náhled|Themis, z chrámu Nemesis, Rhamnous, Attika, označena jako Chairestratova socha, asi 300 př. n. l. Themis (řecky Θέμις, latinsky Themis) je v řecké mytologii dcera boha nebe Úrana a bohyně země Gaii. Je bohyní zákonného pořádku mezi lidmi a přírodou. Její atributy jsou váhy.
Významy Podle Pelasgického mýtu o stvoření světa je dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Eurymedontem je jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to je Jupiter.
Někdy bývá nazývána „druhou manželkou Diovou“, porodila mu Moiry – bohyně osudu a Hóry – bohyně ročních období. Stává při Diovi, když k výkonu soudcovské funkce zasedá na svůj trůn, spolu s ní i bohyně spravedlnosti Diké (bývá uváděna jako dcera Themidina, dokonce jsou i vzájemně zaměňovány).
Bývá uváděna i jako matka matka Epimétheova, jiné zdroje označují za jeho matku Klymené. Otcem byl Titán Íapetos. Epimétheus se později stal manželem Pandóry, která přinesla lidem dary od bohů v Pandořině skříňce, plné trápení, běd a neštěstí.
Themis je ztělesněním božského řádu, zákona a zvyku. Pokud je Themis přehlížena, Nemesis přináší jen spravedlivou a hněvivou odplatu. Themis není zlostná: Byla první, která nabídla Héře, rozrušené Diovými hrozbami, po návratu na Olymp pohár.Illias XV.88 Themis předsedá řádnému vztahu mezi mužem a ženou, základu správně zřízené rodiny (rodina byla považována za pilíř výchovy) a soudcové byli často nazýváni „themistopoloi“ (Themidini služebníci). Hérou byla oslovována jako „paní Themis“.
Jméno Themis mohlo být také náhradou za Adrasteiu ve vyprávění o narození Dia na Krétě. Zřídila věštírnu v Delfách a byla zde orákulem. Podle jiné z legend přijala Themis věštírnu v Delfách od Gaii a později ji předala Foibé.
Themis je někdy ztotožňována s Physis (personifikace přírody).
Římským ekvivalentem jednoho aspektu řecké Themis, jako zosobnění božského zákonného práva, se stala Iustitia (v angličtině Justitia). Ta je zobrazována jako žena bez citu, se zavázanýma očima a držící váhy a roh hojnosti.
Manželé/Děti S Diem Hóry: bohyně ročních období První generace (jsou známá i jiná jména) Auxó (bohyně růstu) Karpó (bohyně plodů) Thalló (bohyně květu) Druhá generace Diké (bohyně spravedlnosti), známá jako Astraea v římském náboženství, souhvězdí Panny Éiréné (bohyně míru) Eunomia (bohyně zákonnosti) Moiry: bohyně osudu Atropos (přestřihává nit života) Klóthó (rozpřádá nit lidského života) Lachesis (rozvíjení nitě lidského života)
Odkazy Reference
Literatura Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky Robert Graves. 1982. – Řecké mýty – Odeon, Praha Publius Ovidius Naso, Proměny Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti Vojtěch Zamarovský. 2005. – Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha,
Externí odkazy
Výtahy z originálních řeckých pramenů
Kategorie:Titáni Kategorie:Postavy Božské komedie (Očistec)