Alexander Gore Arkwright Hore-Ruthven, 1. hrabě z Gowrie (Alexander Gore Arkwright Hore-Ruthven, 1st Earl of Gowrie, 1st Viscount Ruthven of Canberra, 1st Baron Ruthven of Canberra, 1st Baron Ruthven of Gowrie; 6. července 1872 Windsor, Anglie – 2. května 1955 Shipton Moyne, Anglie) byl britský státník a důstojník ze staré šlechtické rodiny. Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se první světové války, poté byl důstojníkem generálního štábu. Od roku 1928 působil v koloniích a díky prodlouženému funkčnímu období za druhé světové války byl historicky nejdéle úřadujícím generálním guvernérem v Austrálii (1936–1945). V roce 1945 byl povýšen na hraběte.
Vojenská kariéra náhled|vlevo|Alexander Hore-Ruthven jako důstojník britské armády počátkem 20. století Pocházel z irského šlechtického rodu Hore, který v roce 1853 přijal jméno vymřelého skotského rodu Ruthven (Hore-Ruthven), titul barona s platností pro Skotsko náležel Ruthvenům od roku 1631. Narodil se do početné rodiny podplukovníka Waltera Hore-Ruthvena, 9. barona Ruthvena (1838–1921), po matce Caroline Gore (1848–1914) byl potomkem irské šlechtické rodiny hrabat z Arranu. Alexander studoval ve Winchesteru a Etonu, od mládí sloužil v armádě, mimo jiné v Kanadě a Egyptě. Koncem 19. století se v hodnosti kapitána zúčastnil tažení do Súdánu a v roce 1899 získal Viktoriin kříž. V letech 1905–1908 byl pobočníkem irského místokrále a v letech 1908–1910 vojenským tajemníkem generálního guvernéra v Austrálii (v obou funkcích byl podřízeným hraběte Dudleye). Poté jako důstojník sloužil v Indii a za první světové války se uplatnil na bojištích v Evropě, v roce 1916 byl těžce zraněn u Gallipoli. V roce 1918 byl povýšen na brigádního generála (hodnost pouze dočasného charakteru po dobu války), téhož roku získal Řád lázně a Řád sv. Michala a sv. Jiří. V letech 1919–1920 působil u britských okupačních vojsk v Německu. Teprve v roce 1922 dosáhl stálé hodnosti plukovníka a poté působil na různých postech u generálního štábu.
Guvernér v Austrálii náhled|vpravo|Baron Gowrie jako nastupující generální guvernér v Austrálii (1936) Na třech guvernérských postech v Austrálii strávil celkem 17 let. V letech 1928–1934 byl guvernérem v Jižní Austrálii, věnoval se hodně cestování a díky své profesi se zajímal o problematiku armády. Během světové hospodářské krize aktivně zasahoval i do politiky a v letech 1934–1936 zastával funkci guvernéra Nového Jižního Walesu. Ještě před návratem do Anglie byl povýšen na barona a povolán do Sněmovny lordů (1935), zároveň obdržel velkokříž Řádu sv. Michala a sv. Jiří. Vzápětí byl jmenován na post generálního guvernéra Austrálie (1936–1944), když tuto funkci předtím odmítl 2. markýz z Linlithgow, syn prvního australského generálního guvernéra 1. markýze z Linlithgow. Původně byl úmysl jmenovat do funkce rodilého Australana, ale Hore-Ruthven měl ze svého předchozího působení v Jižní Austrálii a Novém Jižním Walesu dostatečnou popularitu i autoritu, navíc politická role generálního guvernéra v té době již ustupovala do pozadí na úkor ceremoniálních záležitostí, od roku 1937 byl členem Tajné rady. V roce 1938 navštívil kolonie v Nizozemské východní Indii a jednalo se o první případ, kdy australský generální guvernér zastupoval Australský svaz v zahraničí. S diplomatickým taktem se zároveň zúčastnil politických jednání a za druhé světové války podporoval australskou účast v rámci britské armády. Během války mu bylo prodlouženo tradiční pětileté funkční období a v Austrálii nakonec setrval až do září 1944. Ve funkci generálního guvernéra jej následoval vévoda z Gloucesteru, mladší bratr krále Jiřího VI., který úřad fakticky převzal až v lednu 1945.
Po návratu do Anglie byl povýšen na hraběte z GowrieTitul hrabat z Gowrie užívala rodina Ruthvenů krátce již v 16. století. Za vlády Jakuba VI. byl v roce 1581 na hraběte z Gowrie povýšen William Ruthven, 4. baron Ruthven, na jehož vzestup měly vliv mimo jiné příbuzenské vazby na vedlejší linie královského rodu Stuartovců. Již v následující generaci ale titul zanikl, protože Williamův mladší syn John Ruthven, 3. hrabě z Gowrie (1577–1600) se zapojil do protikrálovského spiknutí, byl popraven a titul byl rodině odebrán. (1945) a v letech 1945-1952 zastával čestnou funkci guvernéra Windsoru. Získal čestné doktoráty na univerzitách v Oxfordu a Edinburghu. Kromě britských řádů a vyznamenání obdržel za první světové války francouzský Válečný kříž.
Rodina V roce 1908 se oženil se Zarou Eilenn Pollok (1879–1965), která se v Austrálii věnovala charitě a podpoře skautingu. Měli spolu dvě děti, mladší syn Alistair (1917–1918) zemřel v dětství, starší syn Patrick (1913–1942) padl v hodnosti majora za druhé světové války v Libyi. Současným představitelem rodu je Alexander Hore-Ruthven, 2. hrabě z Gowrie (*1939), který jako člen Konzervativní strany zastával několik funkcí ve vládě Margaret Thatcherové.
Alexanderův starší bratr Walter Patrick Hore-Ruthven, 10. baron Ruthven (1870-1956) dosáhl za první světové války hodnosti generálmajora a později zastával post guvernéra Guernsey (1929–1934).
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Alexander Hore-Ruthven na Australian Dictionary of Biography 1. hrabě z Gowrie na webu thepeerage Rodokmen hrabat z Gowrie
Kategorie:Britští generálové Kategorie:Generální guvernéři Austrálie Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Skotští šlechtici Kategorie:Britští politici Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Osobnosti druhé světové války Kategorie:Viktoriánské období Kategorie:Eduardovské období Kategorie:Společníci Řádu lázně Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří Kategorie:Nositelé Viktoriina kříže Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození 6. července Kategorie:Narození ve Windsoru Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí 2. května Kategorie:Úmrtí v Anglii Kategorie:Komtuři Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Chedivovy súdánské medaile (1897) Kategorie:Muži