Čeněk Žlebský z Ronovce (kolem 1295 – mezi 1310 a 1314) byl český šlechtic ze žlebské větve rodu Lichtenburků, syn Jindřicha z Lichtenburka a přívrženec českého krále Jindřicha Korutanského.
Život náhled|upright|Pečeť Čeňkova staršího bratra Václava Žlebského z Lichtenburka Čeněk Žlebský z Ronovce se narodil jako syn předního českého šlechtice Jindřicha z Lichtenburka a jeho manželky Matyldy ze Žleb kolem roku 1295. Měl starší bratry Hynka Krušina I. z Lichtenburka, Václava Žlebského z Lichtenburka a Smila III. z Lichtenburka. Poté, co si s nimi na počátku 14. století rozdělil majetek, zůstal mu hrad Ronovec s městečkem Bělou. V pramenech se Čeněk objevoval pouze v březnu 1310, kdy s bratry figuroval na listině svého strýce Rajmunda z Lichtenburka, která povolovala městu Brodu (dnešní Havlíčkův Brod) si vystavět kamenné hradby.
Čeněk i jeho bratři se politicky přidržovali svého strýce Oldřicha z Lichtenburka.Lichtenburkové, s. 193. Spolu s Oldřichem byl Václav i se svými bratry velkým přívržencem českého krále Jindřicha Korutanského. V červenci 1310 byl Václav přítomen u složení přísahy věrnosti svým strýcem Oldřicha a jeho synem Jindřichem králi Jindřichu Korutanskému.Lichtenburkové, s. 194. Jindřich Korutanský byl však ještě téhož roku nakonec poražen a vyhnán z Čech Janem Lucemburským, jenž se následně stal novým českým králem. Po roku 1310 se Čeněk vytratil z pramenů a v roce 1314 již byl prokazatelně po smrti. Podle pramenů zemřel na poranění šípem při válce s Rakouskem. Zřejmě se jednalo o menší a soukromou pohraniční válku, ve které mohl pomáhat svým moravským příbuzným Bítovským z Lichtenburka. Protože jeho manželství s jistou Anežkou zůstalo bezdětné, Čeňkovy statky zdědil jeho synovec Hynek Žlebský z Lichtenburka.Lichtenburkové, s. 194–195, 501.
Majetek náhled|vlevo|Zřícenina hradu Ronovce Po smrti Čeňkova otce Jindřicha z Lichtenburka si Lichtenburkové roku 1296 rozdělili své panství. Dosud totiž žili v majetkovém nedílu. Čeněk se svými bratry z lichtenburského panství získal polovinu Brodu (dnešní Havlíčkův Brod) s jeho doly, hrad Ronovec s městem Bělou, žlebské panství a území v Dolním Poohří). K dalšímu dělení majetku mezi syny Jindřicha z Lichtenburka došlo nejpozději do pěti let, když dospěl Čeňkův starší bratr Václav. Čeňkovi po tomto druhém dělení zůstaly pouze městečko Bělá a hrad Ronovec, ke kterému patřila Dolní Krupá, Čachotín, Horní Krupá, Rozsochatec, Cibotín a Kojetín, u kterého se patrně naházely štoly na dolování stříbra. Cibotín Čeněk však před smrtí daroval pohledskému klášteru. Čeněk měl malý podíl zřejmě i na lichtenburském panství na Havlíčkobrodsku, což byla díky místním stříbrným dolům neobyčejně výnosná oblast. Centrum jejich dominia v této lokalitě tvořilo město Brod (dnešní Havlíčkův Brod). Ke Brodu patřila řada vesnic a soustava dvorů a mlýnů. Těžilo se zde především v povodí potoků Šlapanky a Žabince, kde se štoly nacházely u Petrkova, Svatého Kříže a Vysoké. I přesto, že hornictví v okolí Brodu mělo vlastní správu překrývající se s městskou správou, výtěžek z těchto dolů si nárokovali Lichtenburkové, ačkoli kontrolu nad všemi doly měl mít formou horního regálu král. Ložiska stříbra se však za Čeňkova života postupně vyčerpávala.Lichtenburkové, s. 81–93, 97–98, 193.
Odkazy Reference
Literatura
Kategorie:Žlebští z Lichtenburka Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Narození ve 13. století Kategorie:Úmrtí ve 14. století Kategorie:Padlí v boji Kategorie:Muži