Československé státní lesy a statky byl státní podnik, který vznikl na základě zákona č. 404 ze dne 18. prosince 1922 a vládního nařízení č. 206/1924 ze dne 25. září 1924 Sbírky zákonů a nařízení Ministerstvem zemědělství (Ústřední ředitelství státních lesů a statků) v Praze. V roce 1921 bylo zřízeno výnosem Ministerstva zemědělství nejprve Generální (později Ústřední) ředitelství státních lesů a statků jako odbor Ministerstva zemědělství. Generální ředitelství řídilo a kontrolovalo hospodaření podniku, přičemž se jeho organizace několikrát měnila. Největší změny byly provedeny v roce 1935 (zánik Státního pozemkového úřadu) a za Protektorátu Čechy a Morava.
V roce 1940 došlo k rozdělení na útvar státních lesů a státních statků. Ředitelství státních lesů a statků (ŘSLS) plnily až do roku 1935 funkci vrchní správy (pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze, Liberci, Třeboni, Frýdku, Hodoníně). Vedle nich pak na stejné úrovni pracovala ředitelství školních lesních statků (ŘŠLS), Semenářských závodů v Praze, Lesní taxační kancelář (LTK) v Brandýse nad Labem (od r. 1935) a 2 prodejny dřeva, na nichž se státní lesy účastnily (ČUPOD a Nákupní správa SLS). Nižší složku tvořila správa státních lesů (SSL) nebo správa státních lesů a statků (SSLS), dělená na polesí a dále na hájenství. Na stejnou organizační úroveň (jako SSL a SSLS) byly postaveny správy státních pil (SSP), správy státních skladů dřeva (SSSD) a správy státních lesních drah (SSLD).
Ředitelství císařských statků v Praze (1860–1919) „Ředitelství císařských statků v Praze” bylo ústředním orgánem pro správu císařských statků v Čechách. Vzniklo po roce 1848, kdy došlo v důsledku přechodu českých statků toskánských vévodů do majetku habsburského rodu k přeměně dosavadního orgánu „Administrace toskánských statků v Čechách”. Názvy dvorského státního úřadu se v průběhu let různě měnily:
1860–1874 Ředitelství a pokladna císařských statků v Praze 1875–1881 Ředitelství soukromých fideikomisních rodinných a avitikálních císařských statků v Praze 1881–1918 Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků v Praze
Po roce 1848 dvorský státní úřad ředitelství sestával z vlastního ředitelství, stavební a lesní inspekce, účtárny a hlavní pokladny. Hlavní pokladna císařských soukromých a rodinných statků v Praze zajišťovala se svou účtárnou finanční správu veškerých císařských majetků v Čechách a do její působnosti náleželo hlavně odvádění financí z jednotlivých panství svému majiteli do Vídně, spravování fondů císařských velkostatků a dolů, kontrolování a revidování účtů těch císařských velkostatků, které ředitelství podléhaly. Hlavní pokladna tvořila sice jedno z pražských ředitelských oddělení, ale její agenda spadala do působnosti „Pokladny soukromých a rodinných fondů ve Vídni”. Pražské ředitelství a jeho pokladna spravovaly v Čechách rozsáhlý majetkový komplex.
Ve středních Čechách zahrnoval majetkový komplex doménu statků Buštěhrad, Kácov, Tachlovice a Zvoleněves, v severních Čechách statky Horní Police, Zákupy, Ploskovice se Svádovem a Zahořany, západních Čechách panství Červené Poříčí. K těmto původním velkostatkům přibyly roku 1875 Bystré, roku 1881 Bezno a Smiřice s Cerekvicemi a Nedělištěm. Bezno a Smiřice spravovala v letech 1902–1912 „Inspekce císařských soukromých a rodinných statků ve Smiřicích”, která účetně spadala pod hlavní pokladnu pražského ředitelství.
V letech 1896–1898 spravovalo ředitelství také moravské statky Hodonín a Velké Pavlovice a na Slovensku Šaštín a Holíč. V roce 1898 vznikla pro jejich správu „Inspekce císařských soukromých a rodinných statků v Hodoníně”, taktéž podřízená ředitelství v Praze. Ještě téhož roku byla Inspekce v Hodoníně začleněna pod pravomoc „Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků ve Vídni”, čímž byla ukončena podřízenost moravských a slovenských panství na pražské hlavní pokladně.
Po vzniku nového Československa uvalilo ministerstvo zemědělství svým výnosem z 29. dubna 1919 na bývalé císařské velkostatky v Čechách vnucenou správa a dosavadní název ředitelství změnilo na „Ředitelství bývalých císařských statků v Praze”, jehož nástupnickým orgánem se roku 1921 stalo „Ředitelství státních lesů a statků v Praze”.
První Československá republika
Zákonem ze dne 12. srpna 1921 č. 354/1921 Sb. o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, nabyl Československý stát všech statků a jmění rakouského státu a habsburské panovnické rodiny na území ČSR. V říjnu 1921 bylo zrušeno „Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků v Praze” a zřízeno „Ředitelství státních lesů a statků v Praze”. Hospodářský celek státních lesů a statků se vytvářela postupně, přičemž základ státního pozemkového majetku tvořily státní a korunní lesy a statky bývalého Rakousko-Uherska, velkostatky příslušníků habsburského rodu a velkostatky převzaté státem při provádění pozemkové reformy. Kromě toho převzalo ministerstvo zemědělství statky náboženského a studijního fondu a správu nadačních statků. Vedle zemědělské půdy stát získal též zemědělskoprůmyslové podniky. V roce 1921 odkoupil nový československý stát od knížete Fürstenberga velkostatek v Lánech, který sloužila jako letní sídlo prezidenta republiky a Státní statek kanceláře prezidenta republiky. Převzetí velkostatků pod vnucenou správou do státního majetku se protáhlo až do roku 1923.
Československé státní lesy a statky Československé státní lesy a statky sestávaly v roce 1921 jednak ze statků bývalého „Ředitelství císařských statků v Praze”, lesů a statků členů bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské (statků posledního panovníka Karla a jeho manželky Zity, pak dalších osob z rodiny, zvláště bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho potomků, statků arcivévody Bedřicha, ze statků rodinného fondu a statků Řádu německých rytířů u Opavy) a dále z majetku, získaného z prováděné pozemkové reformy (162 000 ha; 20 000 ha získaných směnou).
V Čechách to byly velkostatky v Zákupech-Polici, Ploskovicích, Zvoleněvsi, Buštěhradě, Tachlovicích, Kácově, Korunním Poříčí (Červené Poříčí), Bystrém, Brandýse n. L., Bezně, Smiřicích, dále v Konopišti, Chlumu u Třeboně, Ostrově u K. Varů a cukrovary ve Zvoleněvsi a Smiřicích v celkové výměře 56 459 ha. Na Moravě se jednalo o velkostatky v Hodoníně a Velkých Pavlovicích, Židlochovicích a Ivanovicích v celkové výměře 18 964 ha; ve Slezsku velkostatky Frýdek a Těšínská Komora v celkové výměře 34 293 ha a na Slovensku velkostatky v Holíči, Šaštíně, Vigľaši a Topoľčiankách v celkové výměře 50 450 ha.
S dosavadní výměrou státních statků v Blatně (vyměněn r. 1929 za Rožmitál pod Třemšínem), Jáchymově, Jindřichově Hradci, nadačních statků Michli-Malešicích a Štěrboholech činila celková rozloha 63 772 ha, na Slovensku s lesním ředitelstvím v B. Bystřici, Žarnovici, Lip. Hrádku a Solném Hradě (234 131 ha) 284 583 ha a s ředitelstvím státních lesů v Užhorodě tak státní statky zaujímaly rozlohu 770 825 ha (3 900 000 měřic); z toho připadalo na země Čechy, Morava a Slezsko a Slovensko 407 073 ha, na Podkarpatskou Rus 363 752 ha.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 17.11.1921 s. 3.
V roce 1924 byly vnucené správy zrušeny a všechny tyto velkostatky byly podrobeny v rámci příslušných zákonů a nařízení, obdobně jako jiné velkostatky nad určitou míru, první pozemkové reformě, při které stát získal další lesní plochy a půdu, k tomu nabyl i další menší plochy a objekty koupí a směnou. Vládním nařízením č. 206 z 25. září 1924, kterým se prováděl zákon číslo 404 z 18. prosince 1922 o úpravě hospodaření ve státních závodech a ústavech, byly za státní podnik, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření uznány (mimo dalších): Státní lesy a statky Uhříněvský školní závod zemědělský Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě Žabčický školní závod zemědělský (vl. nař. č. 11/1928 Sb.) Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně (vl. nař. č. 183/1929 Sb.) a od r. 1928 byly přeřazeny z administrativního rozpočtu ministerstva zemědělství do podniku „Státní statky a lesy” Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v IvanovicíchVenkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 1927, 28.10.1927, s. .
Ústřední ředitelství SLS Správou SLS a dozorem nad nadačními statky bylo již v roce 1919 pověřeno ministerstvo zemědělství (MZ), ostatní agendu vykonávala další ministerstva. Za účelem hospodářského, technického, komerčního a administrativního vedení SLS zřídilo MZ vlastní orgán – Ústřední ředitelství státních lesů a statků (ÚŘSLS). Charakter státního podniku, spravovaného podle zásad obchodního hospodářství ve smyslu zákona č. 404/1922 Sb., obdrželo vládním nařízením č. 206/1924 Sb., na jehož základě přináleželo vrchní vedení SLS i nadále ministerstvu zemědělství. Vedle tohoto nejvyššího rezortního orgánu byl 1. ledna 1926 zřízen i Správní sbor.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 11.10.1926, s. 3. Do působnosti správního sboru patřily záležitosti vrchního vedení podniku SLS. Předsedou a zástupcem předsedy správního sboru byli ústřední ředitel státních lesů a statků a jeho náměstek. Kromě toho fungoval správní sbor pro školní statky státních zemědělských škol, státní výzkumné zemědělské ústavy a Státní diagnostický a seroterapeutický veterinární ústav v Ivančicích na Moravě. ÚŘSLS rozhodovalo jako orgán třetí instance.Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960: Územně správný vývoj státních a společenských institucí na Morave a ve Slezsku v letech 1848–1960, Středisko regionálních dějin (Olomouc, Czechoslovakia), Univerzita Palackého. Kabinet regionálních dějin, 1966.
Od 1. ledna 1924 přiřadilo ministerstvo zemědělství správu státních lesů a statků v Židlochovicích u Brna a v Uherčicích u Jemnice na Moravě, které dosud podléhaly přímo ministerstvu zemědělství, ředitelství státních lesů a statků v Praze-Bubenči jako II. správní instanci.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.02.1924, s. 4.
Ústřednímu ředitelství státních statků a lesů, v jehož čele stál od počátku generální ředitel Dr. inž. Karel Šíman a jeho náměstek inž. Oskar Čermák, podléhalo v roce 1928 jedenáct ředitelství: čtyři v Čechách, jedno na Moravě, tři na Slovensku a tři na Podkarpatské Rusi:
Ředitelství v Praze spravovalo 60 000 ha půdy, z čehož 33 000 ha tvořily lesy a 23 000 ha zemědělská půda; k tomu i moravské statky Hrušovany, Židlochovice a Hodonín, slovenské statky Holíč a Šaštín. Ředitelství v Brandýse nad Labem, započalo svojí úřední činnost v lednu roku 1922 a byla mu svěřena správa velkostatků: Jáchymov a Blatno v Rudohoří, Bohutín, kamerální les Jindřichův Hradec, lesy statku Kladruby n. L., Zákupy, Brandýs n. L., Nýdek u Karl. Varů a Hořice. V roce 1928, kdy už byla oddělena správa ředitelství v Liberci, spravovalo 31 000 ha půdy, z čehož 926 ha připadalo na pole a téměř 28 000 ha na lesy. V roce 1934 bylo zrušeno. Ředitelství v Liberci zahájilo činnost 1. července 1927 a převzalo část agendy ředitelství v Brandýse n. L., sídlilo v zámku Clam-Gallasů, kde byly zřízeny i byty pro zaměstnance.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 19.04.1927, s. 7. Spravovalo kolem 36 000 ha půdy, z níž bylo 29 000 ha pokryto lesem a téměř 3 500 ha tvořila neplodná půda, k tomu spravovalo i lesy v Krkonoších a převzalo velkostatek Zákupy. Ředitelství v Třeboni spravovalo kolem 80 000 ha půdy, z toho 60 000 ha lesů, 11 000 ha rybníků, přes 2 500 ha zemědělské půdy a k tomu 95 ha rašelinišť a 27 kamenolomů. Ředitelství ve Frýdku spravovalo 54 000 ha půdy, z toho 50 000 ha tvořily lesy, k tomu i bývalé statky arcivévody Bedřicha v Těšínském Slezsku a Lanškrouně a státní ústřední mlékárnu v Českém Těšíně.