náhled|Sergej Prokudin-Gorskij: Chán Asfandiar, Chivský chanát, 1911 náhled|Chudajbergen Děvanov, otec uzbecké fotografie náhled|Umida Achmedova
Fotografování v Uzbekistánu se začalo rozvíjet po roce 1882, kdy se německý fotograf a učitel Wilhelm Penner, přestěhoval do Chivy jako součást migrace ruských mennonitů do střední Asie vedené Claasem Eppem juniorem. Po svém příchodu do Chivského chanátu se Penner podělil o své fotografické schopnosti s místním studentem Chudajbergenem Děvanovem, který se později stal zakladatelem uzbecké fotografie.Walter Ratliff, "Pilgrims on the Silk Road: A Muslim-Christian Encounter in Khiva", Wipf and Stock Publishers, 2010
Historie První fotografie střední Asie byly pořízeny ruským fotografem Antonem Murenkem, který sem přišel s ruskou diplomatickou misí v roce 1858.John Hannavy, "Encyclopedia of nineteenth-century photography, Volume 1", CRC Press, 2008
První barevné fotografie střední Asie patří Sergeji Prokudinu-Gorskému, jednomu ze zakladatelů barevné fotografie.Dikovitskaya, Margaret. 2007. Slavic Eurasian Studies, no. 14: Empire, Islam, and Politics in Central Eurasia. Sapporo: Slavic Research Center. Datum přístupu: 2010-11-13
Fotografie Chudajbergena Děvanova byly jedinečné z hlediska demonstrace historicky významného přechodu středoasijských národů do Sovětského svazu. Přes jeho průkopnictví v tomto nově představeném druhu vizuálního umění s jeho etnografickými a dokumentárními fotografiemi v regionu, Chudajbergen Děvanov byl potlačen sovětským režimem a popraven v roce 1940. Po jeho zatčení orgány činnými v trestním řízení zničily velkou část Děvanovova archivu; jeho rodině se však podařilo část archivu zachovat. Některá Děvanovova díla jsou v současné době zachována v ruském Státním dokumentárním filmovém a fotografickém archivu v Krasnogorsku.V Tashkente otkrylas' vystavka k 130-letiyu H. Divanova (rusky). Publikováno: 2009-10-13; Datum přístupu: 2010-11-13
V sovětském období se mnoho uzbeckých fotografů soustředilo na dokumentární fotografii. Jedním z nejvýznamnějších představitelů uzbecké fotografie je Max Penson. Fotožurnalista Max Penson se přestěhoval do Uzbekistánu v roce 1915 a dokumentoval historické, sociální, náboženské a politické proměny, ke kterým došlo pod sovětským vlivem. Svými fotografiemi mapoval vzdělávání žen a dětí, výstavbu rozsáhlých projektů jako Velký Ferganský kanál a mnoho dalších událostí. Jeho fotografie s názvem Uzbecká Madona obdržela hlavní cenu na Světové výstavě v roce 1937 v Paříži.
V roce 1997 získal Taškentský dům fotografie budovu v centru Taškentu, která byla postavena v roce 1934 a dříve sloužila jako Historické muzeum a Ředitelství uměleckých výstav. V roce 2005 byl Taškentský dům fotografie zařazen do Akademie umění Uzbekistánu.Official website of the Tashkent House of Photography. Datum přístupu: 2010-11-16
V roce 2009 byla oficiálně obviněna uzbecká fotografka Umida Achmedova, jejíž snímky byly zveřejněny ve fotografických sekcích online vydání časopisu The New York Times, Wall Street Journal a The Globe and Mail „za pomluvy a urážky uzbeckého národa“.Uzbek Photojournalist Charged with Defamation , Radio Free Europe/Radio Liberty. Datum přístupu: 2010-11-12 Jako důkaz proti fotografce bylo během soudního řízení použito její fotoalbum Ženy a muži: Od úsvitu do soumraku a dokumentární film Břemeno panenství. Byla shledána vinnou, a ačkoliv obvinění by stačilo až do tří let odnětí svobody, bylo jí odpuštěno, přičemž řekli, že Achmedové byla udělena amnestie na počest 18. výročí uzbecké nezávislosti.The New York Times "Officials See Slander in Uzbek Photos, but Artists See Censorship". Datum přístupu: 2010-11-13
Organizace Fotografické společnosti, organizace a instituce v Uzbekistánu: Taškentský dům fotografie
Odkazy Reference
Související články Historie fotografie
Kategorie:Historie fotografie