Třebařov () je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde  obyvatel.

Název Nejstarší doložená podoba jména z roku 1267 zní Trivernsdorf, což byla zkrácenina původního Trebowernsdorf ("ves Třebovanů", tj. lidí z Třebové). Česká varianta (překlad) německého jména je poprvé doložena z roku 1398 jako Třebovářov, založená na obyvatelském jméně Třebovář – "Třebovan", tj. obyvatel Třebové (nářeční tvoření jmen obyvatel příponou -ář je doloženo z různých míst Moravy, mimo jiné i Moravskotřebovska). Podobně jako u německého jména došlo u českého ke zkrácení (Třebařov je úřední tvar až od čtvrtiny 20. století).

Historie Původní osídlení bylo zřejmě slovanské. První písemná zmínka o Třebařově pochází z 27. dubna roku 1267, kdy Boreš z Rýzmburka daroval bratřím poustevníkům řádu augustiniánů ze svých pozemků 24 lánů v Tatenici a 4 lánů v Třebařově, včetně mlýna a desátku ze svého hřebčína. Krátce na to zde na návrší nad řekou Moravskou Sázavou augustiniáni eremité vysadili nejstarší klášter svého řádu na Moravě, zasvěcený Koruně Panny Marie, , , zkráceně Kron. Roku 1270 převor Oldřich od rychtáře Konráda Surmana koupil třebařovskou zákupní rychtu a přeměnil ji v klášterní dvůr. Roku 1275 zakladatel kláštera Boreš z Rýzmburka rozhojnil klášterní majetek další donací Foltýn 2005, s. 681. Roku 1364 císař Karel IV. potvrdil klášteru předchozí privilegia. Roku 1398 byl Třebařov částí třebovského panství, roku 1408 dostal od pánů z Kunštátu právo odúmrti. Roku 1421 řeholníci uprchli před husity do kláštera sv. Tomáše v Brně, odkud se v letech 1437–1513 snažili o obnovení svého konventu, definitivě opuštěného roku 1550.

Třebařov se dělil na Velký a Malý. Roku 1602 to byly dvě samostatné vsi a každá měla svého rychtáře, patřily k zábřežskému panství. Roku 1875 byly opět přičleněny k panství třebovskému. Roku 1881 byly spojeny v jednu obec.

Obyvatelstvo

Obecní správa Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. listopadu 2005. Znak a vlajka obce byly vytvořeny na základě historické pečeti. Obsahují motivy tří mušlí, symbolu sv. Augustina z kláštera Koruna Panny Marie, a dubové ratolesti, která je vykládána jako symbol síly a mohutnosti zdejších lidí. Motiv tří mušlí je vykládán také jako společenství tří částí, na které se obec dělila.

Pamětihodnosti Kostel Nejsvětější Trojice z r. 1769 Boží muka Sousoší Nejsvětější Trojice Ruina klášterního kostela Koruny Panny Marie () – zřícenina jednolodního gotického kostela, nejstarší památka v obci. Kostel sloužil od třetí čtvrtiny 13. až do konce 18. století původnímu účelu. Torzo vstupní západní partie kostela se zvonicí bylo nedávno rekonstruováno. Gotický reliéf Narození Páně je vystaven v Národní galerii v Praze. Základní škola, kulturní památka

Osobnosti Rodáci Hans Knirsch (1877–1933), rakousko-německý politik Jindřich Kučera (1925–2010) – český lingvista, průkopník korpusové lingvistiky a počítačového zpracování přirozeného jazyka

Galerie

Odkazy Reference

Literatura Dušan Foltýn a kolektiv: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Libri Praha 2005, , s. 681 – 683

Související články Římskokatolická farnost Třebařov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Bývalé kláštery v Pardubickém kraji Kategorie:Region Moravskotřebovska a Jevíčska Kategorie:Sídla v Podorlické pahorkatině