Bavlnářství je odvětví ekonomiky, které se zabývá produkcí, obchodem a zpracováním bavlněných vláken.
Součástí bavlnářství je bavlnářský průmysl, do kterého patří výroba příze a tkanin z bavlny a ze směsí s bavlnou. Výroba bavlněných textilií jiným způsobem než tkaním (např. pletením, proplétáním aj.) se v češtině k bavlnářství obvykle nepřiřazuje. V angličtině se bavlnářství označuje výrazem cotton industry.
Z historického vývoje bavlnářství Nálezy z Egypta nebo Mexika dokazují, že bavlna byla známá už před 7000 lety. Nejstarší písemná zmínka o obchodu s bavlnou pochází ze 7. století př. n. l., ke kterému docházelo mezi Indií a dnešním Íránem. Do Evropy se poprvé importovala bavlna asi o 200 let později z Číny.Riello: Cotton The Fabric that Made the Modern World, Cambridge University Press 2013,
Až do konce 18 . století pocházela naprostá většina bavlny a bavlněných výrobků z indické subkontinentu. V Evropě se pokoušeli řemeslní textiláci napodobovat indické výrobky (zčásti ve směsích bavlny se lnem) a od 18. století se začala dovážet bavlna z karibské oblasti a z Brazílie.
Podíl bavlny na světové spotřebě textilních vláken se v té době odhadoval na 5 %.Cotton Trading Manual, Elsevier 2005,
Asi ve 13. století se dostalo z Indie do Evropy předení bavlny na kolovratu. Zkušená přadlena uměla v polovině 18. století na (vylepšeném) kolovratu vyrobit za 12 hodin asi 450 gramů bavlněné příze 45 tex (cca poloviční výkon oproti spřádání vlny). Tkaní bylo pokročilejší: Ruční tkalcovský stav (s „létajícím člunkem“) mohl zpracovat přízi od nejméně dvou přadlen, většina bavlněných přízí se proto dovážela z Indie.Vynálezci z Manchesteru : http://www.manchester2002-uk.com/celebs/engineers1.html
Prudký rozmach bavlnářství nastal v posledních letech 18. století po využití vynálezu dopřádacího stroje (již v nejjednodušším provedení mohl nahradit 25 kolovratů) a stroje na vyzrňování surové bavlny. V roce 1771 byla otevřena přádelna v anglické vesnici Cromford, která je považována za první bavlnářskou továrnu na světě a za začátek průmyslové revoluce. První přádelna bavlny ve střední Evropě začala vyrábět v roce 1797 ve Verneřicích.Seibt: Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Band 4, Oldenbourg Verlag 1981, , str. 102
Celosvětová spotřeba bavlny se zvýšila v období od roku 1790 do roku 1861 ze 700 tun na 10 000 tun a o 100 let později na 7 milionů tun.
Koncem 20. století se zpracování bavlny z velké části přesunulo z Evropy a severní Ameriky do regionů s nízkými mzdovými náklady, především do jihovýchodní Asie. (Např. na území České republiky se výroba bavlnářských tkanin snížila ze 591 milionů m2 v roce 1989Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, , str. 412–415 na 47 milionů m2 v roce 2015)
Bavlnářství v 21. století
+Top 5 producentů bavlny (tuna×106)PořadíZemě2019 Prognózana rok 20281.Indie6,17,22.Čína5,55,43.USA4,14,34.Brazílie1,93,05.Pákistán1,72,0 Ve 2. dekádě 21. století se zpracovává cca 40 % z celkového množství přírodních a umělých textilních vláken na bavlnářské příze. Z dostupných údajů se dá odvodit, že výroba bavlnářských tkanin (z bavlny a směsí s bavlnou) dosahuje řádově 200 miliard m2.
Bavlnářstvím se se zabývá (od pěstování bavlníku až po prodej hotových textilií) zhruba 250 milionů lidí.
Zatímco v prvních dvou dekádách 21. století narůstala spotřeba bavlny ročně o 1,3 %, počítá se do konce 3. dekády se zvýšením na cca 29 milionů tun, tj. s 1,6 % ročním přírůstkem.
Bavlnářství je často kritizováno zejména za extrémně vysokou spotřebu vody při pěstování (5800 cbm/ha) a za plýtvání (minimální četnost použití) hotových výrobků.Engelhardt: Schwarzbuch Baumwolle, Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160-178,
Ve snaze o udržitelný rozvoj bavlnářství se ve 2. dekádě 20. století spojily významné obchodní řetězce a sdružení dodavatelů bavlny k akcím s cílem: zavedení cirkulární ekonomiky od pěstování bavlníku až po použití hotových textilii. Některé podniky bavlnářského průmyslu jsou zapojeny do sdružení, která financovala obsáhlé průzkumy s výsledným doporučením zejména radikálně zvýšit použití recyklovaných textilií, zvýšit četnost použití oděvních textilií a urychlit technický rozvoj.
Bavlnářský textil Za bavlnářské tkaniny se považují výrobky z bavlny, z umělých vláken s délkou do cca 60 mm (včetně textilních odpadů) nebo směsí těchto vláken s bavlnou.
K nejstarším pokusům o zhotovení bavlnářských tkanin patřily výrobky z roku 1788 z upravených lněných a konopných vláken.
Od 30. let 20. století jsou známé bavlnářské příze ze směsi bavlny s viskózovými vlákny. Zart: Kunstseide und Stapelfaser, Springer-Verlag 2013, , str. 166
Asi od poloviny 20. století se začaly vyrábět směsi bavlny se syntetickými vlákny, v 21. století se zpracovává cca 60 % bavlny na příze ze směsi s umělými vlákny, především s polyesterem a polyakrylem). Za bavlnářskou tkaninu se považuje také např. bytová textilie ze 100 % polyesterových vláken (zpravidla do 60 mm délky), pokud má vzhled a omak podobný bavlněné tkanině. Přívlastek bavlnářský se může vztahovat na
technologie výroby, konstrukci strojů a zařízení (mykací, protahovací, česací)
organizace (výrobní, výzkumné, obchodní aj.)
Galerie bavlnářství
Reference
Literatura Riello/Parthaserathi: The Spinning World: A Global History of Cotton Textiles 1200-1850, OUP/Pasold Research Fund 2011,
Externí odkazy
Kategorie:Textilní průmysl Kategorie:Bavlna