Architektonická studie se zpracovává pro lepší představu o budoucím stavebním záměru. Může sloužit jak jednotlivým investorům pro jejich soukromé účely, tak širšímu publiku např. u veřejných staveb. Není tedy primárně určena pro komunikaci se stavebním úřadem nebo dotčenými orgány. Zpracovávána bývá převážně architekty, na rozdíl od projektové dokumentace, kterou zpravidla zpracovávají spíše projektanti.
K čemu slouží architektonická studie optimalizace finančních zdrojů, estetického ztvárnění a funkčního uspořádání předběžný výpočet ceny budoucího díla (převážně za pomocí výpočtu obestavěného prostoru) podklad pro projektanta respektive další stupně projektové dokumentace vizuální „zhmotnění“ idejí (např. za pomocí počítačových vizualizací) lepší představa prostorové a hmotové náročnosti v daném území zapracování územních regulativ, které by byly v dalších stupních obtížné zapracovat nebo dokonce nemožné
Rozsah a měřítko Rozsahově není architektonická studie definována v žádném vládním předpisu nebo vyhlášce na rozdíl od projektové dokumentace řídící se vyhláškou č. 131/2024 Sb.
V závislosti na velikosti a složitosti stavby se volí různá měřítka tisku. Nejpoužívanější podoba architektonické studie je v měřítku M 1:100 a M 1:200 v tomto rozsahu:
půdorysy řešených podlaží řezy pohledy situace textová část vizualizace
Jiné formy architektonické studie urbanistická studie návrh interiéru investiční záměr hmotová studie
Odkazy
Související články Projektová dokumentace
Externí odkazy
Architektonická studie z pohledu architekta
Kategorie:Stavební dokumentace