Páni z Kamence (původně Páni z Vesty) byli osterlandsko-míšeňský rod, který byl štaufským panovníkem Fridrichem I. Barbarossou dosazen do hornolužického Kamence, kde sídlil na zdejším hradu. Pod jejich patronací proběhla plánovitá výstavba města i založení kláštera Marienstern. V roce 1318 byl Kamenec i hrad obležen braniborským markrabětem Waldemarem, který donutil pány z Kamence město postoupit. Po smrti Waldemara přešlo město pod vládu českého krále Jana Lucemburského, což se projevilo změnou městského znaku, v němž byl štít pánů z Kamence s černým orlím křídlem nahrazen českým lvem. Po vzpouře měšťanstva proti městskému hradu a usedlosti pánů z Kamence a jejich vazalů v roce 1409 se Václav IV. přiklonil na stranu měšťanů a potrestal pány z Kamence faktickým vyvlastněním městského léna.
Páni z Kamence v Horní Lužici Rod Pánů z Kamence se původně nazýval z Vesty, což je jméno vesnice u Weißenfelsu. Od konce 12. století je doložen ve službách míšeňských markrabat (např. Burchart z Vesty, Syfrid z Vesty). Zakladatelem rodu usazeného v Kamenci byl Bernard I. z Vesty, který se v roce 1206 objevuje v listinách míšeňského markraběte Dětřicha. Tento Bernard byl v době christianizace Horní Lužice pověřen správou právě zakládaného města Kamence, které nechal plánovitě vystavět a založil zde také farní kostel. Město z dřevěných domů následně vyhořelo, načež bylo obnoveno jeho synem Bernardem II. z Kamence.
V roce 1225 požádal Bernard II. generální kapitulu cisterciáckého řádu o povolení k založení ženského kláštera. Po své smrti v roce 1248 zanechal syny Witega I., Bernarda III. a Bernarda IV., kteří společně dne 13. října 1248 založili klášter cisterciaček Marienstern. Nejvýraznější osobností rodu byl bezesporu právě Bernard III., který se po studiích v Itálii stal míšeňským děkanem, proboštem a později biskupem a zároveň diplomatem na dvoře vratislavského vévody Jindřicha III. a poté na dvoře Oty Braniborského. Služby braniborského markraběte potom opustil a dal přednost Slezsku, kde se stal kancléřem vévody Jindřicha Probuse. Po vévodově náhlém skonu se Bernard III. z Kamence objevil na podzim 1290 na pražském královském dvoře a jako znalec slezsko-polských poměrů pomohl Václavu II. při expanzi do Polska. V Kamenci se roku 1295 zasadil o výstavbu špitálu Marie Magdalény.
Na počátku 14. století měli páni z Kamence patronát nad kameneckou farností a klášterem Marienstern. V roce 1318 však po dobytí Kamence braniborským markrabětem Waldemarem tato práva ztratili a Kamenec se stal svobodným městem. Během krvavé noci v roce 1409 došlo ke konfliktu měšťanů a vazalů tohoto rodu, což Václav IV. vyřešil odebráním všech městských privilegií a trestem pro pány z Kamence ztrátou výsad po dobu dvou let a peněžitou sankcí, která znamenala fakticky vyvlastnění městského léna.
V roce 1432 odprodal Boreš III. z Kamence městu rodový hrad na zámeckém vrchu (Schlossberg). Po ztrátě hradu páni z Kamence obývali své domy uvnitř města, a spravovali svá léna v obcích Bernstadt, Albernsdorf, Schönau, Berzdorf, Kiessdorf a Dittersbach, v panství Pulsnitz a vesnicích v sousedství kláštera Marienstern. Poslední pán z Kamence Kryštof pravděpodobně zemřel roku 1491 jako řádový rytíř v Prusku.
Rodokmen Bernard I. z Vesty, zakladatel Kamence († před r. 1220) ∞ Mabilia
A1. Bernard II. z Kamence, obnovitel Kamence po požáru (1220, 1225, 1245, † před r. 1248) ∞ ? B1. Witego I. (1248), spoluzakladatel kláštera Marienstern C1. Jindřich I., na Kamenci, rytíř, 1272, v roce 1318 postoupil svou polovinu Kamence Waldemarovi Braniborskému ∞ Alžběta D1. Neznámá dcera, 1318 C2. Witego II., na Kamenci, rytíř, 1282, fojt u markraběte braniborského, přišel o svou polovinu Kamence, 1319 obdržel Kamenec nazpět od Jana Lucemburského ∞ Richardis (z Koldic?) D2. Witego III., 1317, 1318, 1334 D3. Boreš I., 1317, † před 1348 D4. Baltazar I., 1364, 1368 D5. Bernard VI., 1334, 1361, 1364, 1383 ∞ Kateřina z Donína E4. Boreš III., 1395, 1410, v roce 1432 prodal rodový městský hrad v Kamenci, † 1438, jeho polovina panství Kamenec propadla koruně ∞ Anna D6. Bernard VII. Colbuch, 1352, 1362, 1364, † před 1370 ∞ Markéta 1370 E5. Witego IV., 1371 D7. Alžběta, řádová sestra (Marienstern) D8. Getrud, řádová sestra (Marienstern) B2. Bernard III., 1248, hlavní zakladatel kláštera Marienstern, 1268 děkan, 1276 probošt, 1293 biskup míšeňský, † 1296 B3. Bernard IV., 1248, spoluzakladatel kláštera Marienstern, rytíř, vlastník Bernstadtu,† 1274 ∞ ? C3. Bernard V., odprodal Bernstadt, 1298 fojt u markraběte Fridricha Míšeňského, 1301, 1310 C4. Otto I., biskup míšeňský, 1319 C5. Neznámá dcera ∞ Jindřich z Koldic C6. Alžběta C7-10. Mabilia, Anežka, Utha, Kateřina, řádové sestry (Marienstern) B4. Mabilia?, řádová sestra (Marienstern) B5. Anežka?, řádová sestra (Marienstern) B6. Neznámá dcera ∞ Dirizslaus von Bycen, usedlosti v Čechách a ve Slezsku C11-13. Dirsto, Rosto, Royto A2. Konrád (1220) A3. Volrad (1220) A4. Kunhuta (1220) ? E1. Jindřich II., 1334, 1364, 1374 F1. Witego V. (Witzmann), 1352, 1389. Od roku 1395 vlastník Pulsnitz, † 1415 ∞ Jutta G1. Agáta, 1405, řádová sestra (Marienstern) G2. Otto II., 1405, † 1415 G3. Zikmund, 1416, 1417 G4. Jindřich III., 1416, 1425 odprodal svůj díl Pulsnitz, od roku 1426 na Burkau, v roce 1440 se vzdal lenních práv nad svými vazaly v polovině panství Kamenec ∞ ? H1. Vít, 1449, 1482, 1489, H2. Kryštof, 1482, 1489, oba vlastnili část Lückensdorfu, Kryštof ji prodal v roce 1491. Pravděpodobně zemřel jako řádový rytíř v Prusku. G5. Fredehelm II., 1416. G6. Baltazar III., 1416, prodal svůj díl Pulsnitz, 1423, 1426. V roce 1463 údajně zemřel ve Zhořelci. G7. Jan, 1416. V roce 1419 prodal svůj díl Pulsnitz; 1423 F2. Fredehelm I., 1389 F3. Markéta, 1352, řádová sestra (Marienstern) ? E2. Boreš II., 1348, 1352, 1358, 1362 ∞ Kunhuta ? E3. Baltazar II., 1397, 1407, 1410, 1411
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Bernard z Kamence Kamenec (Horní Lužice) Klášter Marienstern
Externí odkazy Páni z Kamence
Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:Lužické šlechtické rody