jeho otcem byl hrabě Šebestián František Künigl (1720–1783), hejtman Klatovského kraje, matkou byla Marie Terezie, rozená Černínová (1726–1800), dcera Jana Václava hraběte Černína z Chudenic. V roce narození Kašpara Heřmana otec rodinný zámek Lnáře s panstvím prodal rodu Sweerts-Sporcků a zakoupil zámek a panství Bezděkov u Klatov, kde dále žila celá rodina i s dalšími syny Filipem Václavem (1763–1835) a Heřmanem Petrem (1765–1852). Petr MAŠEK, Šlechtické dody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, A-M. Argo Praha 2008, s. 513
Bezděkovské panství V Bezděkově, kde mimo jiné prožil dětství i spisovatel Svatopluk Čech, žil Kašpar Heřman Künigl se svou první manželkou Marií Theresií z Clamu (manželství 1775–1799). Ve stejné době jako manželka zemřel v Bezděkově i spisovatel strašidelných románů Christian Heinrich Spiess,Ivo Fencl: Podivný Christian Heinrich Spiess, Neviditelný pes, 4. 7. 2008. který byl správcem na panství svého mecenáše Künigla. Hrabě Künigl se už v roce 1801 znovu oženil. Jeho druhou manželkou se stala Sophie ovdovělá Körnerová, rozená Bauerová von Bayreuth (1750–1817), herečka z Prahy a partnerka zemřelého Christiana Heinricha Spiesse.
Svobodné zednářství Otec Šebestián František i syn Kašpar Heřman Künigl byli členy tzv. létající nebo putovní lóže (fr. loge volante, něm. Wanderloge) Sincerité (Upřímnost), založené v Litoměřicích a přesunuté do Klatov. Od roku 1784 až do zániku pražských lóží v roce 1794 byl Kašpar Heřman Künigl velmistrem lóže U devíti hvězd, předtím ještě velmistrem pražské lóže U tří korunovaných hvězd.
Veřejná zakladatelská činnost Künigl načrtl plány uspořádání prostor Stavovského (původně Nosticova) divadla, jehož základní kámen byl položen 7. června 1781. Spolu s pražskými obchodníky Peterem Pradatschem, Ferdinandem Delormem a Johannem Krinelem a výrobcem rukavic Georgem Ludwigem Malvierem založil sirotčinec svatého Jana Křtitele (patrona Svobodných zednářů) na Novém Městě pražském (1773). Důvodem zřízení byl hladomor v letech 1770–1772. Sirotčinec původně sídlil nedaleko kostela sv. Petra na Poříčí a měl kapacitu pro 25 dětí (6 chlapců a 19 dívek), které byly dle stanov netradičně ze 2/3 vybírány losem a z 1/3 správní radou. V roce 1786 založil Ústav pro hluchoněmé v Praze (na dnešním Smíchově) a byl jeho prvním vrchním představeným. Šlo o první českou školu pro neslyšící, v pořadí pátou v Evropě.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy Sankot, Jiří: Tajemství hraběnky Künigelové (poznámka: rodinné poměry) Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg und Warth (poznámka: online životopisný medailon)
Kategorie:Černínové Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Divadla v Praze Kategorie:Kultura na Starém Městě (Praha) Kategorie:Narození v roce 1745 Kategorie:Narození 18. listopadu Kategorie:Narození ve Lnářích Kategorie:Úmrtí v roce 1824 Kategorie:Úmrtí 28. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži