Széchenyiové nebo Széchényiové (maďarsky Széchenyi család a ve starší češtině též Sečenští, [seːʧeːɲi]IPA), je uherský šlechtický rod, jehož členové zejména v 19. století hráli významnou úlohu při kulturní, ekonomické a technologické emancipaci moderního maďarského národa.

Historie náhled|Hrabě Štěpán (István) Széchenyi (1791–1860), uherský státník a "hrdina svobody" náhled|Zámek Széchenyi v Nagycenku Původním rodovým sídlem, které dalo název tomuto rodu, byla obec Sečeň (maďarsky Szécsény) v severním Maďarsku, nedaleko slovenských hranic. Prvním významným členem byl György Széchenyi (Jiří Sečenský, 1592–1695), arcibiskup ostřihomský primas Hungariae. Jeho synovec, Jiří II. Széchényi byl roku 1697 povýšen do hraběcího stavu rukou císaře Leopolda I.

Hrabě František de Paula (Ferenc) Széchényi (1754–1820) byl maďarský vlastenec, silně ovlivněný osvícenstvím, ale také romantismem. Věnoval se uherské a maďarské historii, založil Maďarské národní muzeum a národní knihovnu, které nesou jeho jméno. Jeho syn Štěpán (István) Széchenyi (1791–1860) vstoupil brzy do rakouské armády a vyznamenal se v napoleonských válkách. Od roku 1826 žil v západní Evropě a vypracoval obsáhlý program politických, hospodářských a sociálních reforem, který se stal programem maďarského boje za nezávislost. V první uherské demokratické vládě (1848–1849) byl ministrem dopravy.

Současnost Na mnoha místech v Maďarsku lze najít ulice či náměstí, mosty i veřejné instituce, pojmenované zejména po nejvýznamnějším členovi rodu, hraběti Štěpánu (Istvánu) Széchenyiovi (1791–1860). Nejznámější je Széchenyi lánchíd [séčeni lánc-híd], visutý most přes Dunaj v Budapešti.

Osobnosti rodu Někteří významní členové rodu:

Hrabě Antonín Széchényi (Antonín Sečenský, Antal Széchényi) (1714–1767), stavitel zámku v Nagycenku Hrabě Ferenc Széchényi (František Sečenský) 1754–1820) Rod Széchényiů v online Gothajském almanachu, zakladatel Maďarského národního muzea a Maďarské národní knihovny. Měl 6 dětí: Ludvík Maria Alois (1781–1855), c.k. tajný rada, komoří, nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Žofie, ten měl 9 dětí: Jan Nepomuk (1802–1874), c.k. komoří Alexandr (Sándor) (1837–1913), c.k. tajný rada, místopředseda Sněmovny magnátů Bertalan (1866–1943), c.k. komoří, místopředseda Horní sněmovny Maďarského království (1936–1943) Ludwig (Lájos) (1868–1919), rakousko-uherský diplomat, vyslanec v Bulharsku a Holandsku Emerich Széchényi (1825–1898), rakousko-uherský diplomat, velvyslanec v Německu, měl 4 děti: Dénes Széchényi (1866–1936); ⚭ 1896 Emilie de Riquet hraběnka de Caraman-Chimay (1871–1944) László Széchényi (1879–1938); ⚭ 1908 Gladys Moore Vanderbiltová (1886–1965) Dénes Széchenyi, (1828–1892) uherský diplomat; měl 4 děti: Viktor Széchenyi (1871–1945), uherský politik. Měl 5 dětí: Hrabě Zsigmond Széchenyi (Zikmund Sečenský, 1898–1967), lovec divoké zvěře, zoolog a cestopisec Františka Batthyányová (1783–1861), roz. Széchenyiová, zakladatelka kláštera sv. Vincenta v Pinkafeldu Hrabě István Széchenyi (Štěpán Sečenský,1791–1860) Béla Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (1837–1918)† 1918 dle Online-Gotha, cestovatel-průzkumník v Severní Americe, Alžírsku a Jihovýchodní Asii Ödön István Széchenyi (Edmont Štěpán Sečenský, 1839–1922), politik a průkopník hasičství v Uhersku (PDF; 435 kB) Neue Zeitung von Budapest 19. října 2001, 7. prosince 2009; měl 5 dětí: Andor Széchenyi (Ondřej Széchenyi,1865–1907), cestovatel-průzkumník v jižním Tichomoří, Africe a východní Asii Bálint Emil Richard Peter Széchenyi (1893–1954); měl 4 děti: Beatrix Marie Széchényiová ze Sárvár-Felsövidéku (* 1930), matka princezny Glorie z Thurn-Taxisu

Z jedné z vedlejších linií rodu Széchényiů ze Sárvár-Felsövidéku pocházel také biskup ve Velkém Varadíně (Oradea Mare), Mikuláš Széchényi ze Sárvár-Felsövidéku (Mikuláš Sečenský, 1868–1923).

Majetek Nagycenk se zámkem Széchenyi, 12 km od města Šoproň

Pohřebiště náhled|Mauzoleum Széchenyiů v Nagycenku Hrobka (mauzoleum) Széchenyiů na hřbitově v Nagycenku. Barokní kaple z roku 1778, ke které byl v letech 1806–1810 podle plánu Józsefa Ringera ze Šoproně dostavěn klasicistní vestibul. Pod kaplí je krypta, kde byl mimo jiné pohřben zakladatel Maďarského národního muzea a národní knihovny František (Ferenc) hrabě Széchenyi (1754–1820) s manželkou Julianou Festeticsovou z Tolny (1753–1824) a jejich syn – politik Štěpán (István) Széchenyi (1791–1860) s manželkou – rodačkou z Brna Crescentiou ze Seilern-Aspangu (1799–1875). Ve skleněné rakvi jsou vystaveny zmumifikované ostatky kalocsského arcibiskupa Pavla (Pála) Széchenyiho (1645–1710). V roce 2025 zde byla pohřbena Susanna, rozená Széchenyiová (1932–2025), matka majitele mělnického zámku Jiřího Lobkowicze (* 1956). Dále je za mauzoleem na travnaté ploše kamenný sarkofág, kam byly v roce 1910 převezeny ostatky předků ze Šoproně, Széplaku a Egerváru. Dále navazuje ke zdi přistavěná hrobka praporčíka husarů Aloise (Alajose) hraběte Széchenyiho (1892–1915), který zemřel hrdinskou smrtí na bojiště ve věku 22 let.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Uherské šlechtické rody