náhled|Vlčí vrch u Jesenice v okrese Rakovník upright|náhled|Smrková monokultura u Protivanova na Drahanské vrchovině náhled|Bukový les, přírodní památka Drmaly v Krušných horách Lesy v České republice pokrývají 33 % rozlohy státu. Z celkové výměry lesů stát spravuje 54,9 %, obce 17,2 %, kraje 0,06 %, církevní subjekty 4,4 %, družstva 1,2 %, jiné právnické osoby 3,2 % a fyzické osoby 19,3 %.Nejvýznamnějším vlastníkem lesů v ČR je stát , Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 20. 12. 2019 Přes 70 % lesních porostů jsou lesy jehličnaté (50 % smrkové a 16 % borové), přes 27 % jsou lesy listnaté, mezi nimiž jsou nejvíce zastoupeny bukové (9 %) a dubové (7 %). Průměrná doba obmýtí v lesích mimo území národních parků se v prvních dvou desetiletích 21. století pohybuje kolem 115 let. Lesní zákon výrazně reguluje lesní hospodaření a plnění funkcí lesa a chrání obecné užívání lesa bez ohledu na to, kdo je jeho vlastníkem.

Lesnatost

Legislativní vymezení pojmu les Lesní zákon jako les označujeZákon 289/1995 Sb. Část 1 Hlava 1 Oddíl 1 § 2 písm. a) lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa, jako „lesní pozemky“ v § 3 odst. 1 písm. a) označujePUPFL a lesní pozemek - rozdíl, Bezplatná právní poradna, Mgr. Lukáš Mohyla (právník), 20. 1. 2017 pozemky s lesními porosty plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m. Obec s rozšířenou působností může jako příslušné „k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa“ označit (§ 3 odst. 1 písm. b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.

Katastrální zákon definuje pojem lesní pozemek jako jeden z druhů pozemků podle § 3 odst. 2. Tento druh pozemku je pro účely katastru nemovitostí v bodu 10 přílohy katastrální vyhlášky charakterizován takto: „Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů.“

Pojmy „lesní pozemek“ dle lesního zákona a dle katastrální vyhlášky se tedy takřka doslovně překrývají, po obsahové stránce se tedy jedná o pojmy srovnatelné. Pojem „pozemek určený k plnění funkcí lesa“ je pojmem širším, který zahrnuje jak „lesní pozemky“, tak i „jiné pozemky“ dle lesního zákona.

Vývoj a rozložení lesnatosti V dobách vzniku českého státu pokrýval les většinu území. Ve 12. až 14. století docházelo v Čechách a na Moravě k intenzivnímu zakládání osad, které sebou neslo rozsáhlé žďáření a klučení lesů. Za vlády Marie Terezie byla lesnatost v českých zemích pouhých 14 %, počátkem 20. století již dosáhla 30 %.Lesy v ČR , Mezi stromy, 29. 12. 2016

Rozloha pozemků určených k plnění funkce lesa činí v České republice 2,69 milionů ha (34,1 % území republiky), z toho lesní pozemky 2,61 milionů ha (33,1 % území republiky). Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste, v roce 2012 byla 2 661 889 ha a v roce 2018 byla 2 673 392, tedy nárůst rozlohy byl v průměru zhruba o 7 setin procenta ročně.Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2018 , Ministerstvo zemědělství ČR, vládní verze dokumentu, nedatováno (přehled lesnatosti na str. 23)

Lesnatost podle krajů (údaj udává podíl pozemků určených k plnění funkcí lesa na území kraje): Praha: 10,6 % Středočeský kraj: 27,5 % Jihočeský kraj: 38,1 % Plzeňský kraj: 40,6 % Karlovarský kraj: 44,0 % Ústecký kraj: 30,8 % Liberecký kraj: 45,0 % Královéhradecký kraj: 31,3 % Pardubický kraj: 29,9 % Kraj Vysočina: 30,6 % Jihomoravský kraj: 28,2 % Olomoucký kraj: 35,5 % Zlínský kraj: 40,1 % Moravskoslezský kraj: 35,9 %

Druhová a věková skladba V rámci snahy o dosažení optimální druhové skladby lesů je trvale snižován podíl jehličnatých lesů, zejména smrkových, a zvyšován podíl listnatých lesů, zejména bukových. Podíl smrkových porostů klesl z 54,1 % v roce 2000 na 50,0 % v roce 2018.

Podíl porostní lesní půdy podle druhu lesů v roce 2018 (bez lesů národních parků): jehličnaté 71,5 % smrk ztepilý 50,0 % jedle 1,2 % borovice 16,2 % modřín 3,8 % ostatní jehličnaté 0,3 % listnaté 27,3 % dub 7,3 % buk 8,6 % bříza 2,8 % ostatní listnaté 8,7 % zbytek do 100 % jsou zejména dočasné holiny

Od druhé poloviny 20. století soustavně výrazně narůstá podíl přestárlých porostů (nad 120 let), rozloha porostů mladších 60 let je naopak dlouhodobě značně podnormální. Průměrná doba obmýtí se zvýšila z 93 let v období první republiky na 115 let v prvních dvou desetiletích 21. století (statistika za lesy mimo území národních parků).

Kategorizace lesů Lesní zákon člení lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.§ 6 zákona č. 289/1995 Sb. O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo zvláštního určení a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Lesy zvláštního určení jsou kromě toho lesy takto zařazené podle jiných zákonů (viz § 8 odst. 1 LZ), a to lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, v ochranných pásmech zdrojů minerálních vod, v národních parcích a přírodních rezervacích. Bezzásahový režim má v ČR 1,5 % lesů a to přesto, že stát vlastníkům lesů vyplácí náhrady za ušlý zisk. V Německu a Rakousku je to údajně okolo 10 procent.ČT: Kampaň proti přírodě, video, 2024

V hospodářských lesích se zpracovávají Lesní hospodářské plány (vlastníci více než 50 ha lesa) a Lesní hospodářské osnovy (ostatní). Vlastník menšího lesa obdrží od orgánu státní správy lesů osnovu týkající se jeho lesa bezplatně, náklady na zpracování osnov hradí stát.§ 25 a 26 zákona č. 289/1995 Sb.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů podle geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek rozděluje lesy v České republice na 41 přírodních lesních oblastí, většinou pojmenovaných podle pohoří nebo jiných obecně známých přírodních oblastí.

Vlastnická struktura V letech 1918–1936 do vlastnických poměrů výrazně zasáhla první pozemková reforma. Jejími hlavními motivy bylo jak snížení rozdílů mezi latifundisty a ostatním obyvatelstvem, tak negativní náhled na vlastníky, kteří své majetky získali po bitvě na Bílé Hoře z původního vlastnictví české šlechty. Zákonem č. 32/1918 Sb. z. a n. byly obstaveny velkostatky, tzv. záborovým zákonem č. 215/1919 Sb. z. a n. pak byly větší pozemky zabrány, a to za náhradu, kterou stanovil náhradový zákon č. 329/1920 Sb. z. a n. Bez náhrady se přebíraly majetky příslušníků nepřátelských států, příslušníků bývalé panovnické rodiny habsbursko-lotrinské a další v zákoně vymezené majetky. Podle přídělového zákona č. 81/1920 Sb. z. a n. pak byly zabrané majetky, které si neponechal stát, přiděleny do vlastnictví nebo pachtu malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, bezzemkům, a to zvláště příslušníkům československé ozbrojené moci a válečným invalidům. Proces reformy řídil a organizoval pozemkový úřad, zřízený zákonem č. 330/1919 Sb. z. a n. Reforma se postupně ve 30. letech zcela zastavila kvůli nezájmu o přidělovaný majetek.

Na základě dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů a nepřátel republiky, bylo vyvlastněno 1,08 miliónů ha lesů, které pak byly na základě dekretu č. 25/1945 Sb. přiděleny státu, jednotkám územní samosprávy a lesním družstvům. Záborovým dekretem č. 1421/1947 Sb. byly zestátněny lesy církve a velkostatků (673 tisíc ha), zákonem č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, byly znárodněny lesy většině individuálních vlastníků (zejména o výměře nad 50 ha) o celkové ploše 39 tisíc ha, zákonem č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření, byly státem převzaty lesy tehdejších národních výborů a podniků (asi 600 tisíc ha) a vládním nařízením č. 81/1958 Sb. byly převzaty do majetku státu družstevní lesy. U zbývajících lesů drobných vlastníků probíhala státem řízená odborná správa.

Navracení majetku vyvlastněného fyzickým osobám upravoval například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnického vztahu k půdě a jinému zemědělskému majetku, a zákon ČNR č. 243/1992 Sb. Restituce obecních lesů řešil zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věci z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Jeho novela č. 114/2000 Sb. převedla dnem 1. července 2000 do vlastnictví obcí nemovitosti, které byly obcím přiděleny v letech 1945 až 1948 podle platných právních předpisů, avšak nebyly právoplatně zapsány do katastru nemovitostí. Zákon č. 95/1999 Sb., o převodu zemědělských a lesních pozemků ze státu na jiné osoby, umožnil převody státních lesních pozemků do vlastnictví obce či veřejné vysoké školy. V roce 2000 byl podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, proveden převod 16 tisíc ha lesních pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví vysokých škol, které mají akreditován studijní program v oblasti lesnictví.

Vlastnictví lesa v České republice především zavazuje k řadě povinností a je omezenou řadou veřejnoprávních institutů, jako jsou veřejná přístupnost krajiny, obecné užívání lesa (zahrnující i možnost sběru lesních plodů a klestí) a obecné užívání pozemních komunikací a podle lesního zákona podléhá řadě omezení a regulací, které dopadají i na vlastníka.viz Komu v České republice patří lesy? , PEFC Česká republika, 7. 2. 2017

Z celkové výměry lesů stát spravuje 54,9 %, fyzické osoby 19,3 %, obce 17,2 %, právnické osoby (mimo jinde uvedených) 3,2 %, církve 4,4 % a lesní družstva 1,2 %.

Státní lesy Mezi nejvýznamnější státní správce lesů patří: Lesy České republiky (1,19 mil ha, 45,52 % ze všech lesů na území státu) Vojenské lesy a statky (současné a bývalé vojenské újezdy, 123 tisíc ha, 4,72 %) Ministerstvo životního prostředí (zejména národní parky a lesy ve správě AOPK, 115 tisíc ha, 4,43 %) ostatní státní lesy mají rozlohu 22 tisíc ha (0,86 % ze všech lesů na území státu), z toho asi 5 tisíc ha jsou lesy ve správě Kanceláře prezidenta republiky v LánechLesy v ČR , MeziStromy.cz, 29. 12. 2016

Nestátní lesy Část nestátních vlastníků se sdružuje v organizaci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Obce a lesní družstva obcí jsou ve SVOL organizovány v komoře obecních lesů, soukromí vlastníci se podílejí na činnosti komory soukromých lesů, církevní vlastníci prostřednictvím komory církevních lesů.

Lesy fyzických osob K 25. dubnu 2019 měla Komora soukromých lesů 178 členů s výměrou více než 136 tisíc ha lesa, tj. 36 % výměry lesa všech členů SVOL. Největší soukromý lesní majetek v ČR, o rozloze 16 500 ha, obhospodařují Colloredo-Mansfeldové, druhý největší s výměrou 10 500 ha lesů je rodinný majetek Schwarzenbergů.

Drobní vlastníci lesů většinou nejsou organizováni. Na 300 tisíc lidí v Česku vlastní kus lesa do výměry 50 hektarů. 77 % soukromých vlastníků lesů hospodaří na majetcích o velikosti do 1 hektaru, soukromé lesní majetky do 50 ha představují asi 350 tisíc ha a pouze 0,3 % soukromých vlastníků vlastní pozemky o rozloze nad 50 ha.

Církevní lesy