Třída Emir Bucharskij byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Všechny byly zařazeny do Baltského loďstva. Byly nasazeny za první světové války. Dva torpédoborce byly potopeny za ruské občanské války a zbývající dosloužily v řadách sovětského námořnictva.
Stavba Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Projekt vypracovala německá loděnice Schichau v Elbingu. Konstrukce navazovala na dřívější třídu Bditělnyj. Stavbu provedly v letech 1904–1906 Putilovská loděnice v Petrohradu a Sandvikens Skeppsdocka v Helsinkáchu.
Jednotky třídy Emir Bucharskij: Jméno Loděnice Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status Emir Bucharskij Sandvikens 1904 1905 1905 Roku 1918 převeden do Kaspického moře, od roku 1920 Jakov Sverdlov, vyřazen 1925. Finn Sandvikens 1904 1905 1905 Roku 1918 převeden do Kaspického moře, od roku 1920 Karl Libkněcht, vyřazen 1925. Moskviťanin Putilovská loděnice 1904 1905 1905 Roku 1918 převeden do Kaspického moře. Dne 21. května 1919 byl potopen pomocnými křižníky Britské kaspické flotily. V lednu 1920 jej vyzvedli bělogvardějci, již jej ale neopravili a 28. března 1920 jej sami znovu potopili, aby jej neukořistili bolševici. Dobrovolec Putilovská loděnice 1904 1905 1906 Dne 21. srpna 1916 se v Irbenském průlivu potopil na mině.
Konstrukce thumb|left|Emir Bucharskij
Torpédoborce nesly dva 75mm kanóny, šest 57mm kanónů, čtyři 7,62mm kulomety a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dva parní stroje o výkonu 6500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů. Dosah byl 1050 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.
Modifikace Před první světovou válkou byly oba 75mm kanóny nahrazeny dvěma 102mm kanóny. Později výzbroj posílil 37mm protiletadlový kanón a zařízení pro nesení až 20 min.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Torpédoborce Ruského carského námořnictva