Michel Simon, vlastním jménem François Simon (9. dubna 1895 Ženeva – 30. května 1975 Bry-sur-Marne) byl švýcarský herec. Charlie Chaplin ho v jednom rozhovoru označil za nejlepšího herce na světě. https://www.radiofrance.fr/franceculture/michel-simon-ecolo-visionnaire-9943995
Život a kariéra Pocházel z řeznické rodiny, narodil se v rodině německého otce Josefa Simona z Villingenu a švýcarské matky Véronique. V šestnácti letech z domova odešel do Paříže. Žil na Montmartru a živil se jako boxer, akrobat i tanečník. V roce 1912 byl kouzelníkem. Roku 1914 narukoval do armády. V roce 1915 si poprvé zahrál v divadle v Ženevě ve hře Hedda Gablerová. Po první světové válce začal hrát pravidelně v divadlech v Paříži. V roce 1922 nastoupuil v divadle Theatre des Champs Elysées, hrál především komediální role.
Filmy V roce 1925 natočil svůj první, dosud němý film Stín Matyáše Pascala(Feu Mathias Pascal) Předvolání André Carela (The Vocation of André Carel) (1927), rovněž němý film, komedie Utrpení Panny Orleánské (The Passion of Joan of Arc) byl slavný němý film, historické drama v režii Karla Theodora Dreyera (1928), v němž Simon hrál soudce. Ve 30. letech patřil k nejpopulárnějším francouzským hercům a byl osvědčeným představitelem plebejských charakterů. Komedie On Purge bébé (Pečujeme o dítě) (1931) v režii Jeana Renoira hrál titulní roli Chouillouxe Boudu sauvé des eaux (Boudou z vod zachráněn), tragikomedie režiéra Jeana Renoira (1932), hrál titulní roli Boudoua. Atalanta v režii Jeana Viga (1934), hrál svérázného lodníka otce Julese Moutonnet (1936) komedie, v níž hrál Frechevilla Bizarre, Bizarre (1937), režisér Marcel Carné, role Irwin Molyneux Le Quai des brumes (Nábřeží mlh) v režii Marcela Carného (1939), hrál Zabela The end of the day (Konec dne) (1939), který režíroval Julien Duvivier, hrál neúspěšného herce Cabrissade.
Poválečné filmy (výběr) Panique (Panika) (1946) v režii Juliena Duviviera hrál pana Hirea Ďáblova krása René Claira (1950), hrál sympatického a kladného Mefistofela. Par ordre du tsar (Ve službách cara) (1951) hrál prince Sayn-Wittgensteina Le chemin de Damas (Cesta do Damašku (1952), historickém dramatu v režii Maxe Glasse , hrál Caïpha Kupec benátský podle Shakespearea (1953), hrál roli Shylocka Un certain Monsieur Jo (Jistý pan Jo), kriminální film (1958) Candide ou l'optimisme au XXe siècle (Candide neboli optimismus ve 20. století) podle Voltairova románu (1960), hrál plukovníka Nanara
Za hlavní roli ve filmu Pépé a Claude obdržel v roce 1967 Stříbrného medvěda na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu.https://www.kinobox.cz/oceneni/berlinale/1967
Soukromý život Ve společnosti platil za excentrika. Žil jako bohém ve venkovském domě v Noisy-le-Grand u Paříže. Ze zahrady do domu vedlo několik drátěných rour, jimiž běhaly jeho opičky. Známý je jeho výrok, že dává přednost životu se zvířaty před životem s lidmi.
Herectví se věnoval také jeho syn François Simon a věnuje se mu jeho vnučka Maya Simonová.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Švýcarští filmoví herci Kategorie:Švýcarští divadelní herci Kategorie:Herci němého filmu Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození 9. dubna Kategorie:Narození v Ženevě Kategorie:Úmrtí v roce 1975 Kategorie:Úmrtí 30. května Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Pohřbení v Ženevě Kategorie:Muži