Libor Vondráček (* 29. července 1994 Pelhřimov) je český politik a právník, od října 2025 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, od října 2019 předseda Svobodných, předtím od roku 2017 člen republikového výboru strany. Od listopadu 2025 je předsedou Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, a také místopředsedou Ústavně-právního výboru a Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.

Libor Vondráček má silně euroskeptický a kritický postoj k Evropské unii a navrhuje uspořádání referenda o vystoupení z Unie s alternativou ve formě Evropského sdružení volného obchodu (EFTA).

Studium Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal magisterský titul v oboru Právo a právní věda. V rámci studia se zaměřoval na ústavní právo. Studium zakončil diplomovou prací na téma Většinotvorné prvky ve volební formuli poměrného zastoupení na příkladu voleb v České republice pod vedením autora volebních zákonů Jana Filipa. Za tuto práci získal v roce 2021 Cenu F. L. Riegra. V květnu 2025 neprospěl u rigorózní zkoušky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Politické působení Členem Svobodných se stal v roce 2012. V roce 2017 byl zvolen členem Republikového výboru. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2017, které dopadly pro Svobodné neúspěšně (získali jen 1,56 % hlasů), získal na 5. místě krajské kandidátky nejvíce preferenčních hlasů.

V roce 2018 inicioval kandidaturu v komunálních volbách pod názvem „Hradec srdcem a rozumem + Svobodní“, která skončila 2. místem a ziskem 4 mandátů. Sám byl ovšem vlivem panašování neúspěšný, když ho předskočili 2 zkušení kandidáti a aktuálně je pouze prvním náhradníkem.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako člen Svobodných na 6. místě kandidátky subjektu s názvem „Svobodní, Liberland a Radostné Česko - ODEJDEME BEZ PLACENÍ“, ale nebyl zvolen. V krajských volbách v roce 2020 byl lídrem kandidátky Svobodných v Jihočeském kraji, ale neuspěl (strana se do zastupitelstva nedostala).

V lednu 2021 svolal demonstraci proti vládním opatřením. Vystupující motivovali zúčastněné k občanské neposlušnosti porušováním vládních nařízení. Policie oznámila svolavatele správnímu orgánu kvůli překročení povoleného počtu účastníků.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021 byl lídrem politické formace „Trikolora, Svobodní, Soukromníci" v Jihočeském kraji, ale neuspěl, neboť uskupení nepřekročilo 5% hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 byl lídrem kandidátní listiny Svobodných. Strana však získala pouze 1,76 % hlasů, a zvolen tak nebyl. V říjnu 2024 obhájil funkci předsedy strany.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2025 byl z pozice člena Svobodných lídrem společné kandidátky SPD, Trikolory, Svobodných a PRO v Jihočeském kraji. Mandát poslance se mu podařilo získat a spolu s Markétou Šichtařovou se tak stal jedním ze dvou poslanců Svobodných v Poslanecké sněmovně. Po volbách byl navíc zvolen místopředsedou sněmovního ústavně-právního výboru a sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Stal také členem poslanecké Stálé komise pro Ústavu.

Názory a postoje

Vondráček sám sebe považuje za konzervativního libertariána a řadí se tak mezi zastánce malého státu s nízkými daněmi.

Kritika EU a návrh na vystoupení ČR z Evropské unie Kritizuje Evropskou unii pro její demokratický deficit a potlačování osobních svobod. Vondráček tvrdí, že Evropská unie dotacemi a přebujelou byrokracií vytváří prostor pro korupci a klientelismus. Na základě svého studia pak považuje reformu EU za politicky i právně nerealizovatelnou. Protože EU odporuje jeho představě o státu, který neposkytuje výhody vyvoleným, navrhuje vystoupení z Evropské unie a přijetí nabídky na vstup do EFTA. Argumentačně Vondráček navazuje na bývalého europoslance za Svobodné Jiřího Payna. Připouští totiž, že kromě vystoupení jednotlivých států, je jedinou alternativou pro budoucí poklidné uspořádání v Evropě vypuštění článku 10a z Ústavy, který by vedl ke snížení právní síly nařízení a směrnic pod úroveň českých zákonů.

V roce 2025 opakovaně uváděl, že politika SPD je Svobodným programově nejblíže a že odchod z EU (tzv. Czexit) by se Česku ekonomicky vyplatil. Kritizoval také systém emisních povolenek EU (včetně ETS 2) jako škodlivý nástroj a varoval, že odmítnutí by vedlo k nátlaku podobnému migračním kvótám.

Svoboda slova, média a další témata Po zvolení do Poslanecké sněmovny se Vondráček v roce 2026 výrazně vyjadřoval k tématu svobody slova. V lednu 2026 v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že problém svobody slova v Česku není velký, ale je třeba „otočit kormidlem“, aby se země neblížila britskému modelu stíhání za internetové výroky.

Obhajuje zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média a jejich financování ze státního rozpočtu. Dlouhodobě prosazuje vyrovnané rozpočty, nižší daně a odmítá zvyšování daňové zátěže s tím, že vyšší daně nevedou k vyšším příjmům státu.

Vondráček rovněž kritizuje vysoké výdaje na obranu a prosazuje, že Česko by se nemělo zapojovat do „cizích válek“. V oblasti neziskových organizací podporuje větší transparentnost a registraci subjektů se zahraničním financováním.

Osobní život Žije v Jindřichově Hradci. Od roku 2024 je ženatý, v červenci 2025 se mu narodil syn.

Věnuje se také soutěžnímu mariáši. Od roku 2018 vedl Jihočeskou ligu mariáše.

Mezi lety 2017 a 2019 působil také jako moderátor již zaniklé regionální stanice Rádio Česká Kanada.

Reference

Externí odkazy

Libor Vondráček – profil na webu strany Svobodní

Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2025–2029) Kategorie:Kritici Evropské unie Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Předsedové Svobodných Kategorie:Čeští libertariáni Kategorie:Narození v roce 1994 Kategorie:Narození 29. července Kategorie:Narození v Pelhřimově Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé