náhled|Gajómart jako král Kajúmart posílá svého vnuka bojovat s daévy, ilustrace k rukopisu Šáhnáme, 1655 Gajómart je v zarathuštrismu první člověk či obr,Za obra není označován přímo, ale podle Zátsprama je vysoký a široký jako čtyři průměrné rákosy. šestá ze sedmi věcí stvořených Ahura Mazdou. Je ztělesněním počátku světa, stejně jako je Sóšjans ztělesněním jeho konce, a často je doprovázen první stvořeným býkem Gáv Í Évdádem. Podobá se prvotním obrům a kosmickým mužům v jiných mytologických tradicích, jako je védský Puruša, severský Ymi, kabalistický Adam Kadmon nebo čínský Pangu, Carlo Cereti jej také považuje za íránský protějšek védského Mártándy.
Pomocím mýtu o Gajómartovi byla demonstrována starobylost a svatost chvédódah, manželství mezi blízkými příbuznými praktikovaného v sasánovském Íránu. První člověk byl totiž zrozen ze spojení Óhrmazda a jeho dcery Spandármad a prapředci lidstva se zrodili z jeho spojení Spandármad, tedy se svou vlastní matkou.
V manicheismu je znám pod jménem Gerhmurd a společně s Murdijanagjméno Murdijanag je protějškem středoperského Mašjánag, tedy jména Gajómartovy dcery tvoří první lidský pár, arabsky je nazýván Jajúmart. U manichejců je od 3. století doloženo jeho ztotožňování s biblickým Adamem, později se objevuje i u muslimských autorů, například u Mas'údího.
Mýtus Poprvé se objevuje v Avestě jako gaja marətan („smrtelný život“), jehož fravaši podle Fravardín jaštu (13. jaštu Avesty) přijal jako první vůli Ahura Mazdy, a člověk, z kterého je odvozován původ Árjů. V 23. a 26. jasně je oslovován společně se Zarathuštrou, Vištáspou, Sóšjansem a dalšími proroky zarathuštrického náboženství.
Hlavním zdrojem informací o Gájomartovi je Bundahišn, středoperská kosmologická encyklopedie převážně z 8. a 9. století, přičemž další detaily uvádí Zátspram, učenec z 9. století, a Dénkart, další encyklopedický text z 10. století. Podle Bundahišnu byl Gajómart stvořen Óhrmazdem jako další z pomocníků v boji s Ahrimanem, v mytické zemi Érán-véz ve středu světa, na levém břehu řeky Dáití, zatímco prvotní býk Gáv Í Évdád byl stvořen na břehu pravém. Óhrmazd jej vytvořil ze země, zatímco jeho semeno stvořil ze světla a jasu nebes. Gajómartův fravaši se poté vydal bojovat s Ahrimanem. Po Gajómartově stvoření se Ahriman v hrůze krčil po tři tisíce let, dokud jej z této strnulosti nevytrhla démonka chtíče Jeh a nepřislíbila zabití prvního člověka. Soustředěnému útoku mnoha daévů Gajómart nakonec podlehl a z jeho mrtvého těla vznikly kovy. Jeho semeno však bylo zachováno, očištěno slunečními paprsky a přechováváno bohem Nérjósangem. Nakonec spadlo na zemi a přijato svou matkou Spandármad. V té dlouze klíčilo, až dalo vyrůst reveni, z které se zrodil první lidský pár Mašja a Mašjánag. Poté Óhrmazd vzal Gajómartovu dokonalou formu – fravaši, a pověřil ji, aby byla Sluncem. Při Frašegirdu, zarathuštrické apokalypse, bude společně se Sóšjansem, spasitelem a posledním člověkem, první vzkříšeným.
V eposu Šáhnáme z 11. století je pod jménem Kajúmart prvním králem, který žil v jeskyni a založil dynastii Pišdádovců. Jeho syn Sjámak byl zabit Ahrimanem a ten zase pomstěn svým synem Hóšangem.
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Perská mytologie Kategorie:Legendární panovníci Kategorie:Mytičtí prapředci