Dolní Krč (německy Unter-Krtsch) je bývalá ves a katastrální území Prahy; po roce 1948 byla sloučena s Horní Krčí do k. ú. Krč. Její území se rozkládalo v západní a střední části Krče, včetně severního výběžku až k nuselskému katastru s domy podél ulic Dolnokrčská, Krčská a V Podzámčí, kde se nacházel Obecní úřad a škola. Obě budovy včetně centra obce u zámeckého parku byly zbořeny roku 1979 při výstavbě Jižní spojky.

Historie První zmínky o Krči pocházejí z počátku 13. století a původně se mělo jednat pouze o jednu ves. V době husitských válek kolem roku 1420 se obou Krčí zmocnili Pražané. Roku 1620 je Dolní Krč uváděna jako „Nová Krč“. O osm let později ji získal klášter obutých karmelitánů u svatého Havla. Po zrušení kláštera roku 1786 připadla náboženskému fondu, od něj pak statek roku 1795 koupil Jan Geyer z Ehrenberku. Po roce 1880 koupil statek a zámek Tomáš Welz, jehož potomkům byl roku 1948 zabaven.Alois Sečkár: Welzův zámek. In: Stará Krč. Krčské stavby. 16.10.2011. cit: 2019-10-20. Dostupné online.

Roku 1900 příslušela Dolní Krč k nuselskému okresu a měla 1354 obyvatel, po připojení k Praze roku 1922 se stala částí Prahy XIV a roku 1949 připadla část k.ú. Krč v místech bývalé Dolní Krče k Praze 15. Od roku 1960 je zahrnuta do městské části Praha 4.

Stavby Na území Dolní Krče bylo v době před jejím sloučením s Horní Krčí do k.ú Krč postaveno několik zajímavých staveb. Bývaly zde také dvě cihelny – vrchnostenská cihelna v severozápadní části obce přibližně mezi ulicemi Dolnokrčská, Na Staré vinici a Na dvorcích (zbořena 1875) a cihelna Vladimíra Cejpa v ulici Na Strži (zbořena).

Krčský zámek – postaven na místě dolnokrčské tvrze probošta u svatého Víta v Praze z roku 1293Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 304. Dostupné online. Kaple svatého Havla – ve východní části areálu zámku (zbořeno) Krčský hřbitov (Pohřebiště Nusle) – založen v polovině 19. století na náklady obce Michle v severní části v místech zvaných „Zelená liška“ Krčský pivovar – založen do 1. poloviny v 18. století v jihozápadní části areálu zámku. Koncem 50. let 20. století zbořen při stavbě nového krčského nádraží. nádraží Praha-Krč (1882) – původní nádraží stálo východně od křižovatky ulic U Krčského nádraží a U Společenské zahrady poblíž železničního podchodu. Postaveno bylo spolu s železniční tratí z Nuslí do Modřan, později prodloužené do Čerčan a Dobříše. Roku 1964 bylo přesunuto západním směrem a budovy zbořeny. Ryšánka – hospodářská usedlost, původně nazývaná Na Vinici Habrovka – hospodářská usedlost, ulice U Habrovky kaple svaté Anny (1859) – u křižovatky ulic Bránická a DolnokrčskáPodlaha, Antonín. Posvátná místa Království českého. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Knih Dědictví Svatojanského číslo 97. S. 276. Dostupné online. Sokol Krč – v ulici Za Obecním úřadem Šimsovo sanatorium (1901) – jihozápadně od zaniklého starého nádraží Praha-Krč Lesní divadlo Krč (1913–1958) – lokalita Velký háj, u jižní části Šimsova sanatoria Krčská vodárenská věž (1912) – v trojúhelníku ulic U Krčské vodárny, Ševce Matouše a Zachova. Vodou zásobovala Dolní i Horní Krč; zbořena ve 30. letech 20. století po napojení obou Krčí na pražský vodovodJásek, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. . Kapitola Věžové vodojemy. Krčská vodárna. S. 30-31. Vila Kamila (1913) – v ulici U Kola čp. 173. Vila spisovatele Antala Staška. Kostel svatého Františka z Assisi (1941) – v ulici U Habrovky Společenská zahrada v Krči – v ulici U Krčského nádraží

Odkazy

Reference

Literatura

Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. S. 425 – 428. Dostupné online. BARTOŠ, Jiří et al. Praha 4. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2001. 242 s., s. obr. příl. . Kapitola: Krč. S. 74 – 96.

Externí odkazy

Archivní mapy (Dolní Krč) na webu ČÚZK Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapové listy č. 21, 22, 28, 29 (ID 22520, 22521, 22526, 22527). Vydáno září 1912 – duben 1914. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938). Mapové listy č. 57, 58, 66, 67. Městská knihovna v Praze. Ortofotomapy . Hlavní město Praha

Kategorie:Krč Kategorie:Zaniklé vesnice na území Prahy Kategorie:Čtvrti v Praze