Opavští Přemyslovci byli vedlejší větví přemyslovské dynastie, kterou založil Mikuláš I. Opavský (narozen kolem 1255–1256), nemanželský, avšak legitimizovaný syn českého krále Přemysla Otakara II. Tato linie spojila své osudy s Opavskem a okolními kraji a vymřela v roce 1521, tedy až 215 let poté, kdy v osobě krále Václava III. vymřela po meči hlavní přemyslovská linie.
Vznik vedlejší linie rodu Zakladatelem opavské linie Přemyslovců se stal Mikuláš I. Opavský, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, kterému Přemysl přenechal správu Opavska (jako opavské knížectví ovšem definitivně až od roku 1318, předtím v pramenech jen zdůrazňováno vydělení opavské provincie). Přestože se Přemyslu Otakaru II. podařilo u papeže vymoci uznání Mikuláše za svého syna, nepodařilo se jej prosadit jako dědice českého trůnu. Pravděpodobně i proto nikdy žádný z opavských Přemyslovců, pokud je známo, nevznesl nárok na českou korunu, a to ani po roce 1306, kdy se Mikuláš II. Opavský stal významným diplomatem ve službách Jana Lucemburského a později i Karla IV. V roce 1338 získal za své služby do držby i ratibořské knížectví, které rodu zůstalo až do jeho vymření. Zajímavostí je, že v majetku rodu byl mimo jiné také dnešní Faustův dům.
Úpadek opavských Přemyslovců Smrtí Mikuláše II. (1365) skončila největší doba slávy rodu. Z ekonomického hlediska byla pozice rodu oslabována zvykem převzatým z piastovského Slezska, podle kterého se doména dělila mezi všechny mužské dědice. V roce 1377 tak vznikly ratibořská větev opavských Přemyslovců a vlastní opavská větev. Po husitských válkách ztráceli zástupci rodu také na politickém významu. Kníže Arnošt Opavský byl natolik zadlužen, že Opavské knížectví prodal českému králi Jiřímu z Poděbrad. Ten území koupil pro své syny, Viktorín z Poděbrad odtud ale utekl před uherským králem Matyášem Korvínem. Nemanželští Přemyslovci tak zůstali pouze ratibořskými knížaty, a to až do roku 1521, kdy zemřel jejich poslední zástupce, Valentin Hrbatý.
Rodokmen
Mikuláš I. Opavský (1255 – 1318) Mikuláš II. Opavský (asi 1288 – 1365) Jan I. Ratibořský (okolo 1332 – 1380/1382) Jan II. Opavský (asi 1365 – 1424) Mikuláš V. Krnovský (asi 1409 – 1452) Jan IV. Krnovský (asi 1440 – 1483) Václav V. z Rybnika a Pštíny (asi 1442 – 1478) Barbora Krnovská, manželka osvětimského knížete Jana IV. Václav IV. Ratibořský (asi 1405 – 1456) Jan V. Ratibořský (asi 1446 – 1493) Mikuláš VII. Ratibořský (asi 1483 – 1506) Jan VI. Ratibořský (asi 1484 – 1506) Valentin Hrbatý (asi 1485 – 1521) Mikuláš V. z Bruntálu (asi 1370 – 1405/1407) Markéta, manželka těšínského knížete Boleslava I. Markéta Opavská (1325/1330 – 1363), manželka markraběte moravského Jana Jindřicha Mikuláš III. Opavský (okolo 1339 – 1394) Václav I. Opavský (1362 – asi 1381) Anna Opavská, manželka Petra ze Šternberka Přemysl I. Opavský (po 1365 – 1433) Václav II. Opavský (1397 – 1445/1449) Jan III. Pobožný (asi 1425 – 1482/1485) Hanuš z Fulneka (asi 1420 – 1454) Mikuláš IV. Opavský (asi 1400 – 1437) Vilém I. Opavský (asi 1410 – 1452) Bedřich Opavský (asi 1440 – 1470/1473) Václav III. Opavský (asi 1445 – 1474) Přemysl III. Opavský (asi 1450 – 1493) Kateřina Opavská († 1505), manželka zahaňského a hlohovského knížete Jana II. Šíleného Anna Opavská († 1515) Arnošt Opavský (asi 1415 – 1464) Přemysl II. Opavský (1423/1425 – 1478)
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Genealogie opavských Přemyslovců Kompletní rodokmen nemanželských Přemyslovců