Tržní anarchismus

Volnotržní anarchismus,Hoffman, John; Graham, Paul (2006). Introduction to Political Theory. p. 243. tržní anarchismus, také známý jako volnotržní antikapitalismusSheldon Richman (3 February 2011). „Libertarian Left: Free-market anti-capitalism, the unknown ideal “. The American Conservative. Retrieved 5 March 2012. nebo volnotržní socialismus je označení pro skupinu anarchistických směrů, které prosazují společenské uspořádání založené na dobrovolných tržních vztazích bez existence státu. Na rozdíl od anarchokapitalismu tyto směry kombinují obhajobu tržních mechanismů s antikapitalistickou kritikou, zejména v otázce vlastnictví výrobních prostředků, ekonomických nerovností a role kapitálu. Toto pojetí tak spojuje prvky mutualismu a amerického individualistického anarchismu 19. století, reprezentovaného autory jako Benjamin Tucker nebo Lysander Spooner. Miller, G. Tyler; Paul, Ellen Frankel; Miller Jr., ‎Fred D., eds. (1993). Liberalism and the Economic Order, Part 2. p. 115. V současnosti je spojován především s levicovým libertarianismem ve Spojených státech a s autory, jako jsou Kevin A. Carson nebo Gary Chartier, kteří se označují za antikapitalisty a navazují na širší socialistickou tradici.Gary Chartier, „Advocates of Freed Markets Should Oppose Capitalism,“ „Free-Market Anti-Capitalism?“ session, annual conference, Association of Private Enterprise Education (Cæsar's Palace, Las Vegas, NV, April 13, 2010)

S pojmem úzce souvisí agorismus formulovaný Samulem Edwardem Konkinem III. jako koncepce způsobu dosažení tržního anarchismu. Obě teorie jsou spojovány s levicovým libertarianismem ve Spojených státech, přičemž jejich hlavním prostředkem má být kontraekonomika, zahrnující účast na šedé ekonomice a černém trhu. Mezi anarchisty se ale ozývá silný proud, který považuje zcela volný trh za neslučitelný s anarchismem, protože antikapitalismus stál historicky u počátků hnutím a z tohoto důvodu tvrdí, že pravý anarchismus nemůže existovat spolu s neomezeným soukromým vlastnictvím, které by bylo důsledkem takové volné směny.Marshall, Peter (2008). Demanding the Impossible: A History of Anarchism. London: Harper Perennial. p. 565. „In fact, few anarchists would accept the 'anarcho-capitalists' into the anarchist camp since they do not share a concern for economic equality and social justice, Their self-interested, calculating market men would be incapable of practising voluntary co-operation and mutual aid. Anarcho-capitalists, even if they do reject the State, might therefore best be called right-wing libertarians rather than anarchists“.

Označení tržní anarchismus je zároven používáno jako zastřešující termín pro různorodá a často neslučitelná ekonomická a politická pojetí, která byla navržena individualistickými anarchisty a liberálními socialisty, kterými jsou Evropané Thomas Hodgskin a Pierre-Joseph Proudhon, nebo Američané Stephen Pearl Andrews, William Batchelder Greene, Lysander Spooner, Benjamin Tucker a Josiah Warren a dalšíMartin, James J. (1970). Men Against the State. Colorado Springs: Ralph Myles Publisher Inc. pp. 153, 172.; a alternativní anarchokapitalisté jako Murray Rothbard a David D. Friedman nebo antikapitalisté a levicoví libertariáni jako Samuel Edward Konkin III, Kevin A. Carson, Roderick T. Long, Charles W. Johnson, Brad Spangler, Sheldon Richman a Chris Matthew Sciabarra.

Historie Mutualismus náhled|„Labor Note“, alternativní bankovka založená na směně odpracovaných hodin Josiah Warren je všeobecně považován za jednoho z prvních amerických anarchistůPalmer, Brian (2010-12-29) What do anarchists want from us?, Slate.com. Během roku 1833 editoval čtyřstránkový týdeník, The Peaceful Revolutionist, což byl vůbec první anarchistický časopis. Pro tento počin si dokonce postavil vlastní tiskařský lis a vyrobil ofsetové tiskové desky. Warren byl stoupencem Roberta Owena a připojil se k Owenově komunitě v New Harmony v Indianě. Josiah Warren pojmenoval frázi „náklady limitu ceny“, přičemž „náklady“ se zde nevztahují na zaplacenou peněžní sumu, nýbrž na práci, která byla vynaložena na výrobu položky.„A watch has a cost and a value. The cost consists of the amount of labor bestowed on the mineral or natural wealth, in converting it into metals…“. Warren, Josiah. Equitable Commerce Proto „navrhl systém, aby lidé platili certifikáty, na kterých bylo uvedeno kolik hodin práci vykonávali. Mohli si vyměnit bankovky v místních obchodech za zboží, jehož výroba odpovídala stejnému množství času“. Svou teorii podrobil zkoušce a zavedl tak experimentální „laboratoře práce pro práci“ nazvané „Cincinnati Time Store“, kde bylo obchodování usnadněno bankovkami podloženým příslibem vykonávat práci. Tento obchod se osvědčil a fungoval tři roky, než byl zavřen, aby mohl Warren věnovat své úsilí vytvářením kolonií založených na idejích mutualismu. Jednalo se o Utopii a Modern Times. Warren tvrdil, že kniha The Science of Society Stephena Pearla Andrewse, vydaná roku 1852, byla nejvíce přehledným a kompletním výkladem Warrenových vlastních teoriíCharles A. Madison. „Anarchism in the United States“. Journal of the History of Ideas, Vol. 6, No. 1. (January 1945), p. 53.. Katalánský historik Xavier Diez uvádí, že tyto záměrné komunální experimenty propagované Warrenem výrazně ovlivnily evropské individualistické anarchisty koncem 19. a počátku 20. století, mezi které patřil například Emile Armand.

okraj|vlevo|náhled|Pierre Joseph Proudhon, často považován za vůbec prvního anarchistu Mutualismus vznikal v anglickém a francouzském dělnickém hnutí v 19. století, než přejal anarchistickou formu spojenou s Pierrem Josephem Proudhonem ve Francii a dalšími představiteli ze Spojených států. Proudhon mluví o tzv. spontánním pořádku, v němž lidská organizace žije bez centrální autority. Pojmenoval tedy „pozitivní anarchii“, kde vzniká pořádek, když si každý dělá „to, co si přeje a jen to, co si přeje“Proudhon, Solution to the Social Problem, ed. H. Cohen (New York: Vanguard Press, 1927), p. 45. a kde „obchodní transakce samy o sobě vytvářejí společenský řád“. Je důležité si uvědomit, že Proudhon viděl zásadní rozdíly mezi ideálními politickými možnostmi a skutečnou vládou. Z tohoto důvodu byly Proudhonovy myšlenky, na rozdíl od některých jeho teoretických výroků týkajících se samovolné samosprávy, silně zapojeny do francouzské parlamentní politiky a samotný Proudhon se spojil se socialistickými frakcemi dělnických hnutí. Také obhajoval státem chráněné stanovy dělnického družstva a podporoval jistá schémata znárodnění během svého života ve veřejné službě. Mutualistický anarchismus se týká reciprocity, svobodného sdružování, dobrovolné smlouvy a úvěrové a měnové reformy. Podle amerického internacionalisty Williama Batcheldera Greena by měl každý pracovník v mutualistickém systému nárok na „spravedlivou a přesnou odměnu za svou práci; služby rovnocenné v nákladech směnitelné za služby rovnocenné nákladům, bez zisku nebo slevy“„Communism versus Mutualism“, Socialistic, Communistic, Mutualistic and Financial Fragments. (Boston: Lee & Shepard, 1875) William Batchelder Greene: „Under the mutual system, each individual will receive the just and exact pay for his work; services equivalent in cost being exchangeable for services equivalent in cost, without profit or discount; and so much as the individual laborer will then get over and above what he has earned will come to him as his share in the general prosperity of the community of which he is an individual member.“. Mutualismus byl retrospektivně charakterizován jako ideologicky situovaný mezi individualistickou a kolektivistickou formou anarchismu. Sám Proudhon nejprve charakterizoval svůj cíl jako „třetí formu společnosti – syntézu komunismu a vlastnictví“ Pierre-Joseph Proudhon. What Is Property? Princeton, MA: Benjamin R. Tucker, 1876. p. 281..

Pierre-Joseph Proudhon byl francouzský aktivista a teoretik, zakladatel mutualistické filozofie, ekonom a levicový libertarián. Byl prvním člověkem, který se prohlásil za anarchistuThe Dynamite Club, John M. Merriman, p. 42, a patří mezi jeho nejvlivnější teoretiky, možná právě proto je mnohými nazýván „otcem anarchismu“. Po revoluci v roce 1848 se stal členem francouzského parlamentu, poté se nazýval federalistou. Jeho nejznámější tvrzení je „majetek je krádež“ (v angličtině Property is Theft!), obsažené v jeho prvním velkém díle, What is Property? Or, an Inquiry into the Principle of Right and Government (v originále Qu'est-ce que la propriété? Recherche sur le principe du droit et du gouvernement), vydaném v roce 1840. Publikace knihy přitahovala pozornost nejenom francouzských úřadů, ale i Karla Marxe, který si s autorem začal korespondovat. Oba se vzájemně ovlivňovali: setkali se v Paříži, kde pobýval Marx v exilu. Jejich přátelství nakonec skončilo, když Marx reagoval na Proudhonovu knihu The System of Economic Contradictions, or The Philosophy of Poverty provokativním titulem The Poverty of Philosophy. Spor se stal jednou z příčin rozdělení mezi anarchistickým a marxistickým křídlem První Internacionály. Proudhon upřednostňoval dělnickou radu nebo družstva, stejně tak i individuální vlastnictví dělníků/rolníků před soukromým vlastnictvím nebo znárodněním půdy a pracovišť. Sociální revoluci považoval za dosažitelnou mírovou cestou. V díle The Confessions of a Revolutionary tvrdil, že „anarchie je řád bez moci“. Neúspěšně se pokusil vytvořit národní banku, která by byla financována zdaněním kapitalistů a akcionářů. Národní banka by podobně jako spořitelní a úvěrní družstva poskytovala bezúročné půjčkyMartin, Henri, & Alger, Abby Langdon. A Popular History of France from the First Revolution to the Present Time. D. Estes and C.E. Lauria. p. 189.

William Batchelder Greene byl v 19. století zástupcem mutualstického individulistického anarchismu. Dále byl unitářským farářem, vojákem a zastáncem volného bankovnictví ve Spojených státech. Jeho nejznámějšími díly jsou Mutual banking (1850), ve kterém navrhoval bezúročný systém bankovnictví; a Transcendentalism, kritika New Englandského filozofického učení. Eunice Minette Schuster, americký historik anarchismu, říká: „Je zřejmé, že Proudhoniánský anarchismus existoval ve Spojených státech nejdříve již v roce 1848, ale jeho podobnost s individualistickým anarchismem Josiah Warrena a Stephena Perarl Andrewse nebyla vědomá. William B. Greene představil Proudhoniánský mutualismus v jeho nejčistší a nejsystematičtější podobě.“ Po roce 1850 se aktivně zasazoval v otázce reformy práce a byl zvolen viceprezidentem New Englandského svazu pro reformu práce (New England Labor Reform League), převážná většina členů tohoto svazu byla zastáncem Proudhonova schématu mutualistického bankovnictví. V roce 1869 byl zvolen prezidentem massachusettského labouristického svazu (Labor union). Poté Green publikoval dílo Socialistic, Mutualistic, and Financial Fragments (1875). Vnímal mutualismus jako spojení „svobody a řádu“. Jeho asocianismus je kontrolován individulismem. „Starej se o sebe“, „Nesuď a nebudeš souzen.“ V záležitostech, které jsou čistě osobní, jako je například morální chování, je jednotlivec suverénní i nad tím, co sám vytváří. Z tohoto důvodu požaduje v manželství jistou „vzájemnost“ (mutualismus) – rovné právo ženy na vlastní osobní svobodu a majetek.Native American Anarchism: A Study of Left-Wing American Individualism by Eunice Minette Schuster Archived 2016-02-13 at the Wayback Machine

Individualistický anarchismus ve Spojených státech